sb157-05 0..8296

204

I. 17. Pamatovati máš, které a kterak ve-
liké nehody trpěla jest pro tě v břiše svém;
Trpěli protivnosti v světě až do smrti;
Trpěl na kříži, aby nás od smrti vykúpil;
Hřiešný trpie v zlosti ďábla nad sebú a
hřiechem se ho přidržuje; Jerusalem slove
jeho město, že v něm smrť trpěl. Hus I.
148., 341., II. 122., 348., 376. (Tč. ). V ni-
čemž nedostatku netrpěti. V. Někoho v zemi,
Br., židy v městě t. Har. — zač. T-ti za
hříchy. Kom., Er. P. 503. Za nás ráčil t.
Sš. P. 74. Trpěl za nás na svém těle lutné
rány. Mst, v. 253. Jižť jest trpěl za to dosti.
St. skl. I. 192. Za ny hřiešné dobrovolně
trpěl jest smrť; Za minulé hřiechy t.; Ne-
chceš málo přetrpěti, ano za tě Buoh mnoho
t-ěl; Tvé tělo trpělo rány za nás. Hus I. 186.,

II. 267., III. 181., 262. (Tč. ). T. muky za
hříchy. Chč. 634. T-ěti za koho. Št. — co
odkud. Trpěl-li jest z toho mlýna poplatky
k městu. Arch. IV. 360. — co s kým.
Soud s tvým otcem trpím, Gericht halten.
Cyr. 159. Každý pro účastnosť psoty, již
s jinými trpí, a pro obecnú radosť všech
vespolek má složiti s sebe závisť; A při-
jde-li na tebe jaká hanba, chci s tebú t.
Hus I. 324., NB. Tč. 119. Obecný člověk
s králem trpěl rovně. BO. T. s městem =
dobré i zlé nésti, měšťanem býti. V. Kon-
šelem budiž měštěnín, který ze všeho zboží
svého s městem trpí, kteréž jmá na zemi
i v městě, pomůckami i všemi poplatky.
Sob. 14., Brikc. Povinen bude (člověk stavu
panského) všecko z toho domu trpěti s tím
městem, ve kterémž takový dům sobě kou-
pil. Václ. III. Mnoho s ním trpěl. Ml. — co
jak dlouho. Církev Kristova musí proti-
venství t. až do světa skonání. Dač. I. 80.
Někteří vězení za dlouhý čas trpěli. Bart.
149. — co oč. Chci o to panský nález t.
Půh. I. 371. — co komu (prominouti). Ne-
trp mu to (toho). Us. A chtěl-liby nám to
v našich městech kto rušiti, trpienoť mu
nebude. Arch. II. 240. — Vrat., Háj. Pakli
kdo přes to učiní, nebudeme toho trpěti
žádnému. Pal. IV. 2. 304. Soukeníci toho
jim t-ěti nemají. Sedl. Rychn. 36. Toho já
jemu trpěti nechci. NB. Tě. 78. — čemu,
komu. On nám (= pro nás) trpěl. Ojíř. Ne
hned mstí (Buoh) každé viny, hově, trpě
našie zlosti. Smil v. 1101. — co proč, pro
koho (kde). My příčinou svou trpíme, hře-
šivše proti Bohu svému. Prot. V. T. pro
jméno boží, psotu pro vůli boží. Chč. 634.
By všeho netrpěla pro tě Katerina velmi
ráda; Proto těžké muky pro tě mile i po-
korně trpěla. Kat. 834., 2291. Nynej, nynej,
synu milý, trpíš muka pro křesťany. Sš. P.
45., 46. Pro něžto velíš všecko t. M. Pro
Buoh mnoho t. Pass. mus. 318. Tehda sv.
Ondřej poče jemu doličovati, kterak jest
dobrovolně pro všecky hřiešné trpěl. Pass.
21. (Hý. ). Kristus pro ni smrť trpěl na kříži.
St. Jenž pro pobožný život a pro víru
v Krista a stálosť v církvi hanu, svízely a
pronásledování od všelikých ismaelů t. mu-
sejí. Sš. II. 53. Všecka utrpení, která věrní
pro Krista trpie; Mile pro věčný život t-li;
Trpíce od nich pru hřiechy, které by uči-
nili; Trp pro spasenie blížnieho, jako sem

