sb157-05 0..8296

211

kravičku, z kravičky na šibeničku. Koll.
Ukradli mi truhlici, ale štěstí, že od ní klíč
mám. Č. — T. = prkenná pasť na škodnou
zvěř. Šp.

Truhláček, čka, m., osob. jm. Šd.

Truhlář, e, m., V., stolař, der Tischler,
Schreiner. T. hobluje prkna hoblíkem na
hoblovací stolici, při čemž hobliny (hoblo-
viny, hoblovačky) odpadávají; hladí hla-
díkem, vrtá nebozezem (vrtákem, vrtadlem),
řeže pilou, klíží (klejuje, spojuje) klihem,
zališťuje lištami (mečíky), Pt., hladí, leští a
dělá rozličná domácí nářadí. T. nábytku a
stavby, Möbel- und Bautischler. Dch. Vz
Tk. II. 374., 381. — T. Vil. Jir. H. 1. II. 296.

— T., samota u Pacova.
Truhlářík, a, m. der Tischlerjunge.
Truhlařina, y, f., die Tischlerei. Učí se

t-ně. Us.

Truhlařiti, il, ení, truhlařovati, tischlern.
D., Ros.

Truhlářka, y, f., die Tischlerin. — T.,
samota a) u Libně, b) u Nebušic (u Prahy).

Truhlárna, y, f., die Tischlerwerkstatt.
Ros.

Truhlářovic (co truhlářovo jest: dítě,
dům, pole), Tischler-.

Truhlářský, Tischler-. T. dílo, tovaryš.
D.

Truhlářství, n., die Tischlerei. D. T.
provozovati.

Truhlec, helce, m., der Koffer. Šm.

Truhlice, e, vz Truhla. — T. ve vino-
hradech = krátký krechtík sem tam běžící,
nebo dlouhý a široký, jak toho reví žádá,
hluboký jako jiný krecht pod kolena děl-
níku v něm stojícímu. Vz Krecht. Čk. 185.

— T. = kolovrátek, der Leierkasten. Na
Slov., Mor. TJ.

Truhlička, y, f., vz Truhla. — T., y, m.,
osob. jm.

Truhlík, u, truhlíček, čku, m. = tru-
hlice vytahovací, der Schubkasten. — T. mlýn-
ský, šrotovní, Schrotkasten, m. — T. u ře-
začky, ve kterém sláma leží. — T. na maltu,
karbovna, die Maltertruhe, Nz., čtyrhraný,
kostkovitý na uhlí, Kohlenkiste, na dříví,
Šp., na náboj, der Geschosskasten, Čsk., chri-
stovský (starší druh stojanu včelařského).
Lš. — T., a, m. = hlupák, der Dummkopf.
Us. Dch.

Truhlíkový. T. dmychadlo, Kastenge-
bläse, m. Techn., Šp.

Truhlonoš, e, m. = nosící truhlu, cisti-
fer. Reš.

Truhonice, ves. Arch. II. 478.

Truchlavý = truchlivý. BO.

Truchle, truchlivě, traurig. V. Truchle
vzdechna vece. Ps.

Truchlec, lce, m., der Trauernde. Dch.

Truchlení, das Trauern. V.

Truchleti, el, ení; truchlívati = truchlým
býti, žalostiti, teskliti, kormoutiti se, trauern,
sich betrüben. — abs. Neroďte t. BO. Já a
otec tvój truchléc hledali sme tebe. Hus I.
38., II. 28. (Tč. ). Seděl jsem truchle. BO. —
po kom: po otci. D. — proč: bolestí po
někom t. (s bolestí). St. skl. II. 26. Jímž
by měl t., tiem... Št. Kn. š. 183. — nad
čím: nad mrtvolou. Us. Co křesťané nemají

nad ničím truditi a truchleti. SŠ. II. 265.
(Hý. ). — čím: duchem. Mat. 60.

Truchlící, der trauernde, leidtragende.
Us.

Truchlič, e, m. = truchlitel. Č.

Truchlitel, e, m., der Leidtragende. Dch.

Truchliti, il, en, ení; truchlívati, tru-
chlivým činiti, betrüben. Jg. — T. = tru-
chleti. V., D. Proč bychom truchlili? Sych.
— T. se = truchleti se. Proč se tak velice
truchlíš? Pís. br. — T. nad čím. Rk. —
čím. Čímž by měl člověk truchliti, tím se
veselí. Št.

Truchlivě = tesklivě, traurig, trauernd. Jg.

Truchlivění, n., das Trauern. Us.

Truchlivěti, ěl, ění = truchleti, trauern,
betrübt sein. Jg.

Truchlivo, vz Truchlivý. — T., adv. =
tesklivo, ingstlich, traurig. Jest tu t. Jg.

Truchlivosť, i, f. = tesklivosť, žalosť,
zármutek, trudnosť, die Traurigkeit, Be-
trübniss, Bekümmerniss. V. Z t-sti se roz-
stonal. Prosím v truchlivosti, odpusť mně
mé zlosti. Sš. P. 67. Kdo je v t-sti, nenuť
ho k trpělivosti. Na Mor. Tč. Vz Truchlosť.

Truchlivý; truchliv, a, o = smutný, te-
sklivý, traurig, betrübt, ängstlich. T. mysl.
D. Proč jsi tak truchlivý? Us. — z čeho.
T-vi byli z toho, že... Solf. — T. = tru-
chlivosť jevící, Traurigkeit anzeigend, trau-
rig. T. slova, Bern., naříkání, V., tvář. —
T. = co trúchlivosť působí, Traurigkeit brin-
gend, traurig, tragisch. T. návěští, Sych.,
novina, zpráva, Us., příhoda. D. — T. =
nejasný, nicht heiter. T. čas, den. — Jg.
Vz Truchlý.

Truchlo, vz Truchlý. — T., adv., trau-
rig, ängstlich. Bude smutno a t. Ben. V.

Truchloděj, e, m. = truchlohra. Šm.

Truchloherec, rce, m., tragéda, der
Schauspieler in der Tragödie. Nz.

Truchlohra, y, f. = smutnohra, vz Tra-
gédie.

Truchlolešení, n., der Katafalk. Rk.

Truchlomoroutný, trauermürrisch.

Truchlomše, e, f., die Trauermesse. Šm.

Truchlomyslněti, 3. pl. ějí, ěl, ění, trau-
rig, schwermüthig werden. Jg

Truchlomyslnosť, i, f., die Traurigkeit,
Schwermuth. Jg.

Truchlomyslný, traurig, schwermüthig.

Jg.

Truchlopěti, ěl, ění, lépe: truchle pěti,
traurig sirgen, ein Trauerlied singen. Chmeln.

Truchlosbor, u, m., der Trauerchor. Šm.

Truchlosť, i (zastr. trochlosť), truchlota,
y, f. = truchlivosť, die Traurigkeit. V., Bj.,
Gh., Homl. opatov. 153. (Mus. 1880. 117.
Pa. ). Toho bez těžké truchlosti mluviti ne-
móžeme; Když vás ohromí brzká t.: T-osť
nad cizím dobrem. Hus. II., III. 140, 179.
T-sti někoho zbaviti. Kram. S velikou t-stí.
St. skl. IV. 28.

Truchlošatý, in Trauer gekleidet. Šm.

Truchlotěsný = truchlý a těsný, ängst-
lich. Chmelen.

Truchlotoký, traurig fliessend. T. řeka. Č.

Truchlověstný, ominös. Šm.

Truchlozpěv, u, m. = truchlý zpěv, der
Trauergesang. Chmelenský.