Předchozí (201)  Strana:202  Další (203) |
|
|||
202
|
|||
|
|||
Troutový. T-vý strom, bois de meche.
Rostl. III. b. 250. Trova, y, f. = tráva. Na Mor. Sš. P. 538.
Trovator, a. m., vz Troubadour, Sabn.
116. Troviti, na Slov. = tráviti, zehren. Smo-
lová těla oheň tráví. Koll. Čít. 50. Trovy, pl., m. Aby tu zameškanú prácu
a trovy sám pán Bóh ráčil vynahradil Na Slov. Dbš. 26. Troyský. T. váha, das Troy-Gewicht in
Engl. Nz. Trp, koř.: útrapa, trápiti. Bž. 31. — T.,
hlas cvrčkův. Trpáčina, v, f. = trpácké podřečí na
Slov. nad potokem Vlhem. Dbš. 71. Trpálek, lku, m. = kousek dřeva, oharek.
V Krkonš. Kb. — T. = věc nevyvinutá, ne- dokonalá, špatná, ku př. drobné, nechutné, ovoce, nepodařené housky, etwas Schlechtes, Misslungenes. Trpalka, y, f., obyč. v pl. = šklubánky,
šusterky, kudlmoch. Us. Ve východ. Čech. Kal., Všk., Hk., Ktk., Psčk., Rgl. Dnes jsme měli trpalky. — T., y, m. = nemotorný člo- věk, ein ungeschickter Mensch. Us. tamtéž. Všk. Trpaslice, třpaslice, e, trpaslkyně,
třpaslkyně, ě, trpaslička, y, f. = malá, zakrnělá ženská, die Zwergin. St. skl. V. 76., Sych. Trpaslický, Zwerg-, T. zrůst. Krok.
Trpaslictvo, a, n., das Gezwerge. Dch.
Trpasličí = trpaslický. Jg.
Trpasličný = trpaslický. T. rostlina =
mězarná, karlová, zakrpěná, zwergig, zwerg- haft (vzhledem k jiným téhož druhu malá). Rst. 509. Trpaslík, třpaslík (zastr. krpaslík), a,
trpaslek (MV. ) a třpaslek, slka, trpa- slíček, třpaslíček, čka, m., u Rosy také: krpaslík; na Slov. krpec, krpatec, krpelec, zakrpelec. Od trpati m. krpati, vz T. Dle Mřk. t-slík = trbBęstBkB, tři pěsti vysoký. T. = člověk malý, pidimužík, skrček, der Zwerg, Knirps, Knipps. Obr ku strachu jest a t. k smíchu. Kom. Mezi pídimužíky kra- luje t. Boč. Lecjaký trpaslíček na krátkých nožičkách chtěl by sobě vybírati v hezoun- kých holčičkách. Nár. ps. Hš. — Vz S. N. Trpaslíkovitý, zwergartig. Šm.
Trpaslíkový, Zwerg-. T. vývin, zákrs-
kový, die Zwergbildung. Nz. lk. Trpce, herb; kompar. trpčeji. V. T. mu
přichází. Kom. L. T. živořiti, na někoho najížděti; t. mluviti, někoho dojímati. Us. Dch. Mluvil tytýž důtklivě a trpce. Pal. Děj. III. 3. 77. Trpčák, u, m. = trpký nápoj z planého
ovoce, ein herber Trank aus dem Obste wilder Bäume. Trpčeti, el, ení = trpkosti nabývati, herb
werden. Ros. — T-ti = trpkým, horkým, mrzutým se stávati, bitter werden. — ke komu. A tudy ovšem nemají (mužové) k nim (k manželkám svým) t. Sš. II. 226. Trpčičký = trochu trpký, herblich. Ros.
