sb157-05 0..8296

205

Trpín, a, m., vsi a) u Bystré na Mor.,
b) u Jevíčka na Mor.; c) osada u Mohel-
nice. PL. Vz S. N.

Trpinka, y, f., samota u Výškova. PL.

Trpinky, dle Dolany, osada u Prostě-
jova.

Třpíra, y, f. T-ry jsou dvě desky, které
hřídel plužní s vážnicí spojují. Koubl. Hosp.
66.

Trpislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. 126.

Trpisty, dle Dolany, něm. Trpist, ves
u Stříbra. S. N.

Trpišov, a, m., ves u Chrudimi. PL., Tf.
289., S. N.

Trpišovice, dle Budějovice, Trpischo-
witz, ves u Světlé. Vz S. N.

Třpít, u, m. = vozhřivka (pituita, jak se
zdá, slepičí); 2. tipec. D. T. někomu vzíti
(vyplatiti ho). Us. D., Bda., Vrů. Vz Tipec.

Trpitel, e, m., příp. -teljb. Mkl. B. 176.
Der Dulder, Leider.

Trpitelka, y, f., die Dulderin, Leiderin.

Trpitelkyně, ě, f. = trpitelka.

Trpitelnosť, i, f., die Erträglichkeit.
Ros. — T. = trpění, das Leiden, Ertragen.
1702.

Trpitelný = který se trpěti může, er-
träglich, leidlich. Jg., Ros.

Třpíti, třpím, ěl, ění = čpíti, beissen,
scharf riechen. Máslo třpělo. Us. u Chocně.
Ktk. — kde jak. To s velikou bolestí a
svíráním v břiše třpělo. Kom. L. 25. b. —
se = třpytiti se. Ocel, měď atd. se třpí. To
se to tam třpí (ocel, měď atd. ). Us. Ptr. —
se kde. Hvězdy na obloze se třpí. Fabric.

Trpivosť, i, f. = snášelivosť, die Tole-
ranz. Nz. lk.

Trpka, y. f., na Slov. = střemcha, prunus
padus, die Traubenkirche, der Maibaum.
Rstp. 480. — T. = nepříjemná věc, eine
unangenehme Sache. Člověk musí v tomto
světě mnohé trpky přelézti. Us. — T. =
trnka. Us. na Táborsku.

Trpko, vz Trpký. — T., adv. = hořko,
nepříjemno, herb. Má býti trpko, nech bude
kvasno (mám viseti za jednu nohu, lépe za
obě). Jg.

Trpkobolný. T. zpomínka, bitterschmerz-
lich. Dch.

Trpkosolný, Glaubersalz-. T. louh. Techn.

Trpkosť, i, f., die Herbigkeit, Bitterkeit.
V. T. ovoce, slov. Us. Trpkosť medem za-
puditi. Sych. Pivo nezdravé má ostrou t.
Dch. Potym lepšej poznáš sladkosť, když t.
okusíš; Nic není tak sladké, co by nemělo
trpkosti jaké na sobě. Morav. Tč. Nedbaj
nikdy na t-sti, které máš v učení, tato t.
svojím časem v sladkosť sa premení; Mnozí
z knížek vytahujú užitek sladkosti a mnozí
jed trpkosti; Nebol, není a nebudě žáden
v takém ščastí, žeby nikdy neokusil trp-
kosti. Na Slov. Tč. Bezšetrná t. jeho láskou
zlahozena. Sš. I. 8. (Tč. ).

Trpkota, y, f. = trpkosť. Dch.

