Předchozí (209)  Strana:210  Další (211) |
|
|||
210
|
|||
|
|||
T. práce. Us. Tč. Že jemu nikdo pomoci
nemuož ot jeho trudné nemoci; Které ke mně odplacenie od vás za mé trudné mu- čenie? Pass. 4., 16. (Hý. ). — k čemu. Ne- moc k uléčení trudna. — T. = truchlivý, smutný, starostný, tesklivý, traurig, beküm- mert. Upokojiti trudnou mysl. Sych. — T. = bídný, nemocný, elend, krank. V. Když se chystal do Prahy, kněz nedal jemu jeti, pro- tože byl truden velmi. Arch. — T. = trudo- vitý, aussätzig, kupferig. T. nemoc = vy- raženina. Leg. Trudoléčivý, kummerheilend. T. spánek.
Šbk. Trudolomný, kummerbrechend. T. ná-
poj. Jan z Hvězdy. Trudomyslnosť, i, f. = trudnomyslnosť.
Trudomyslný = trudnomyslný.
Trudoplašný = trud zaplašující, Sorgen
verscheuchend. Jg. Trudopudný = trudoplašný. T. hudba.
Mus. V. 356. Trudosť, i, f. = trudovatina. — T. =
malomocenství, der Aussatz. Člověka trudi- tého trudosti a slonovosti zbavil. Sš. II. 82. (Hý. ).
Trudovačka, y, f. T-y = švestky stru-
dovatělé (rumpy, korbele, houseři). Mor. Brt. Trudovatě, trudovitě, mit Ansprung.
Bera. Trudovatec, tce, m. = trudovitý, malo-
mocný, leprosus. Ros. Trudovatenství, n. = trudovatina. BO.
Trudovatěti, ěl, ění = počínam býti tru-
dovatým, kupferig (im Gesichte) werden. Ros. Trudovatina, y, f. = vyraženina ve tváři,
uher, uhrovitosť, trudovatosť, trudovitosť, žabolití na tváři, žába ve tváři, loštická tvář, uhřivá tvář, uhřivost, die Finne, Hoppe, der Kupferausschlag. Jg., Lk. — D., Sal. Zjeví se t. na jeho čele. BO. — T. = malo- mocenství, der Aussatz. Sš. Mt. 111., MP. Dj. bibl. II. 57. Očištěna byla jeho t. ZN. Trudovatinný, aussätzig, kupferig. T.
miesto. BO. Trudovatný, trudy mající. T. tvář, kupfe-
rig. BO. Trudovatosť, trudovitost', i, f., vz Tru-
dovatina, die Kupfrigkeit, der Ausschlag im Gesichte, die Finnen. Kom. T. pochází od ostrosti krve. Sych. Trudovatství, n. = trudovatina. BO.
Trudovatý, trudovitý; -vit, -vat, a, o =
plný trudů v tváři, finnig, kupferig. Vz Loštický. Opilci mají trudovité tváři. Plk. Sal., Čem. — T. = malomocný, aussätzig. T. nemoc. Leg., Pass. 516. Budou ke mně putovati slepí, chromí, t-tí. Sš. P. 42. Vyňal t-tú ruku (malomocnou, leprosam). BO. Trudovec, vce, m. = trudovatec. Nz. lk.
Trudovitosť, i, f., vz Trudovatosť.
Trudovitý = trudovatý. Mkl. B. 195.
Trudovník, u, m. = krtičník hlíznatý,
pěchovec, krtičné koření, hlizní koření, sero- phularia nodosa, rostl. Rstp. 1139. Truhelka, y, m. T. Ant., spisov., naroz.