Trpčina, y, f., bitteres Zeug. To je samá t. Šd.
|
Trpčiti, il, en, ení; trpčívati, herb ma-
chen. — co komu: život. Jg. Trpědlitedlný = kdo trpěti múže, der
leiden kann, der dem Leiden unterworfen ist. Bel. Trpědlivosť, trpědlnosť, i, f. = snesi-
telnosť, die Erträglichkeit. Boč. exc. — T. = trpělivosť. Některé k trpělivosti vedú. Hus I. 84.
Trpědlivý = trpělivý, trpědlný, snášelivý,
duldsam. Sluha má krotkým býti, ku všem učitedlným, trpědlivým (docibilis, patiens). ZN. Láska t-va jest. Št. Trpědlnosť, i, f., vz Trpědlivosť.
Trpědlný = mohoucí trpěn (snášen) býti,
erträglich, leidlich. Bolesť t. Sal. Bývá ne- trpědlná, t. j. přeukrutná věc, když nuzitelé núzě shromažďují hřiechóm svým hřiechy přidvojují. Hus III. 194. Trpělec, lce, m., der Dulder. Šm.
Trpělenství, n. = trpělivosť, die Geduld,
Langmuth. Št. T-stvím a pokorú sě obránil. Št. Trpělitelný = trpědlný.
Trpělivě se míti. V., něco snášeti, ge-
duldig, langmüthig. D. T. něco přijati. Us. Dch. Neboť toho nemohli bychom t. nésti. Pal. IV. 2. 89. Trpělivosť, i, f. = snášení, snesitelnosť,
die Geduld, Duldung, Gelassenheit. Srdce t-stí ozbrojené. D. S t-stí, v t-sti. V. T. se mu přetrhla, ho pominula. D. Dochází nám t. Us. T. s něčím míti. T. T. dobré (vzácné) koření. Š. a Ž. Přešla ho již všechna t.; T. přemůže hovězí kosti, Geduld überwindet Sauerkraut. Dch. T-osť křesťanská = Bohu oddané přijímání a snášení strastí tohoto života, die christliche Geduld, patientia christiana. MP. 84. (Ty řeči) všecky s t-stí snášejí. Pal. III. 3. 78. Zlí spolu s dobrými vždycky smíšeni budou, aby věřící, o tom vědouce, k t-sti se a stálosti strojili. BR. II. 60. a. Zřídka kdo o t-sti slyšeti chce.
Us. Tč. Ach Bože můj, Bože s vysokosti, přidaj t-sti. Sš. P. 293. T-stí Kristus pře- mohl a my po něm měli bychom též trpěti; T. měj nade mnou a všecky věci vrátím tobě. Hus I. 382., II. 388., 391. Tepezlivosť je pekná čnosť. Mt. S. T-sti nikdy nezbývá. Sk. Týraná příliš t. měnívá se v popudli- vosť; T. železná vrata probíjí. Pk. T. je nevinnosť. Slez. Tč. T. jest nejlepší lékař- ství. Km. T. přemáhá všecko. Lb. — Vz Trpezlivosť. Trpělivý; trpěliv, a, o. Přípona -ivB a
partc, (trpěl). Mkl. B. 224. T. = snášelivý, geduldig, gelassen. V. T-vou myslí. V. On jest t. jako beránek. Us. Papír jest t-vý (= ne vždy pravda, co psáno); Učiniti ně- koho netrpělivým. Dch. Lepší jest člověk t-vý než silný. Hus III. 183. Budeme-li t-ví. BR. II. 725. Buď jen trošku t-liv. Us. — k čemu. Buď t. k vyslýchání. Pr. měst., Pr. — čeho: křivdy. Rk. Jeho slov t-vý Václav. Ld. — čím. Člověk láskú trpěliv jest. Hus I. 161. — v čem: v bolestech. — T. = mohoucí trpín býti, erträglich. To by nám nijak snesitelné a trpělivé býti ne- mohlo. Otrersd. — Vz Trpezlivý. |
||
|
|||
Předchozí (201)  Strana:202  Další (203) |