Trpký, kompar. trpčí nebo trpčejší, na
Ostrav.: trptější. Tč. Strsl. tn&p-ŁkT., acer-
bus, koř. trp, příp. -rbki.. Mkl. B. 31., 256.,
261., 263. (Hý. ). T. = prostřední mezi ky-
selým a hořkým, přesedavý, herb, bitter. T.
jako nezralé ovoce. V. Trpké víno, Kom.,

hrozny, D., chuť, Ros., sůl (zaječická nebo
siran hořčíkový; hořká sůl). Techn. Všecko,
co jazyk táhne v hromadu, jest chuti pře-
sedavé a trpké. Byl. Přijmi trpké za sladké.
BO. Umení má t-ý koreň než sladké ovoce.
Slov. Tč. Mám t-ký život. Us. Šd. Kdo má
trpké mravy, není v mravech zdravý. Mor.
Tč. — T. = odporný, příkrý, nemilý, ne-
vlídný, ukrutný, herb, widerwärtig, sauer,
schwer. V. T. práce. Kom., D. T-ký život
vésti. Háj., Jel. Trpká zkouška, Kom., věc,
Bern., člověk. Us. Ušetřiti komu t-ho sou-
žení; Chléb milosti trpký dosti, Gnaden-
brod ist hartes Brod; Sám teď jí t. chléb,
který jiným pekl; Mnoho t-kého tam za-
kusil. Us. Dch. T. nouzi trpěl. Pal. Děj. V.
1. 58. — T. = zarmoucený, voll Sorgen,
Kummer. Juž sem všecka trpká, proč tak
dlouho nejedou. U Olom. Sd.

Trpkyně, pl., f. = plané trnky. Ms. bibl.

Trplivosť, i, f. = snesitelnosť, die Er-
träglichkeit. Jg.

Trplivý = snesitelný, erträglich. Veleš.

Trpně = trpělivě. T. snášeti. V. — T. =
hodně, füglich. Kak dalekým úmyslem, kak
divnú múdrostí vešken kruh všeho stvoru
spojen spolu a tak slušně, tak přístupně a
tak t., až i velmi nepodobné strany k sobě
jsú v jedné oboře stvoru všeho. Št. Rozm.

Trpněti, ěl, ění, trpnívati, geduldig wer-
den. Ros.

Trpniti, íl, ěn, ění, trpnívati, geduldig
machen. Ros.

Trpnosť, i, f. = trpělivosť, Geduld. V.,
Kom. — T., na Slov. = možnost trpěti, cit,
die Fähigkeit zu empfinden, die Empfin-
dung. Bern. — T., die Füglichkeit, Passi-
vität. Nz. Věc tělesná proměnu vezme...
v nějaké své tajné moci neb síle neb trp-
nosti. Výb. I. 669.

Trpnouti, nul, utí = trpčeti, trpkosti na-
bývati, herb werden. Ros. — T., na Slov. =
trnouti, stumpf werden. Kdo kyselé hrozno
žváchá, trpnú zuby jeho. Mor. Tč. — od
čeho. Od vína kyselého trpnú zuby. Slov.
Tč. — po čem: zuby po kyselém ovoci
trpnou. Bern.

Trpný = trpělivý, geduldig, ertragend.
V. — na co: na zimu, na horko. Ros. —
T. = kdo trpěti může, wer leiden kann. Já
jsa neviditelný a netrpný pro vás chtěl jsem
trpěti. Sv. Aug. — T. = shodný, bezesporný.
Jir. — T. = trpěn býti mohoucí, duldbar,
ferendus, tolerandus. Někdy se zdá (dřevo),
by byl někaký netrpný býlek a také někdy
sě býl netrpný vystřelí. Št. — T. na Slov. =
citlivý, empfindsam. Bern. — T. = passivní,
passiv. Smyslnosť, která k čití svému dojmů
potřebuje, slove trpná. Marek. T. choroby.
Rostl. T. čekání, passives Zuwarten, odpor,
passiver Widerstand, Dch., obchod, der Pas-
sivhandel. Nz. — T. rod sloves, vz Rod. —
T. vazby neosobné užívá se u sloves nepře-
chodných: Bylo šetřeno kněh, házeno ka-
mením, uvěřeno příteli. Prostředky těmi
pohrdnuto nebylo. Skl. II. 339., Brs. 2. vd.
246. Avšak užívati neosobné vazby trpně
u sloves přechodných a klásti dokonce pod-
met v genitiv jest zbytečné napodobení
polštiny: Bylo čteno knihu, lépe: Kniha