Předchozí (205)  Strana:206  Další (207) |
|
|||
206
|
|||
|
|||
byla čtena. Všech poslů bylo vypraveno m.:
všichni poslové byli vypraveni. Brs. ib. — T. = hodný k čemu, füglich. Takéž netolik trpno, ale i krásno bude to spojenie. Výb. I. 657. I to jest trpnější, což duch žádá, nenie-li podroben tělu. Št. Rozm. Trpočiti, il, en, ení, zastr. = nésti, po-
hybovati, puditi, strkati, stossen, bewegen, tragen. Cf. Mus. 1854. 267. — koho. Smrť trpočí je, kamž oni nechtie. Št. — koho kam: do žaláře. Leg. — koho kam s kým (čím). Jako voda, ješto v duol trpočí s sebú lidská srdce. Ms. o korábu Noe. U veliké a hořké moře je (lidi povodeň) trpočí s sebú. Ib. Osmé nebe jiné kruhy nižší s sebú tr- počí vůkol protiv jich běhu, tak ež prúze je svým během trpočie, nežli jdú oni svým. St., Výb. I. 655. Trpoměchy, dle Dolany, Trpomiech, ves
u Slaného. Vz S. N. Trposť, i, f. = trpkosť. V svetskej mar-
nosti je mnoho trposti. Na Mor. Tč. Trpov, na Slov. = teprv, erst.
Trpovka, y, f. Trpím řeči, trpím ako ta
t.; veď to nevystojí zo sta jedna dievka. Sl. ps. Tč. Trpule, í, pl., f., druh hrušek. Mor. Šd.
Třpyt, u, m., der Glanz, das Geflimmer.
Třpytati = třepetati. — čím. Rukama
třpytal, jako kohouti křídly zatřepí. Vod. Třpytělka, y, f., der Glimmer. Jg.
Třpytělosť, i, f. = třpytění, der Schim-
mer, Glanz. MM. Trpytění, n., das Schimmern, der Schim-
mer, Glanz. MM. Třpytěti se, ěl, ění, třpytívati se. Pod
Krkonš. střípiti. Kb. T. se = blyštěti se s třesením, schimmern, funkeln, blinken, flimmern, glänzen, glimmern. D., Jg. — abs. Slunce, hvězdy se třpytí. Ros., Kom. Není všecko zlato co se třpytí. Us. — se čím: zlatem, D., Kom. L. 64., ozdobou. Br. Třpytěti se cnostmi. Kom., Výb. I. 182. — v čem. V ryzím se zlatě t-těti. Kom. Kol v perlích se lučiny třpytí. Kká. S. 27. — jak. Peří rozkošně se třpytělo. Ler. — se kde. Vše se v tom domě třpytí. Us. — se od čeho: od zlata a drahého kamení. Br., Kom. L. 183. — se z čeho, nad co. D. — Bez se. Meč nechat t. Reš. Třpytinka, dle Jg. lépe: třpytělka.
Třpytivý = třpytící se, schimmernd. T.
blesk. Reš. — T. = slabý stupeň lesku ko- vového. T. listy a rozhy hlošiny úzkolisté. Rst. 509. Třpytka, y, f., kleiner Schimmer. Kos.
Ol. I. 110. Třpytný, schimmernd. T. zboží. Kos. Ol.
I. 310. Třpytot, u, m. = třpytění, leskot, der
Schimmer. D. Třpytovatý = plný třpytu, voll zähen
Schleimes. Jg. — T. = třpít mající, pipp- sig. Jg. Trs, u, trsek, sku, trseček, čku, m. =
kořen s natí u zelin a obilí, kmen, keř, trs vinný, der Stock; z lat. -řec. thyrsus, Ovetíoc, Mz. 354. T. nebo sazenice nějaké byliny, t. vinný, Weinstock, růžový, karafiatový. D. |
Z jednoho jádra tři trsy vyrostly. Zlob. T.
(vinný) sříznouti. Us. Trsas = třes. T. jě popadl. Ž. klem.
Trsice, dle Budějovice, Trsitz, ves u Pe-
trovic. PL. Trska, y, f. = trstka. Rk.
Trskot, a, m., na Slov. = kvíčala, Gram-
metvogel, m. Plk. Trsnatěti, ěl, ění = trsnatým se stávati,
stocken. Rostl. Trsnatosť, i, f., die Büschigkeit. Jg.
Trsnatý, stockend, büschig. Rostl. T-tý
palach, Flor., ostříš. Krok. Trsov, a, m., něm. Trsow, ves u Pelhři-
mova. PL. Trsovatěti, vz Trsnatěti. Puch.
Trsovka, y, f., samota u Vodňan.
Trst, vz Terst.
Trsť, i, f., na Slov. = trest, třtina, Rohr,
n. Ani trsť se bez větru nehýbe. Prov. Bern. Věter smreka vyvrátí a trsť jenom ohne; čím víc věter pofukuje, tím sa více trsť snižuje. Na Slov. Tč. Lopenické sady rjedké, lopenické dzjevky cjenké; také cjenké jako trsci, ohýbajú sa mi v hrsci. Sš. P. 363. Trsti ihned jakž vietr dotkne, na stranu jí hne; T. větrem klacená; I řie- kali sú klekajíce a tepúce trstí v hlavu: Zdráv, králi židovský. Hus II. 17., 18., 79. Klátí se co t. na bahně. Vz Nestálý. Lb. Vz Tresť, Trstina. Trstenice, dle Budějovice, Neudorf, ves
u Plané. PL. 1. Trstenice, e, f., na Slov. = rákoska,
der Rohrstock. Plk. Vz Trestěnice. — T. silná a veliká hůl, ein grosser und starker Stock. Hdk. C. 154. 2. Trstenice, dle Budějovice, něm. Stre-
nitz, ves u Litomyšle. Vz Tk. I. 77., 80., 84., S. N. Trstenik, a, m., městečko v Srbsku. S. N.
Trstěnisko = třtěnisko.
Trstěniště, ě, n., na Sloven, třtiniště,
Rohrbusch, m. Bern. Trstěný = z trsti, třtinový, Rohr-. Ps. ms.
Trstí, n., třtí, das Rohr. Vzejde zelenosť
trstiea sitie (calami et junci). BO. Trstice = Třtice.
Trstina, trstinka, y, f., dříve a na Slov.
posud = třtina, Rohr, n. T. cukrová, Koll., hladká (bez uzlů). Bern., Koll. T-u žati. Na Slov. Vétr t-ny nezláme, neb sa uhybuje; T-y sa vetrom uhybujú a tak dluhšej stojá. Na Slov. Tč. Trstinný, arundinis. T. zvieřatá. Ž. wit.
67. 31. Trstka, y, f., na Slov. = čep od sudu,
der Fasszapfen. Plk. Trstnatý. T. žito sluje křibice. U Lou-
čimi. Psčk. T-tý rybník, Teich mit Rohr- wuehs. Nz. Tršaček, čka, m., osob. jm. Pal. Děj. III.
3. 18. Tršice, dle Budějovice, Trschitz, mě-
stečko u Olom. PL. Trštín, a, m., Trsteinmühle, mlýn u Švi-
hova. PL. Trt, u, m., na Sloven. = prd, der Furz.
Dostaneš psí t. (nic); Psí trt se tě bojím. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (205)  Strana:206  Další (207) |