sb157-05 0..8296

206

byla čtena. Všech poslů bylo vypraveno m.:
všichni poslové byli vypraveni. Brs. ib. —
T. = hodný k čemu, füglich. Takéž netolik
trpno, ale i krásno bude to spojenie. Výb.
I. 657. I to jest trpnější, což duch žádá,
nenie-li podroben tělu. Št. Rozm.

Trpočiti, il, en, ení, zastr. = nésti, po-
hybovati, puditi, strkati, stossen, bewegen,
tragen. Cf. Mus. 1854. 267. — koho. Smrť
trpočí je, kamž oni nechtie. Št. — koho
kam: do žaláře. Leg. — koho kam s kým
(čím). Jako voda, ješto v duol trpočí s sebú
lidská srdce. Ms. o korábu Noe. U veliké
a hořké moře je (lidi povodeň) trpočí s sebú.
Ib. Osmé nebe jiné kruhy nižší s sebú tr-
počí vůkol protiv jich běhu, tak ež prúze
je svým během trpočie, nežli jdú oni svým.
St., Výb. I. 655.

Trpoměchy, dle Dolany, Trpomiech, ves
u Slaného. Vz S. N.

Trposť, i, f. = trpkosť. V svetskej mar-
nosti je mnoho trposti. Na Mor. Tč.

Trpov, na Slov. = teprv, erst.

Trpovka, y, f. Trpím řeči, trpím ako ta
t.; veď to nevystojí zo sta jedna dievka.
Sl. ps. Tč.

Trpule, í, pl., f., druh hrušek. Mor. Šd.

Třpyt, u, m., der Glanz, das Geflimmer.

Třpytati = třepetati. — čím. Rukama
třpytal, jako kohouti křídly zatřepí. Vod.

Třpytělka, y, f., der Glimmer. Jg.

Třpytělosť, i, f. = třpytění, der Schim-
mer, Glanz. MM.

Trpytění, n., das Schimmern, der Schim-
mer, Glanz. MM.

Třpytěti se, ěl, ění, třpytívati se. Pod
Krkonš. střípiti. Kb. T. se = blyštěti se
s třesením, schimmern, funkeln, blinken,
flimmern, glänzen, glimmern. D., Jg. —
abs. Slunce, hvězdy se třpytí. Ros., Kom.
Není všecko zlato co se třpytí. Us. — se
čím: zlatem, D., Kom. L. 64., ozdobou. Br.
Třpytěti se cnostmi. Kom., Výb. I. 182. —
v čem. V ryzím se zlatě t-těti. Kom. Kol
v perlích se lučiny třpytí. Kká. S. 27. —
jak. Peří rozkošně se třpytělo. Ler. — se
kde. Vše se v tom domě třpytí. Us. — se
od čeho: od zlata a drahého kamení. Br.,
Kom. L. 183. — se z čeho, nad co. D. —
Bez se. Meč nechat t. Reš.

Třpytinka, dle Jg. lépe: třpytělka.

Třpytivý = třpytící se, schimmernd. T.
blesk. Reš. — T. = slabý stupeň lesku ko-
vového. T. listy a rozhy hlošiny úzkolisté.
Rst. 509.

Třpytka, y, f., kleiner Schimmer. Kos.
Ol. I. 110.

Třpytný, schimmernd. T. zboží. Kos. Ol.
I. 310.

Třpytot, u, m. = třpytění, leskot, der
Schimmer. D.

Třpytovatý = plný třpytu, voll zähen
Schleimes. Jg. — T. = třpít mající, pipp-
sig. Jg.

Trs, u, trsek, sku, trseček, čku, m. =
kořen s natí u zelin a obilí, kmen, keř, trs
vinný, der Stock; z lat. -řec. thyrsus, Ovetíoc,
Mz. 354. T. nebo sazenice nějaké byliny, t.
vinný, Weinstock, růžový, karafiatový. D.

Z jednoho jádra tři trsy vyrostly. Zlob. T.
(vinný) sříznouti. Us.

Trsas = třes. T. jě popadl. Ž. klem.

Trsice, dle Budějovice, Trsitz, ves u Pe-
trovic. PL.

Trska, y, f. = trstka. Rk.

Trskot, a, m., na Slov. = kvíčala, Gram-
metvogel, m. Plk.

Trsnatěti, ěl, ění = trsnatým se stávati,
stocken. Rostl.

Trsnatosť, i, f., die Büschigkeit. Jg.

Trsnatý, stockend, büschig. Rostl. T-tý
palach, Flor., ostříš. Krok.

Trsov, a, m., něm. Trsow, ves u Pelhři-
mova. PL.

Trsovatěti, vz Trsnatěti. Puch.

Trsovka, y, f., samota u Vodňan.

Trst, vz Terst.

Trsť, i, f., na Slov. = trest, třtina, Rohr,
n. Ani trsť se bez větru nehýbe. Prov.
Bern. Věter smreka vyvrátí a trsť jenom
ohne; čím víc věter pofukuje, tím sa více
trsť snižuje. Na Slov. Tč. Lopenické sady
rjedké, lopenické dzjevky cjenké; také
cjenké jako trsci, ohýbajú sa mi v hrsci.
Sš. P. 363. Trsti ihned jakž vietr dotkne,
na stranu jí hne; T. větrem klacená; I řie-
kali sú klekajíce a tepúce trstí v hlavu:
Zdráv, králi židovský. Hus II. 17., 18., 79.
Klátí se co t. na bahně. Vz Nestálý. Lb.
Vz Tresť, Trstina.

Trstenice, dle Budějovice, Neudorf, ves
u Plané. PL.

1. Trstenice, e, f., na Slov. = rákoska,
der Rohrstock. Plk. Vz Trestěnice. — T.
silná a veliká hůl, ein grosser und starker
Stock. Hdk. C. 154.

2. Trstenice, dle Budějovice, něm. Stre-
nitz, ves u Litomyšle. Vz Tk. I. 77., 80.,
84., S. N.

Trstenik, a, m., městečko v Srbsku. S. N.

Trstěnisko = třtěnisko.

Trstěniště, ě, n., na Sloven, třtiniště,
Rohrbusch, m. Bern.

Trstěný = z trsti, třtinový, Rohr-. Ps. ms.

Trstí, n., třtí, das Rohr. Vzejde zelenosť
trstiea sitie (calami et junci). BO.

Trstice = Třtice.

Trstina, trstinka, y, f., dříve a na Slov.
posud = třtina, Rohr, n. T. cukrová, Koll.,
hladká (bez uzlů). Bern., Koll. T-u žati. Na
Slov. Vétr t-ny nezláme, neb sa uhybuje;
T-y sa vetrom uhybujú a tak dluhšej stojá.
Na Slov. Tč.

Trstinný, arundinis. T. zvieřatá. Ž. wit.
67. 31.

Trstka, y, f., na Slov. = čep od sudu,
der Fasszapfen. Plk.

Trstnatý. T. žito sluje křibice. U Lou-
čimi. Psčk. T-tý rybník, Teich mit Rohr-
wuehs. Nz.

Tršaček, čka, m., osob. jm. Pal. Děj. III.
3. 18.

Tršice, dle Budějovice, Trschitz, mě-
stečko u Olom. PL.

Trštín, a, m., Trsteinmühle, mlýn u Švi-
hova. PL.

Trt, u, m., na Sloven. = prd, der Furz.
Dostaneš psí t. (nic); Psí trt se tě bojím.
Bern.