sb157-05 0..8296

201

U Rychn. — na čem. Jak netroufáš na
tvej síle, nech druhých v pokoji; Kdo ne-
troufá na svej síle s rozumem bojuje. Na
Slov. Tč. — oč. Žádný mu o jeho zdraví
netroufá. Čern. — čemu (spoléhati nač).
Špatnému svému počtu netroufajíce na zámek
se obrátili. Sl. Uh. I. 21. Když mu nikdo
nic neřekne, teprv si troufá. Us. Dch. Ve-
lice si troufá (je domýšlivý). Us. Šd. K ho-
rám, chlapci, k horám, kdo trófáte nohám,
a já také k lesu ten palášek nesu. Sš. P.
799. Každá strana sobě troufá a proto vy-
soko měří. Žer. 16. Lékaři mu již netrou-
fají, netuší, gaben ihn auf. Brt. — si: wa-
gen. Netroufám si to říci. Us. Prk.

Třouhlavý, vz Třou-.

Trouch, u, m., die Holzerde. Rk.

Troucheň, chně, f. = spráchnivělosť. Ka-
lina.

Trouchněti, trouchnivěti, ěl, ění = tlíti,
verwesen. Us.

Trouchniviny, pl., f. = práchniviny,
zetleniny, ztýřeniny, Verwesungsprodukte.

Trouchnivý, morsch. Šm.
Troula, y, m. a f., troule, ete, n. =
hlupák. Sm.

1. Troup (zastar. trúp), troud, front,
a, trupec, pce, trubec, bce, m. = samec
včelní. Vz Troud. Aqu., Kom. — T. =
koňský sršeň, asilus. Reš.

2. Troup, u, m. = pařez, Stock, m. Ros.
Hloupý jako troup, blitzdumm. Dch. — T. =
dřík, špalek, tělo živočišné bez údův, der
Rumpf. Rostl., Us. Vz Trúp. — T. = sme-
ták. Neumí troupem se štoku smésti. Prov.
D. — T., a, m. = hlupec, chrapoun, halama,
hulvát, pytlík, ňouma, člověk nezdvořilý, ne-
mravný, der Tölpel, Pinsel, Schlingel, Dumm-
kopf. V. T. ten a bloud starý. Ler. Někoho
za troupa míti. Dch. Neb sem tomu troupu
krejčímu netoliko skrze hofmistra, než oustně
rozkázal, aby ho odbyl. Žer. 348. Je hloupý
troup, stojí přede vším jako sloup. Horný.
Hrách, slaniny a kroupy, to sluší na sed-
láky a troupy. Rým. Kroupy na troupy.
Mus. Prov. Zrůstem sloup a rozumem troup.
Vz Hloupý. Č.

3. Troup, a, m., osob. jm.
Troupěti, ěl. ění = hloupěti, hloupnouti,

hebere, hebetari. Lex. vet.

Troupovina, y, f. = něco troupovského,
die Dummheit, Plumpheit, Grobheit. — T.,
die Tölpel. Ros.

Troupovitý = troupský, tölpisch, tölpel-
haft. Zlob.

Troupovský = troupu příslušící, blbý,
hloupý, tölpisch, tölpelhaft, schlingelhaft,
dumm. Jg., V. To je t. věc. Ros., rozsudek.
V. — T. = nezdvořilý, hrubý, grob, plump.

Troupovství = hlupství, mamlaství, die
Tölpelei, Schlingelei, Plumpheit, Ungeschick-
lichkeit, Grobheit. Reš., Zlob., Kol.

Troupský, vz Troupovský.

Troupství, vz Troupovství.

Trousení, n., das Verstreuen, Streuen.

Trousený; -en, a, o, gestreut.

Trousílek, lka, m., mlýn u Zbraslavi.
PL. — T., osob. jm.

