sb157-05 0..8296

212

Truchlozvonění, n., das Trauergeläufe.
Šm.

Truchlozvuk, u, m., der Trauerton. Č.

Truchlý (zastr. truchel) chla, o = tru-
chlivý, smutný, traurig, düster. V. T. píseň
(smutná), V., svědomí, Br., zpráva, Dch.,
hlas. D. Truchel pěšec, lačen měšec. Mus.
Potěšil srdce truchlého. Lom. Tak truchlá,
smutná a strastná. Hr. rk. 157. Vz Tru-
chlivý. Sedě truchel až do nešporní hodiny;
Uslyšal mě v mój t. čas; Těšili truchlé. BO.
Její duše v truchlé hořkosti jest. Bj. Potěš
mne t-chlou. BR. II. 68. b. — proč: pro
déšť. Smil v. 1621.

Truchněti, truchnivěti, ěl, ění = prach-
nivěti, morsch werden, faulen. Č., Koll.

Truchnivý, trouchnivý = prachnivý,
morsch. Jg.

Trůj, vz Trojí. Na t. věk rozdělen. BR.
II. 7. b.

Trůjče, ete, trůjčátko, a, n. = trojče.

Trůjčený = mající tři údy z jednoho
místa vynikající. Rostl.

Truji, vz Trouti.

Trůjjazyký = trojjazyký, dreisprachig.
T. slovník. Jg.

Trůjspoluloženec, nce, m., trisyngamos.

Jg.

Trůjspoluloženství, n., trisyngamia. Scip.

Truksa, y, m., osob. jm. V z Tk. I. 186.
— T. = hlupec, der Tölpel. Us.

Truksas, a, m., z něm. Truchsess, latin.
dapifer, chor. ubrusar = jídlonoš, stolník,
postolí dvorský, vysoký hodnostář dvorský,
který nad kuchyní a hospodářstvím císař-
ského dvoru vrchní dozor měl a při slav-
ných příležitostech první mísu na císařskou
tabuli nesl. Důstojenství toto mají v Ra-
kousku od r. 1723. kníž. Colloredové. Vz
S. N., Mz. 415. T. královský, nejvyšší. Bern.
Vz Vš. 570., Tk. III. 15., 16.

Trůky, troky, trůčky, pl., f., m., z něm.
Trog = necky, necičky, stírka, na Sloven.
trůsky, sek, die Multer, Beute, der Trog.
D., V., Kom. T. pekařské, der Backtrog,
rybářské (kádi, přeběračky, dčbery atd. ).
V. — T. = vazba, řemení, provazy, die
Bande, Fesseln, Riemen. Někoho v troky
uvázati. Ms. bib. Do trůk svázati. Štelc. —
T., die Tragbahre. Purkmistra v trukách
dva kati přinesli. Gl. 344.

Trula, y, trulant, a, trulda, y, na Slov.
trulo, a, m. = hlupák, loula, maňas, Dumm-
kopf, dummer Strumpf, Tölpel, Laff, Schöps,
Schafskopf. Ty trulo trulská! Šd. Trulant
trulantský. Mor. Šd. Trulantovi ani doktor
nepomůže. Sk. — O ženských: trula, trulda,
trulantka, y, f. T., z něm. Droll, Troll =
nemotorný, hloupý, surový. Mz. 354.

Trulaje, e, m. = trulant, der Tölpel.
U Opavy. Klš.

Trulák, a, m. = trula.

Trulant, vz Trula.

Trulda, vz Trula.

Truliti se, il, ení, tölpelhaft gehen, sich
trollen. Na Ostrav. Tč.

Trulo, a, m. = trula. Na Slov. Ht. Ml. 75.

Trum, a, m. Šla jednou skrz králů dvůr,
přišel na ni sám král T. Sš. P. 8.

Trumač, e, m., der Tölpel. Bzd.
Trumbela, trumbera, trumpera, y,

m. = trula. Jg., Rk., Šd., Rgl., Kšá.

Trumeau (fr., trymó) = meziokní, zeď
mezi dvěma okny. Rk.

Trumf, na Slov. tromf, u, m., francouz.
à tout, z něm. der Trumph a to z latin.
triumphus, vítězná barva v kartách, kterou
se jiná přebíjí; karta vítězné barvy. Rk.
T. = karta, která bije, sřněm. trumfe ictus,
udeření, rána. Mz. 354. T., kozír. Jg. Vyš-
ším trumfem (kozírem) zabiti, bíti; t. při-
dati. D. Dívali se na sebe jako na trumfy
(vesele). Us. u Kvasin. — T. = pichlavá
řeč, stachlige Rede, der Trumpf. Dal mi
tromf pod nos. Bern. Tromf tromfem. Prov.
Bern. — T. = prd, der Furz. Pouští trumfy.
Us.

Trumfovati, vz Trumf. T. = trumfem
bíti, trumpfen; 2. zpívati, cinkati někomu,
trumpfen, D.; prděti, furzen. Us.

Truminový. T. víno, der Drumin, Tra-
minerwein. Jg.

Trumpeta, y, f., die Trompete. Zatrubte
mně na t-tu. Sš. P. 615.

Trumpidlo, a, n.. = věc veliká, nemotorná
a klátící se, ein plump schwankendes Ding.
Jaké to má na hlavě t. (o klobouku žen-
ském)? Us. Dch.

Trumpiště, vz Trupiště.

Trůn (zastr. tron), u, trůne?, nce, trů-
nek, nku, trůneček, čku, m., z latin. -
řeckého (thronus, frcóvoc) = stolice panov-
níkova, stolec, prestol, stól, der Thron. Vz
Mz. 353. Král sedí na trůnu; okolo trůnu
státi. Kom. J. 675., 982. Vstoupiti, nastou-
piti na trůn. Vznésti něco na t. Us. Vstou-
piti, dosednouti na t.; odříci se t-nu; po-
sloupnosť v t-nu, nápad ke t-u; nástupce,
dědic t-u. J. tr. Posloupnosť na t. po právu
prvorozenství. Nz. Na t. se vyšinouti, lépe:
se povznésti. Bs. Sníží-li Bůh koho čili na
t. vsadí, hledí přec vezdy, jak si člověk
radí. Exc. Na trůně zasednouti; Došel t-nu
nad Israelem skrze přízeň Římanů; T. krá-
lovský byl za něho podvrácen; Co tyran
a ukrutník ne bez příčiny o t. se obával.
Sš. Ž. 95., L. 7, Mt. 25., 36. Nějaký pře-
vrat vnitřní způsobil změnu na trůně. Us.
Boh nekdy i valachov na trun vyvyšuje a
velkých králov k potupe snižuje. Na Slov.
Tč. Nějaký převrat vnitřní, jehož příčiny
zůstaly nás tajny, způsobil změnu na trůně.
Ddk. II. 76.

Truna, y, f., něm. Traun, řeka ve Štyr-
sku a v Hoř. Rakousích. Vz S. N.

Trúna, y, f. = rakev. Na Slov. Dbš. 178.

Trunčiti, šp. z něm. trinken = píti. D.
Rád trunčí. Vz Opilý.

Trunda, y, m., osob. jm. — T. = trum-
bela (nadávka). Mor. Šd.

Trundorf, a, m., Traundorf, dvůr u Žam-
berka. PL.

Trunec, nce, m., osob. jm. Šd.

Trůniti, il, ění, trůnovati, tronovati,
thronen. — abs. Sstoupil jsem s nebe, kdež
trůnuji. Sš. Sk. 84. — (komu kde). T-ly
mu na nose brýle. Kos. Ol. I. 293. Bůh
trůnuje na nebi. D.