sb157-05 0..8296

202

Troutový. T-vý strom, bois de meche.
Rostl. III. b. 250.

Trova, y, f. = tráva. Na Mor. Sš. P. 538.

Trovator, a. m., vz Troubadour, Sabn.
116.

Troviti, na Slov. = tráviti, zehren. Smo-
lová těla oheň tráví. Koll. Čít. 50.

Trovy, pl., m. Aby tu zameškanú prácu
a trovy sám pán Bóh ráčil vynahradil Na
Slov. Dbš. 26.

Troyský. T. váha, das Troy-Gewicht in
Engl. Nz.

Trp, koř.: útrapa, trápiti. Bž. 31. — T.,
hlas cvrčkův.

Trpáčina, v, f. = trpácké podřečí na
Slov. nad potokem Vlhem. Dbš. 71.

Trpálek, lku, m. = kousek dřeva, oharek.
V Krkonš. Kb. — T. = věc nevyvinutá, ne-
dokonalá, špatná, ku př. drobné, nechutné,
ovoce, nepodařené housky, etwas Schlechtes,
Misslungenes.

Trpalka, y, f., obyč. v pl. = šklubánky,
šusterky, kudlmoch. Us. Ve východ. Čech.
Kal., Všk., Hk., Ktk., Psčk., Rgl. Dnes jsme
měli trpalky. — T., y, m. = nemotorný člo-
věk, ein ungeschickter Mensch. Us. tamtéž.
Všk.

Trpaslice, třpaslice, e, trpaslkyně,
třpaslkyně, ě, trpaslička, y, f. = malá,
zakrnělá ženská, die Zwergin. St. skl. V.
76., Sych.

Trpaslický, Zwerg-, T. zrůst. Krok.

Trpaslictvo, a, n., das Gezwerge. Dch.

Trpasličí = trpaslický. Jg.

Trpasličný = trpaslický. T. rostlina =
mězarná, karlová, zakrpěná, zwergig, zwerg-
haft (vzhledem k jiným téhož druhu malá).
Rst. 509.

Trpaslík, třpaslík (zastr. krpaslík), a,
trpaslek (MV. ) a třpaslek, slka, trpa-
slíček, třpaslíček, čka, m., u Rosy také:
krpaslík; na Slov. krpec, krpatec, krpelec,
zakrpelec. Od trpati m. krpati, vz T. Dle
Mřk. t-slík = trbBęstBkB, tři pěsti vysoký.
T. = člověk malý, pidimužík, skrček, der
Zwerg, Knirps, Knipps. Obr ku strachu jest
a t. k smíchu. Kom. Mezi pídimužíky kra-
luje t. Boč. Lecjaký trpaslíček na krátkých
nožičkách chtěl by sobě vybírati v hezoun-
kých holčičkách. Nár. ps. Hš. — Vz S. N.

Trpaslíkovitý, zwergartig. Šm.

Trpaslíkový, Zwerg-. T. vývin, zákrs-
kový, die Zwergbildung. Nz. lk.

Trpce, herb; kompar. trpčeji. V. T. mu
přichází. Kom. L. T. živořiti, na někoho
najížděti; t. mluviti, někoho dojímati. Us.
Dch. Mluvil tytýž důtklivě a trpce. Pal.
Děj. III. 3. 77.

Trpčák, u, m. = trpký nápoj z planého
ovoce, ein herber Trank aus dem Obste
wilder Bäume.

Trpčeti, el, ení = trpkosti nabývati, herb
werden. Ros. — T-ti = trpkým, horkým,
mrzutým se stávati, bitter werden. — ke
komu. A tudy ovšem nemají (mužové)
k nim (k manželkám svým) t. Sš. II. 226.

Trpčičký = trochu trpký, herblich. Ros.
Trpčina, y, f., bitteres Zeug. To je samá

t. Šd.

Trpčiti, il, en, ení; trpčívati, herb ma-
chen. — co komu: život. Jg.

