Předchozí (204)  Strana:205  Další (206) |
|
|||
205
|
|||
|
|||
Trpín, a, m., vsi a) u Bystré na Mor.,
b) u Jevíčka na Mor.; c) osada u Mohel- nice. PL. Vz S. N. Trpinka, y, f., samota u Výškova. PL.
Trpinky, dle Dolany, osada u Prostě-
jova. Třpíra, y, f. T-ry jsou dvě desky, které
hřídel plužní s vážnicí spojují. Koubl. Hosp. 66. Trpislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. 126.
Trpisty, dle Dolany, něm. Trpist, ves
u Stříbra. S. N. Trpišov, a, m., ves u Chrudimi. PL., Tf.
289., S. N. Trpišovice, dle Budějovice, Trpischo-
witz, ves u Světlé. Vz S. N. Třpít, u, m. = vozhřivka (pituita, jak se
zdá, slepičí); 2. tipec. D. T. někomu vzíti (vyplatiti ho). Us. D., Bda., Vrů. Vz Tipec. Trpitel, e, m., příp. -teljb. Mkl. B. 176.
Der Dulder, Leider. Trpitelka, y, f., die Dulderin, Leiderin.
Trpitelkyně, ě, f. = trpitelka.
Trpitelnosť, i, f., die Erträglichkeit.
Ros. — T. = trpění, das Leiden, Ertragen. 1702. Trpitelný = který se trpěti může, er-
träglich, leidlich. Jg., Ros. Třpíti, třpím, ěl, ění = čpíti, beissen,
scharf riechen. Máslo třpělo. Us. u Chocně. Ktk. — kde jak. To s velikou bolestí a svíráním v břiše třpělo. Kom. L. 25. b. — se = třpytiti se. Ocel, měď atd. se třpí. To se to tam třpí (ocel, měď atd. ). Us. Ptr. — se kde. Hvězdy na obloze se třpí. Fabric. Trpivosť, i, f. = snášelivosť, die Tole-
ranz. Nz. lk. Trpka, y. f., na Slov. = střemcha, prunus
padus, die Traubenkirche, der Maibaum. Rstp. 480. — T. = nepříjemná věc, eine unangenehme Sache. Člověk musí v tomto světě mnohé trpky přelézti. Us. — T. = trnka. Us. na Táborsku. Trpko, vz Trpký. — T., adv. = hořko,
nepříjemno, herb. Má býti trpko, nech bude kvasno (mám viseti za jednu nohu, lépe za obě). Jg. Trpkobolný. T. zpomínka, bitterschmerz-
lich. Dch. Trpkosolný, Glaubersalz-. T. louh. Techn.
Trpkosť, i, f., die Herbigkeit, Bitterkeit.
V. T. ovoce, slov. Us. Trpkosť medem za- puditi. Sych. Pivo nezdravé má ostrou t. Dch. Potym lepšej poznáš sladkosť, když t. okusíš; Nic není tak sladké, co by nemělo trpkosti jaké na sobě. Morav. Tč. Nedbaj nikdy na t-sti, které máš v učení, tato t. svojím časem v sladkosť sa premení; Mnozí z knížek vytahujú užitek sladkosti a mnozí jed trpkosti; Nebol, není a nebudě žáden v takém ščastí, žeby nikdy neokusil trp- kosti. Na Slov. Tč. Bezšetrná t. jeho láskou zlahozena. Sš. I. 8. (Tč. ). Trpkota, y, f. = trpkosť. Dch.