Trousiti, trus, truse (íc), il, en (šen), ení;
trousívati. T. = po jednom n. po málu pou-
štěti, sypati; rozhazovati, streuen, verstreuen;
trus pouštěti, misten, machen. Jg. — abs.
Mlýn trousí (když zrno, šrot mezi kuželice
zapadá). Vys. Pytel t-í. tím. Vůl trousí (trus
pouští). Bern. Holub, pták trousí, mistet. Us.
Tč. Netrus (neprď). Us. Šd., Vrů. Dnes to
tam pořád t-sí (mrholí, drobně, slabě prší).
Mor. Šd., Bkř., Kkř. — co (kde): peníze
(tratiti). Ros. Žlab trousí vodu; jímka t-sí
vodu. Vys. Mlhu jako popel t. Ž. wit. 146.
16. T-siti slámu, seno na dvoře, po půdě,
v chlévě atd. Us. Nectné klevety t-ti. Us.
Pal. Dj. IV. 1. 390. — čím: slamou, ohněm,
penězi. Ros. T. rozumem (= špláchati ro-
zumem, mudrovati). Us. Šd., Sd. — o kom
jak. Příbuzní Pána pominulým býti kladli;
hůře o něm trousí (rozhlašují) zákoníci vi-
níce jej z obecenství se satanem. Mr. 18. —
co kam. Hněv trousí v srdce nenávisť. Ros.
Nechvalitebný pták, kterýž trousí do svého
hnízda. Prov. Trousí se mi do očí (spal
bych, mich schläfert). Bern., Šm. Když
budeš v nebi, netrus na nás. Rvač. Něco
se na stůl trousí. Ros. — se. Trousí se po-
věsť. Vojáci se trousí (po různu přicházejí,
jdou, jedou), kommen einzeln, nach u. nach.
Ros. Lid do kostela se trousí. Us. Dch.
Chléb ovesný se trousí, bröckelt sich. Na
Ostrav. Tč. — se odkud. Něco se s hůry
trousí. Ros. Peří z té peřiny se trousí. Us.
Dch. Lid z města, z kostela se trousí. Us.
Dch. — se kudy kam proč. Knechti vo-
jenští trousili se skrze českou zemi do
Uher na pomoc proti Turkům. Dač. I. 180.

Trousivý = který trousí, streuend. Us.

Trouskati, truskati, trouskávati, truská-
vati; trouštěti, ěl, ění; trousknouti, trusk-
nouti, sknul a skl, utí = s truskem se lá-
mati, krachen, knacken, knallen, knirschen.
— abs. Břicho si naplňují a truskají (větry
pouštějí). Plk. Odkrývajíce zadek truskají,
až to praští. Čr. — kde. Cukr pod zuby
truští. Na Slov. — čím: očima (mžikati),
winken.

Troušení, n., das Streuen, die Verstreuung.

Troušený, vz Trousený.

1. Trout, a, m. = trubec, vz Troud, 3.,
Troup, 1. Včely plásty medu (jejž trouti,
zlodějky, nedošlé včely spásají), dělají. Kom.
J. 219. — T. = škodlivý hmyz na zelných
hlávkách. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

2. Trout, u, m., vz Troud (k zapalování),
Zunder, m.

Troutiti (zastr. trutiti), truť, troutě (íc),
il, cen, cení; trouceti (zastr. ), el, en, ení =
udeřiti, stossen; usilovati, naléhati, drängen.
Ale nemúdrý, malú příčinu jmaje, trutí, až
pronikne, nic netbaje. Dal. 17. 16. Cf. o pů-
vodu a významu Mus. 1878. 134., Bdl. Obr.
96., Jg. Bolesť trutí (ve svietě). Hus. Dcer.
25. — koho. Leze šeredný hnis po kněž-
stvu i po světském lidu, trutíť papeže, kar-
dinály a biskupy; Smrť mnohé trútí. Hus
III. 237., III. 279. — kde: v království.
Dvě kron. — se oč. O drzvie sě truczeje.
Mm. 1. reg. — kam, v co. Rk.

Troutník, u, m., od troud. T-ík zahání
vole. Sá.

224