Trpědlitedlný = kdo trpěti múže, der
leiden kann, der dem Leiden unterworfen ist.
Bel.

Trpědlivosť, trpědlnosť, i, f. = snesi-
telnosť, die Erträglichkeit. Boč. exc. — T. =
trpělivosť. Některé k trpělivosti vedú. Hus

I. 84.

Trpědlivý = trpělivý, trpědlný, snášelivý,
duldsam. Sluha má krotkým býti, ku všem
učitedlným, trpědlivým (docibilis, patiens).
ZN. Láska t-va jest. Št.

Trpědlnosť, i, f., vz Trpědlivosť.

Trpědlný = mohoucí trpěn (snášen) býti,
erträglich, leidlich. Bolesť t. Sal. Bývá ne-
trpědlná, t. j. přeukrutná věc, když nuzitelé
núzě shromažďují hřiechóm svým hřiechy
přidvojují. Hus III. 194.

Trpělec, lce, m., der Dulder. Šm.

Trpělenství, n. = trpělivosť, die Geduld,
Langmuth. Št. T-stvím a pokorú sě obránil.
Št.

Trpělitelný = trpědlný.

Trpělivě se míti. V., něco snášeti, ge-
duldig, langmüthig. D. T. něco přijati. Us.
Dch. Neboť toho nemohli bychom t. nésti.
Pal. IV. 2. 89.

Trpělivosť, i, f. = snášení, snesitelnosť,
die Geduld, Duldung, Gelassenheit. Srdce
t-stí ozbrojené. D. S t-stí, v t-sti. V. T. se
mu přetrhla, ho pominula. D. Dochází nám
t. Us. T. s něčím míti. T. T. dobré (vzácné)
koření. Š. a Ž. Přešla ho již všechna t.; T.
přemůže hovězí kosti, Geduld überwindet
Sauerkraut. Dch. T-osť křesťanská = Bohu
oddané přijímání a snášení strastí tohoto
života, die christliche Geduld, patientia
christiana. MP. 84. (Ty řeči) všecky s t-stí
snášejí. Pal. III. 3. 78. Zlí spolu s dobrými
vždycky smíšeni budou, aby věřící, o tom
vědouce, k t-sti se a stálosti strojili. BR.

II. 60. a. Zřídka kdo o t-sti slyšeti chce.
Us. Tč. Ach Bože můj, Bože s vysokosti,
přidaj t-sti. Sš. P. 293. T-stí Kristus pře-
mohl a my po něm měli bychom též trpěti;
T. měj nade mnou a všecky věci vrátím
tobě. Hus I. 382., II. 388., 391. Tepezlivosť
je pekná čnosť. Mt. S. T-sti nikdy nezbývá.
Sk. Týraná příliš t. měnívá se v popudli-
vosť; T. železná vrata probíjí. Pk. T. je
nevinnosť. Slez. Tč. T. jest nejlepší lékař-
ství. Km. T. přemáhá všecko. Lb. — Vz
Trpezlivosť.

Trpělivý; trpěliv, a, o. Přípona -ivB a
partc, (trpěl). Mkl. B. 224. T. = snášelivý,
geduldig, gelassen. V. T-vou myslí. V. On
jest t. jako beránek. Us. Papír jest t-vý
(= ne vždy pravda, co psáno); Učiniti ně-
koho netrpělivým. Dch. Lepší jest člověk
t-vý než silný. Hus III. 183. Budeme-li t-ví.
BR. II. 725. Buď jen trošku t-liv. Us. —
k čemu. Buď t. k vyslýchání. Pr. měst.,
Pr. — čeho: křivdy. Rk. Jeho slov t-vý
Václav. Ld. — čím. Člověk láskú trpěliv
jest. Hus I. 161. — v čem: v bolestech. —
T. = mohoucí trpín býti, erträglich. To by
nám nijak snesitelné a trpělivé býti ne-
mohlo. Otrersd. — Vz Trpezlivý.