sb157-05 0..8296

203

Trpělka, y, f., trpílka, na Mor. = cho-
cholatý skřivan, chocholom, alauda cristata,
die Haubenlerche, Schopflerche. Kom. J.
158., Brt., Bzd., Pdy., Šd. Vz Trpílka.

Trpělnosť, i, f. = trpělivosť. Šm.

Trpělný = trpělivý. Šm.

Trpělosť, i, f. = trpělivosť. Ráj 2., 83.
Trpěluška, y, f., der Hänfling. U Místka.
Škd. Snad = trpělka ?

Trpen, a, o, vz Trpený. — T., pna, m.,
osob. jm. Pal.

Trpění, n., das Leiden, Dulden. T. na
kříži, Ctib., ledvin. Ja. Bych se já t. křižo-
vého lekal. Pass. 22. (Hý. ). Tesklivosti až
do smrti t.; Múdrý netoliko hledí ku po-
čátku které věci, ale na konec a myslí prve
o t., nežli příde t., aby uměl zniknúti utr-
penie. Hus I. 151., III. 135. (Tč. ).

Trpěnlivosť, trpěnlivý = trpělivosť,
trpělivý. Jg.

Trpěný; -ěn, a, o, geduldet. T-ná váha,
Passirgewicht (když se stala mince mnohým
třením poněkud lehčí, avšak zákonem ještě
za bernou se uznává, tehdy váha její slove
t-nou). Skř. — kde. Pan N. jest u dvora
dobře t-nou osobností, german. a šp. m.;
jest u dvora oblíben, náviděn, rád vídán.
Brs. 2. vyd. 246.

Trpěšice, dle Budějovice, Trippischen,
ves u Hartmanic. PL.

Trpěti, trp, pě (íc), ěl, ěn a ín (en, Us. ),
ění (ení, Us. ); trpívati. — T. = něco od-
porného cítiti, snášeti, etwas unangenehmes
leiden, dulden, ertragen; pokojně nésti, er-
tragen, geduldig leiden, dulden; prohléd-
nouti, odpustiti, nachsehen, gestatten. Jg. —
abs. Kdo umí t., umí vítěziti. Ros. Trp
mile, dáť pán Bůh více. D. Nejlépe t., čeho
zvrátiti nelze. L. Pomoct si nemože, trpí
jako kuře. Sš. P. 699. Že člověk jest hřešil
a nenie, čím by odčinil, nemá jiné cesty,
jedné aby trpěl; T. musíme, ehceme-li býti
spaseni; Jest-li kdokolivěk z vás, daj mi
vinu z hřiechu a jáť chci t.; Žáci Kristovi
vědouce, že, čím viece trpie, tiem viece Boha
ctie a věččí odplatu vezmú, protož mile
haněnie trpie; Musí každý trpěti, ač chce
spasen býti; Již sě uč trpěti, nebť nelzě
jest muk na věky zbýti. Hus I. 299., 382.,
467., II. 120., 142., 246. (Tč. ). — co, koho.
Ten svéhlavec netrpí žádné odmluvy; Nikdo
mi nevěří, co t-ím. Us. Dch. Ačkoli i křivdu
t-íš, ustupuj každému; Jak ťa druhý nechcú
trpěť, radněj zostávaj sám. Na Sloven. Tč.
Rychtář když zlých tresce, zlosti t. nechce.
Mor. Tč. Něčí řeči t. Us. Chci panský nález
t.; Maršík se vrhl na Oldřichovy svědky a
ty chce t.; Slíbil mi za Václava z Morkovic,
aby trpěl vyrčení Mikulášovo. Půh. I. 299.,
II. 20., 321., 378. (Tč. ). T-ti dlúhé vězení.
Bart. II. 11. Hrozný hlad trpěli a vystáli.
Dač. I. 172. Ona věc dalších odkladů t, ne-
může. Žer. 341. T. roboty, platy. Chč. 445.
Raději smrť trpěla. Pass. mus. 282. Žid sve-
domie nehanie a také netrpie; Hotova jest
vyrčení jejich t.; To svědomie Bílovo a
Jiříkovo Bramburg s tovařiši t. nechtí a
zvlášť praví, že toho Jiříka neznají. NB.
Tč. 27., 40., 177. T. hanu, potupu, křivdu,
ujmu, nuceni, příkoř; Trpěl úzkosť mnohou,