Trpký, kompar. trpčí nebo trpčejší, na
Ostrav.: trptější. Tč. Strsl. tn&p-ŁkT., acer- bus, koř. trp, příp. -rbki.. Mkl. B. 31., 256., 261., 263. (Hý. ). T. = prostřední mezi ky- selým a hořkým, přesedavý, herb, bitter. T. jako nezralé ovoce. V. Trpké víno, Kom., |
hrozny, D., chuť, Ros., sůl (zaječická nebo
siran hořčíkový; hořká sůl). Techn. Všecko, co jazyk táhne v hromadu, jest chuti pře- sedavé a trpké. Byl. Přijmi trpké za sladké. BO. Umení má t-ý koreň než sladké ovoce. Slov. Tč. Mám t-ký život. Us. Šd. Kdo má trpké mravy, není v mravech zdravý. Mor. Tč. — T. = odporný, příkrý, nemilý, ne- vlídný, ukrutný, herb, widerwärtig, sauer, schwer. V. T. práce. Kom., D. T-ký život vésti. Háj., Jel. Trpká zkouška, Kom., věc, Bern., člověk. Us. Ušetřiti komu t-ho sou- žení; Chléb milosti trpký dosti, Gnaden- brod ist hartes Brod; Sám teď jí t. chléb, který jiným pekl; Mnoho t-kého tam za- kusil. Us. Dch. T. nouzi trpěl. Pal. Děj. V. 1. 58. — T. = zarmoucený, voll Sorgen, Kummer. Juž sem všecka trpká, proč tak dlouho nejedou. U Olom. Sd. Trpkyně, pl., f. = plané trnky. Ms. bibl.
Trplivosť, i, f. = snesitelnosť, die Er-
träglichkeit. Jg. Trplivý = snesitelný, erträglich. Veleš.
Trpně = trpělivě. T. snášeti. V. — T. =
hodně, füglich. Kak dalekým úmyslem, kak divnú múdrostí vešken kruh všeho stvoru spojen spolu a tak slušně, tak přístupně a tak t., až i velmi nepodobné strany k sobě jsú v jedné oboře stvoru všeho. Št. Rozm. Trpněti, ěl, ění, trpnívati, geduldig wer-
den. Ros. Trpniti, íl, ěn, ění, trpnívati, geduldig
machen. Ros. Trpnosť, i, f. = trpělivosť, Geduld. V.,
Kom. — T., na Slov. = možnost trpěti, cit, die Fähigkeit zu empfinden, die Empfin- dung. Bern. — T., die Füglichkeit, Passi- vität. Nz. Věc tělesná proměnu vezme... v nějaké své tajné moci neb síle neb trp- nosti. Výb. I. 669. Trpnouti, nul, utí = trpčeti, trpkosti na-
bývati, herb werden. Ros. — T., na Slov. = trnouti, stumpf werden. Kdo kyselé hrozno žváchá, trpnú zuby jeho. Mor. Tč. — od čeho. Od vína kyselého trpnú zuby. Slov. Tč. — po čem: zuby po kyselém ovoci trpnou. Bern. Trpný = trpělivý, geduldig, ertragend.
V. — na co: na zimu, na horko. Ros. — T. = kdo trpěti může, wer leiden kann. Já jsa neviditelný a netrpný pro vás chtěl jsem trpěti. Sv. Aug. — T. = shodný, bezesporný. Jir. — T. = trpěn býti mohoucí, duldbar, ferendus, tolerandus. Někdy se zdá (dřevo), by byl někaký netrpný býlek a také někdy sě býl netrpný vystřelí. Št. — T. na Slov. = citlivý, empfindsam. Bern. — T. = passivní, passiv. Smyslnosť, která k čití svému dojmů potřebuje, slove trpná. Marek. T. choroby. Rostl. T. čekání, passives Zuwarten, odpor, passiver Widerstand, Dch., obchod, der Pas- sivhandel. Nz. — T. rod sloves, vz Rod. — T. vazby neosobné užívá se u sloves nepře- chodných: Bylo šetřeno kněh, házeno ka- mením, uvěřeno příteli. Prostředky těmi pohrdnuto nebylo. Skl. II. 339., Brs. 2. vd. 246. Avšak užívati neosobné vazby trpně u sloves přechodných a klásti dokonce pod- met v genitiv jest zbytečné napodobení polštiny: Bylo čteno knihu, lépe: Kniha |
||
|
|||
Předchozí (204)  Strana:205  Další (206) |