1834. Vz S. N. Truhelňák, u, m., několik domků u Vse-
tína. PL. |
Truhelní, od truhly, Kisten-. Schön, exc
Truhelník, u, m. = truhlice s vytahova- cími příhradami, der Schubkasten. — T. = stroj nabírající vodu truhličkami, die Kasten- kunst. Sedl. F. 222. Truhla, truhelka, y, truhlice, e, tru-
hlička, y, f. = skříně, schránka, z něm. die Truhe, Mz. 354., die Kiste, der Kasten, die Lade. Truhelka, v stupáme: koryto, der Pochtrog. S. N. T. obilná, mouční (moučná), mrtvému, obecná (pokladnice), V., na mouku, Nz., obroční v konírně (pícník), Pt., na píci, na obrok, na haraburdí, na peníze, truhlička sazí, D., šatní, Ros., umrlčí (rakev, der Sarg). Us. T. na živé ryby (haltéř), V., kožená (kufr, truhlec, z něm. Koffer), D., sirotčí. Apol. Tělo do t-y dáti, vložiti. Kom., Háj. T-y penězi naplněné. Kom. Pro schování věcí schránky jsou: truhly, almary atd. Kom. Pýcha na ulici a hadry v truhlici. Koll. Truhlu otevřela. GR. Leží to v dolní tru- hlici (= pod lavicí, na zemi v nepořádku). U Rychnova. Nic ti nepomůže zlatá truhla v hrobě, ani krásné šaty, které máš na sobě. Mor. Té. Peňáz okruhlý ide do truhly; Pe- ňáz v truhlici schovaný užitku nenese. Na Slov. Té. Dyž já umřu, co mně dáte? Ko- šulenku, bílé gatě, kúsek dřeva jedlového, co by byla truhla z něho; Do roku dvě stu tolarů z truhly's mně vynosil; Debech já věděla, že homře za Prahó, dala bech mo dělat trohlo bramoruvó; trohlo bramoruvó, z rozmarýno věnec, habe každé věděl, že bel můj mládenec; Tvůj Hermánek v ko- moře je, leží v malovanej truhle; Můj ta- tínku rozmilý, déte truhlu dělat a když Turek pojede, já budu homírat; Do šatů oblekli a do truhle, už moju milenku včera pochovali; Janičkovo zlatý péří u panenky v truhli leží; Dycky sa bohatý duje, že dobré pivečko pije; počkej boháču, šak ti vyskáčú ty dukáty z truhle; Ztracila sem vínek, můj zlatý prstýnek u mamičky mej, u mej matery v truhle zamčený, červeným jablíčkem s milého srdečkem zapečacený. Sš. P. 16., 44., 79., 84., 124., 142., 296., 525., 798. (Cf. Sš. P. 100., 126., 129., 306., 394., 501. — Tč. ). Tesákem vylamovati truhly. Pč. 46. T-čku vylámal a což v nie bylo, pobral; Šel jest do komory a odemkl jest truhlu a vyňal z truhly truhličku malú; Truhličku schovati; Pět zlatých peněz z té t-čky zhynulo; U něho položili truhlu, v níž byla jest zbroje rozličná; Čtyři listy s pe- čeťmi jsú schovány v t-ci. NB. Tč. I. 143., 198., II. 156., 491. Sirotkóm peníze do tru- hlic skládejte. Šd. exc. Sirotčí a kostelní peníze aby do t-ce složeny byly.... od truhlic sirotčích rychtářové klíče míti mají. Mus. 1835. I. 48. T-ce = pokladnice, die Kasse. Vš. 147. Její bůh je v železné truhle zavřený (o lakomé). Drsk. T. od samýho zlata. Er. P. 335. Hedbáv na ulici a hovno v truhlici. Slez. Tč. V deváté truhle to le- želo (dlouho se to nenašlo). Lb. Do dlouhé t-ce zamíkati (odkládati), do dlouhé truhly založiti. V., Č., Skl. II. 454., 478. Lepší plná truhlice nežli prázdná světnice. Vz Spoko- jený. Lb., Šp. Z jehličky na grešličku, z grešličky na truhličku, z truhličky na |
||
|
|||
Předchozí (209)  Strana:210  Další (211) |