trpěl muku strohou. Sš. Mt. 84, Bs. 3. (Hý. ).
Raději sobě křivdu učiněnou trp, nežli by
nad svým bližním vymstíval; Žena nemoc
svou trpící. BR. II. 24. b., 4L, 135. Trpie
vedro a nesú břímě; Ukrutnou smrť trpěl;
Těžko jest příliš t. rány, jimiž krev z hlavy
skáče a v ten čas nepožádati své pomsty;
Mocný mocně muky t. bude; Kletbu ne-
vinný má mile t. Hus II. 70., I. 107., 167.,
284., 368. (Tč. ). Křivdu trpě nehněvá se;
Pomstu má t., ktož cizie béře; Čím cierkev
svatá viece protivenstvie trpí, tím z sebe
věčší vóni vydává. Hus II. 120., 241., III.
56. (Tč. ). T. bolení nohou, Ros., těžkosť,
psotu, nedostatek, světskou hanbu, prodlení,
pokutu; čas toho netrpí. V. T. nouzi. Hus
I. 437., 450., 452. T. hlad, zimu, psotu. Rd.
zv. T-ti násilé, Ž. wit. Ezech. 14., úkoru.
Ž. wit. 68. 8. Netrpěli rady. Ib. 105. 13.,
129. 4., 54. 13. T. zimu, muku, škodu; Po-
hanění trpěti zdá se mu na tvrdo skočiti.
D. T. ujmu, Jel., práci, Št., při (= míti).
Schön. Válka žadné rady netrpí. Prov. T.
smrť. Pass. — Pozn. T. nouzi, šp. prý m.:
nouzi tříti; ale z uvedených příkladů jde na
jevo, že káraná frase je dobra. — čeho:
strastí, šp. m. co: strasti. Brt. — co od
čeho, od koho: T-ti trápení od podagry,
od kamene. V. Hotov všecko trpěti od věr-
ného práva. NB. Tč. 287. Násilí od jiných
t. Chč. 448. Ot ižádného pohaněnie netrpíš.
BO. V tobě (ve světě) ač je co dobrého, to
od tebe rozličnú příkazu (překážku) trpie.
Pass. 7. (Hý. ). A ač kdy dá t-ti sluzě na
těle od nepřátel, to učinie pro lepšie svého
sluhy; Protož světí mile sú trpěli od takých
věcí; Že musie jíti do Jerusalema a mnoho
trpěti od starcóv, od kněžie a od mistróv;
Máme t. od otcóv a mater i nevinné bitie
a protivenstvie; Ktož horlivě pravdu miluje,
od zlých lidí trpie haněnie; Proto žes také
věci trpěla od protivných křesťanóv, jakéž
jest trpěl mój lid v Egyptu od pohanóv;
Kletbu ot nich trpie (vz Škoditi). Hus I.
60., 84., 124., 144., II. 120., III. 18., 226.
(Tč. ). — nač. On na to trpí, že rád bére
pomazanky, es ist seine schwache Seite.
Dch. Trpí na to jako pes na mastné kroupy.
Us. Dř. Ten na to trpí jako žid na ranec.
Us. u Písku. Slm. Trpívá na větry, D., na
nespání, na nedostatek atd. šp. m: t. ne-
spáním, větry, nedostatkem, nebo nedosta-
tek, míti nedostatek. Brs. 2. vyd. 246., Brt.
S. 3. vyd. 170. — co kde (v čem, na
čem, mezi čím, při čem, nad čím).
V ničem nedostatku netrpěti. V. A netrpiec
v ničemž hladu. Žk. 170. Strom trpí pozd-
ními mrazy na dřevě i na květu. Dmk.
Také nechcem t. mezi sebú nevěrných, ne-
poslušných, lhářů. Výb. II. 276. Žádného
jiného religionu v zemích svých trpěti ne-
chtěl. Dač. I. 159. Někoho v místě, v obci
t. J. tr. T-ti něco na svém těle. Chč. 626.,
Hus III. 143., Výb. I. 10. (Pass. ). Kuklíka
v svědomie netrpiem, nebo jest jistec; Kte-
rak ona jeho při sobě v domě t. nechce,
stravy jemu nedává a jeho od sebe honí.
NB. Tč. 43., 203. T. na pleti své. Sš. II.
204. V tobě (ve světe) dobří násilé trpie.
Pass 7. (Hý. ). Na všech údech trpěl. Hus

224*