já trpěl; Znamenajte příčinu, pro kterou
trpím; Lépe jest protivenství t. pro Buoh,
nežli jiné skutky činiti dobré; Psán list
v čkánie otsúzení na smrť v žaláři v oko-
vách, jenž, úfám, trpím pro božie zákon;
Psotu pro Krista a pro hřiechy t. Hus I.
91., 77., 466., II. 434., III. 14., 183., 290.,
297. (Tč. ). Musí se dým pro teplo t. Mus.
Něco pro dobrou vůli t. Us. Kristus smrť
na kříži pro nás trpěl. — čím. Nejvíce řá-
děním šlechty trpěly církevní statky. Us.
Tč. Trpěl dnou, suchým lámáním atd. Us.
Trpím řečí mnoho, ništ nevím pre koho.
Ps. sl. 127. Tím (nesvorností atd. ) trpí celá
obec. Ml. Dnú trpícieho uzdravil. Hus II.
375. (376. ). Jestliže by ten měštěnín hrdlem
trpěl. Sob. 159. — co při čem: nedostatek
při chlebě t. T. Při penězích nedostatek tr-
pěti. Jg., — co jak: protivenství s dobrou
myslí. Št. Těžce něco t. Šm. Kdo trpí ne-
vinně, radosť ho nemine. Mor. Té. Aby to
jistě věděl, že bez milosti tu pokutu t-ti
bude. Pal. Děj. IV. 2. 124. Na těle v po-
koře t. Chč. 626. T. nátisk a násilé proti
zápisuom a listuom (= přes zápisy). Arch.
I. 65. Trpie-li co jeden úd, trpie podlé něho
všichni jiní. ZN. Pán bez viny trpěl. Br. II.
286. Zle něco t.; Najtěžšie obyčeje mladosti
sladkú dobrotú trpěla jest; Mile t. mučedl-
nictvo; Ještě do krve netrpěli jste. Hus I.
125., 148., 186. — co kdy. Trpěl pod pont-
ským Pilatem. Všichni v bouři trpí nebez-
pečenství. Sš. P. 102. Na počátku viery
křesťanské najprve sú trpěli mučení bisku-
pové; Ještě nepřišla hodina, v kterú by
trpěl vedlé člověctví; Každá duše, která
nebude t. tento den, zahyne; Budeš t. po-
haněnie v súdný den; Před tím časem t.
nemohl. Hus I. 448., II. 35., III. 137., 248.,
307. (Tč. ). — se. To by se nemělo trpěti.
Šm.

Trpezlivě = trpělivě, geduldig. Drž to,
čo máš, t.; jiní víc snášajú. Na Slov. Tč.

Trpezlivosť, i, f. = trpělivosť. T. v křivdě
nepochybí nikde; Buď v t-vosti jak komu
robiť musíš; T. v kříži k radosti se blíží;
Vinšujem ti t. ve všej tvojej núdzi; T-vosť
sbírá růže medzi trním; T. svatá drahšá je
od zlata; S t-sťú nakloníš otca k milosti;
S t-sťú karhání otcovské premáhaj; On má
ve všem t. Na Slov. Tč.

Trpezlivý = trpělivý, geduldig. T. buď
v súžení, tvoja bída ťažká není; Trpezlivý
buď. keď snásáš krivý súd; T. je ščástlivý.
Na Slov. Tč. — v cení. Ty musíš v jakém-
kolvek protivenství t-vým býti; Buděš ve-
sele živý, jak si v škodě t-vý. Na Sloven.
Tč. — kdy. Bývalý veselý v mladosti buď
t-vý v starosti. Na Slov. Tč.

Trpící, vz Trpěti. Je tu sousedem na t.
lístek (nemá zde práva domovského). Rychn.

Trpík, a, m., Türpes, ves u Lanškrouna.
PL. — T., osob. jm. Mor. Šd. — T., u, m. =
mladá rákosovitá rostlina, která o božím těle
na cestu, kudy processí jde, se hází. Us.
u Táb. Ndk.

Trpílka, y, f. = trpělka, die Schopf-
lerche. Ona ještě běhá jako t. Na Moravě.

Šd.