sb157-05 0..8296

210

T. práce. Us. Tč. Že jemu nikdo pomoci
nemuož ot jeho trudné nemoci; Které ke
mně odplacenie od vás za mé trudné mu-
čenie? Pass. 4., 16. (Hý. ). — k čemu. Ne-
moc k uléčení trudna. — T. = truchlivý,
smutný, starostný, tesklivý, traurig, beküm-
mert. Upokojiti trudnou mysl. Sych. — T. =
bídný, nemocný, elend, krank. V. Když se
chystal do Prahy, kněz nedal jemu jeti, pro-
tože byl truden velmi. Arch. — T. = trudo-
vitý, aussätzig, kupferig. T. nemoc = vy-
raženina. Leg.

Trudoléčivý, kummerheilend. T. spánek.
Šbk.

Trudolomný, kummerbrechend. T. ná-
poj. Jan z Hvězdy.

Trudomyslnosť, i, f. = trudnomyslnosť.

Trudomyslný = trudnomyslný.

Trudoplašný = trud zaplašující, Sorgen
verscheuchend. Jg.

Trudopudný = trudoplašný. T. hudba.
Mus. V. 356.

Trudosť, i, f. = trudovatina. — T. =
malomocenství, der Aussatz. Člověka trudi-
tého trudosti a slonovosti zbavil. Sš. II. 82.

(Hý. ).

Trudovačka, y, f. T-y = švestky stru-
dovatělé (rumpy, korbele, houseři). Mor. Brt.

Trudovatě, trudovitě, mit Ansprung.
Bera.

Trudovatec, tce, m. = trudovitý, malo-
mocný, leprosus. Ros.

Trudovatenství, n. = trudovatina. BO.

Trudovatěti, ěl, ění = počínam býti tru-
dovatým, kupferig (im Gesichte) werden.
Ros.

Trudovatina, y, f. = vyraženina ve tváři,
uher, uhrovitosť, trudovatosť, trudovitosť,
žabolití na tváři, žába ve tváři, loštická
tvář, uhřivá tvář, uhřivost, die Finne, Hoppe,
der Kupferausschlag. Jg., Lk. — D., Sal.
Zjeví se t. na jeho čele. BO. — T. = malo-
mocenství, der Aussatz. Sš. Mt. 111., MP.
Dj. bibl. II. 57. Očištěna byla jeho t. ZN.

Trudovatinný, aussätzig, kupferig. T.
miesto. BO.

Trudovatný, trudy mající. T. tvář, kupfe-
rig. BO.

Trudovatosť, trudovitost', i, f., vz Tru-
dovatina, die Kupfrigkeit, der Ausschlag im
Gesichte, die Finnen. Kom. T. pochází od
ostrosti krve. Sych.

Trudovatství, n. = trudovatina. BO.

Trudovatý, trudovitý; -vit, -vat, a, o =
plný trudů v tváři, finnig, kupferig. Vz
Loštický. Opilci mají trudovité tváři. Plk.
Sal., Čem. — T. = malomocný, aussätzig.
T. nemoc. Leg., Pass. 516. Budou ke mně
putovati slepí, chromí, t-tí. Sš. P. 42. Vyňal
t-tú ruku (malomocnou, leprosam). BO.

Trudovec, vce, m. = trudovatec. Nz. lk.

Trudovitosť, i, f., vz Trudovatosť.

Trudovitý = trudovatý. Mkl. B. 195.

Trudovník, u, m. = krtičník hlíznatý,
pěchovec, krtičné koření, hlizní koření, sero-
phularia nodosa, rostl. Rstp. 1139.

Truhelka, y, m. T. Ant., spisov., naroz.
1834. Vz S. N.

Truhelňák, u, m., několik domků u Vse-
tína. PL.

Truhelní, od truhly, Kisten-. Schön, exc
Truhelník, u, m. = truhlice s vytahova-
cími příhradami, der Schubkasten. — T. =
stroj nabírající vodu truhličkami, die Kasten-
kunst. Sedl. F. 222.

