Předchozí (211)  Strana:212  Další (213) |
|
|||
212
|
|||
|
|||
Truchlozvonění, n., das Trauergeläufe.
Šm. Truchlozvuk, u, m., der Trauerton. Č.
Truchlý (zastr. truchel) chla, o = tru-
chlivý, smutný, traurig, düster. V. T. píseň (smutná), V., svědomí, Br., zpráva, Dch., hlas. D. Truchel pěšec, lačen měšec. Mus. Potěšil srdce truchlého. Lom. Tak truchlá, smutná a strastná. Hr. rk. 157. Vz Tru- chlivý. Sedě truchel až do nešporní hodiny; Uslyšal mě v mój t. čas; Těšili truchlé. BO. Její duše v truchlé hořkosti jest. Bj. Potěš mne t-chlou. BR. II. 68. b. — proč: pro déšť. Smil v. 1621. Truchněti, truchnivěti, ěl, ění = prach-
nivěti, morsch werden, faulen. Č., Koll. Truchnivý, trouchnivý = prachnivý,
morsch. Jg. Trůj, vz Trojí. Na t. věk rozdělen. BR.
II. 7. b. Trůjče, ete, trůjčátko, a, n. = trojče.
Trůjčený = mající tři údy z jednoho
místa vynikající. Rostl. Truji, vz Trouti.
Trůjjazyký = trojjazyký, dreisprachig.
T. slovník. Jg. Trůjspoluloženec, nce, m., trisyngamos.
Jg.
Trůjspoluloženství, n., trisyngamia. Scip.
Truksa, y, m., osob. jm. V z Tk. I. 186.
— T. = hlupec, der Tölpel. Us. Truksas, a, m., z něm. Truchsess, latin.
dapifer, chor. ubrusar = jídlonoš, stolník, postolí dvorský, vysoký hodnostář dvorský, který nad kuchyní a hospodářstvím císař- ského dvoru vrchní dozor měl a při slav- ných příležitostech první mísu na císařskou tabuli nesl. Důstojenství toto mají v Ra- kousku od r. 1723. kníž. Colloredové. Vz S. N., Mz. 415. T. královský, nejvyšší. Bern. Vz Vš. 570., Tk. III. 15., 16. Trůky, troky, trůčky, pl., f., m., z něm.
Trog = necky, necičky, stírka, na Sloven. trůsky, sek, die Multer, Beute, der Trog. D., V., Kom. T. pekařské, der Backtrog, rybářské (kádi, přeběračky, dčbery atd. ). V. — T. = vazba, řemení, provazy, die Bande, Fesseln, Riemen. Někoho v troky uvázati. Ms. bib. Do trůk svázati. Štelc. — T., die Tragbahre. Purkmistra v trukách dva kati přinesli. Gl. 344. Trula, y, trulant, a, trulda, y, na Slov.
trulo, a, m. = hlupák, loula, maňas, Dumm- kopf, dummer Strumpf, Tölpel, Laff, Schöps, Schafskopf. Ty trulo trulská! Šd. Trulant trulantský. Mor. Šd. Trulantovi ani doktor nepomůže. Sk. — O ženských: trula, trulda, trulantka, y, f. T., z něm. Droll, Troll = nemotorný, hloupý, surový. Mz. 354. Trulaje, e, m. = trulant, der Tölpel.
U Opavy. Klš. Trulák, a, m. = trula.
Trulant, vz Trula.
Trulda, vz Trula.
Truliti se, il, ení, tölpelhaft gehen, sich
trollen. Na Ostrav. Tč. Trulo, a, m. = trula. Na Slov. Ht. Ml. 75.
Trum, a, m. Šla jednou skrz králů dvůr,
přišel na ni sám král T. Sš. P. 8. |
Trumač, e, m., der Tölpel. Bzd.
Trumbela, trumbera, trumpera, y, m. = trula. Jg., Rk., Šd., Rgl., Kšá.
Trumeau (fr., trymó) = meziokní, zeď
mezi dvěma okny. Rk. Trumf, na Slov. tromf, u, m., francouz.
à tout, z něm. der Trumph a to z latin. triumphus, vítězná barva v kartách, kterou se jiná přebíjí; karta vítězné barvy. Rk. T. = karta, která bije, sřněm. trumfe ictus, udeření, rána. Mz. 354. T., kozír. Jg. Vyš- ším trumfem (kozírem) zabiti, bíti; t. při- dati. D. Dívali se na sebe jako na trumfy (vesele). Us. u Kvasin. — T. = pichlavá řeč, stachlige Rede, der Trumpf. Dal mi tromf pod nos. Bern. Tromf tromfem. Prov. Bern. — T. = prd, der Furz. Pouští trumfy. Us. Trumfovati, vz Trumf. T. = trumfem
bíti, trumpfen; 2. zpívati, cinkati někomu, trumpfen, D.; prděti, furzen. Us. Truminový. T. víno, der Drumin, Tra-
minerwein. Jg. Trumpeta, y, f., die Trompete. Zatrubte
mně na t-tu. Sš. P. 615. Trumpidlo, a, n.. = věc veliká, nemotorná
a klátící se, ein plump schwankendes Ding. Jaké to má na hlavě t. (o klobouku žen- ském)? Us. Dch. Trumpiště, vz Trupiště.
Trůn (zastr. tron), u, trůne?, nce, trů-
nek, nku, trůneček, čku, m., z latin. - řeckého (thronus, frcóvoc) = stolice panov- níkova, stolec, prestol, stól, der Thron. Vz Mz. 353. Král sedí na trůnu; okolo trůnu státi. Kom. J. 675., 982. Vstoupiti, nastou- piti na trůn. Vznésti něco na t. Us. Vstou- piti, dosednouti na t.; odříci se t-nu; po- sloupnosť v t-nu, nápad ke t-u; nástupce, dědic t-u. J. tr. Posloupnosť na t. po právu prvorozenství. Nz. Na t. se vyšinouti, lépe: se povznésti. Bs. Sníží-li Bůh koho čili na t. vsadí, hledí přec vezdy, jak si člověk radí. Exc. Na trůně zasednouti; Došel t-nu nad Israelem skrze přízeň Římanů; T. krá- lovský byl za něho podvrácen; Co tyran a ukrutník ne bez příčiny o t. se obával. Sš. Ž. 95., L. 7, Mt. 25., 36. Nějaký pře- vrat vnitřní způsobil změnu na trůně. Us. Boh nekdy i valachov na trun vyvyšuje a velkých králov k potupe snižuje. Na Slov. Tč. Nějaký převrat vnitřní, jehož příčiny zůstaly nás tajny, způsobil změnu na trůně. Ddk. II. 76. Truna, y, f., něm. Traun, řeka ve Štyr-
sku a v Hoř. Rakousích. Vz S. N. Trúna, y, f. = rakev. Na Slov. Dbš. 178.
Trunčiti, šp. z něm. trinken = píti. D.
Rád trunčí. Vz Opilý. Trunda, y, m., osob. jm. — T. = trum-
bela (nadávka). Mor. Šd. Trundorf, a, m., Traundorf, dvůr u Žam-
berka. PL. Trunec, nce, m., osob. jm. Šd.
Trůniti, il, ění, trůnovati, tronovati,
thronen. — abs. Sstoupil jsem s nebe, kdež trůnuji. Sš. Sk. 84. — (komu kde). T-ly mu na nose brýle. Kos. Ol. I. 293. Bůh trůnuje na nebi. D. |
||
|
|||
Předchozí (211)  Strana:212  Další (213) |