Truhla, truhelka, y, truhlice, e, tru-
hlička, y, f. = skříně, schránka, z něm.
die Truhe, Mz. 354., die Kiste, der Kasten,
die Lade. Truhelka, v stupáme: koryto, der
Pochtrog. S. N. T. obilná, mouční (moučná),
mrtvému, obecná (pokladnice), V., na mouku,
Nz., obroční v konírně (pícník), Pt., na píci,
na obrok, na haraburdí, na peníze, truhlička
sazí, D., šatní, Ros., umrlčí (rakev, der Sarg).
Us. T. na živé ryby (haltéř), V., kožená
(kufr, truhlec, z něm. Koffer), D., sirotčí.
Apol. Tělo do t-y dáti, vložiti. Kom., Háj.
T-y penězi naplněné. Kom. Pro schování
věcí schránky jsou: truhly, almary atd. Kom.
Pýcha na ulici a hadry v truhlici. Koll.
Truhlu otevřela. GR. Leží to v dolní tru-
hlici (= pod lavicí, na zemi v nepořádku).
U Rychnova. Nic ti nepomůže zlatá truhla
v hrobě, ani krásné šaty, které máš na sobě.
Mor. Té. Peňáz okruhlý ide do truhly; Pe-
ňáz v truhlici schovaný užitku nenese. Na
Slov. Té. Dyž já umřu, co mně dáte? Ko-
šulenku, bílé gatě, kúsek dřeva jedlového,
co by byla truhla z něho; Do roku dvě stu
tolarů z truhly's mně vynosil; Debech já
věděla, že homře za Prahó, dala bech mo
dělat trohlo bramoruvó; trohlo bramoruvó,
z rozmarýno věnec, habe každé věděl, že
bel můj mládenec; Tvůj Hermánek v ko-
moře je, leží v malovanej truhle; Můj ta-
tínku rozmilý, déte truhlu dělat a když
Turek pojede, já budu homírat; Do šatů
oblekli a do truhle, už moju milenku včera
pochovali; Janičkovo zlatý péří u panenky
v truhli leží; Dycky sa bohatý duje, že
dobré pivečko pije; počkej boháču, šak ti
vyskáčú ty dukáty z truhle; Ztracila sem
vínek, můj zlatý prstýnek u mamičky mej,
u mej matery v truhle zamčený, červeným
jablíčkem s milého srdečkem zapečacený.
Sš. P. 16., 44., 79., 84., 124., 142., 296., 525.,
798. (Cf. Sš. P. 100., 126., 129., 306., 394.,
501. — Tč. ). Tesákem vylamovati truhly.
Pč. 46. T-čku vylámal a což v nie bylo,
pobral; Šel jest do komory a odemkl jest
truhlu a vyňal z truhly truhličku malú;
Truhličku schovati; Pět zlatých peněz z té
t-čky zhynulo; U něho položili truhlu, v níž
byla jest zbroje rozličná; Čtyři listy s pe-
čeťmi jsú schovány v t-ci. NB. Tč. I. 143.,
198., II. 156., 491. Sirotkóm peníze do tru-
hlic skládejte. Šd. exc. Sirotčí a kostelní
peníze aby do t-ce složeny byly.... od
truhlic sirotčích rychtářové klíče míti mají.
Mus. 1835. I. 48. T-ce = pokladnice, die
Kasse. Vš. 147. Její bůh je v železné truhle
zavřený (o lakomé). Drsk. T. od samýho
zlata. Er. P. 335. Hedbáv na ulici a hovno
v truhlici. Slez. Tč. V deváté truhle to le-
želo (dlouho se to nenašlo). Lb. Do dlouhé
t-ce zamíkati (odkládati), do dlouhé truhly
založiti. V., Č., Skl. II. 454., 478. Lepší plná
truhlice nežli prázdná světnice. Vz Spoko-
jený. Lb., Šp. Z jehličky na grešličku,
z grešličky na truhličku, z truhličky na