sb157-05 0..8296

213

Trunk, truňk, u, trúnek, truněk, ňku,
truneček, trunček, čku, m., z něm. der
Trunk = jedno napití, nápitek. Hluché,
kraví trunky dělati (silné bez oddechnutí;
přílišně píti). Vz Opilec, V., Č. T-y se pře-
máhati, se přebrati, obtížiti, hlavu podebrati,
podkouřiti. V. Trunk na podušku udělati
(dlouho na noc píti). V. Holubí t-ky dělá,
proto se hned ožere. Mus., Č. Připíjejí jedni
druhým veselé nápitky (truňky). Kom. A žid
boje se, aby jej, jsa při trunku, nezabodl,
odpověděl mu: Żaplatils, já tebe z toho
propúštiem. NB. Tč. 31. T. vína, t. na roz-
chodnou. Us. T. udělati. V. Pod trunkem
býti (opilým). V. — T. = nápoj. T. milosti
(ženské), frejířský. V. Trunkem přemožený.
Vz Opilý. Us. Sn. — T. = široké a vyduté
táhlo pístu na lodích šroubových. Vz KP.
II. 378.

Trunkán, a, m. = kumpán.

Trunkat, trunkát, a, m., z něm. der
Trinker = opilec. Star. let. 420.

Trůnní, Thron-. T. řeč.

Trůnokrádce, e, m., der Thronräuber.
Blý.

Trůnovati, vz Trůniti.

Trůnovládný, thronbeherrschend. T-ný
mocnář. Ráj 1. 9.

Trůnovník, a, m. T-ci či na trůně se-
dící. Sš. II. 199.

Trunský. T. jezero = gmundské, Traun-,
Gmundnersee v Hor. Rakousích. Vz S. N.

Truoj = trůj. Buoh jest t. v osobách.
Hus III. 255. Pro truojí lásku. Hus III. 49.

1. Trúp, troup, trup, u, m. = dřík, der
Stamm des Körpers, Rumpf. Strsl. trupB.,
truncus. Sr. truplB, cavus, lit. trupêti, trupu,
bröckeln, prus. trupis. Mkl. L. 175. T. živo-
čichů jest buď kulatý (u mořského ježka)
n. hranatý (u jesetra), cípatý (u hvězdice),
oblý nebo plochý (u želvy), se stran smáč-
knutý (u mnohých ryb), válcovitý a někdy
kromě toho i dlouhý (u červů); čásť t-pu
prsní n. hrudní a břišní n. břicho. Jhl. Ho-
řejší čásť t-u jest hruď (prsa, ňádra, hřbet),
dolejší: břich (břicho, život, slabiny, třísla,
bedra, kříž). Pt. Kosti trupu, vz Kosť,
Kostra. Vz také: Pohyb, Troup, Schd. II.
319.

2. Trup, u, m. = mrtvola, die Leiche,
der Leichnam. Na Ostrav. Tč., Vký.

3. Trúp, a, m. = samec včelní, vz Troup,
1., Trupec, Výb. I. 248. Vizte, kak jste
smyslem hlúpi, že činíte jako trúpi; Trúp
zjédá cuzé úsilé libo málo libo vele; Tedy
sě zle trúpóm stává, že je včely ven vy-
pudie. Hr. rk. 313.

Trupák, a, m. = troup. Na Slov. Lšk.

Trupec, pce, trubec, bce, troup, trout,
die Drohne, vz Troup. 1. — Trupci slovou
u včel též červi v buňkách, die Larven. Us.
na Mor. — T. = špalík, pařez, der Stock.
Co stojíte jako t-ci? Kat. 2141. Vz Trupel.

1. Trupel, ple, m. = kus něčeho nevy-
dělaný, ein Klumpen. Příp. -el (-bljB). Mkl.
B. 114. Člověka z trupie hliny stvořil. BR.
II. 336. Tělo jeho v trupel (= v prach) se
rozpadlo. Us. Dbv. T. hlíny, rudy, železa,
stříbra. Ros. V hrnčířství = kus hlíny stru-
hem ostrouhaný a okulacený, však ještě ne-

zválený. Us. Dch. Hlina nabijí se do špalku,
dříve než struhem se strouhá. Potom dává
se do truplů a je-li dosti vypracovaná, válí
se a rozděluje v stejně veliké hrudky, z kte-
rých se dělají hrnce. Mý. Či nemá moc
hrnčíř nad hlinou, z téhož truplu udělati
nádobu nu sice ke cti. onu pak ku potupě?
Sš. I. 101. (Hý. ). Lidé jsou t-pel hlíny. Br.
T. země, Erdklumpen, m. V. T., na Mor. =
nepálená cihla, vepřovice, aegyptischer Ziegel.
— T. stromu = kmen bez větví, der Rumpf.
Vz Trupec. Kom. — T. = hlupák, Tölpel,
m. Aesop. — T. = trypel. Vz Tripel.

2. Trupel, pla, m., osob. jm. Tk. V. 77.

Trupelnatěti. ěl, ění, verwittern, bröcklig
werden. — čím. Kámen působením vzduchu,
světla a tepla t-tí. Kos. Ol. I. 29.

Trupelnatý, verwittert, bröcklig. T-tý
svítek z jahel (není-li v něm dosti mléka).
Dch.

Trupelný = z truple, Klumpen-. T. tělo.

Trupelovatý, trupelovitý = povahu
trupie mající, drobící se, sypký. Chléb z ječné
mouky bývá t. T. půda. Us. Č.

Trupelový, Tripel-. Vz Trupel. T. ka-
dlub. Techn.

Trupí hlava, der Todtenkopf. Vz Trup.
Mor. Tč. T. sad = hřbitov. Kln. 206.

Trupial, a, m. T-al americký, cassicus
persicus, pták. Frč. 356., Schd. II. 448.

Trupiště, ě, n. = troup, hlupec, der
Tölpel. Vz Trumpiště. Us. Dch.

Trupiti, il, en, ení = troliti, bröseln.

Trupizna, y, f., der Leichengeruch. Vz
Trup 2. Tč.

Trupka, y, m., osob. jm.

Trupkovský, ého, m., osob. jm.

Trupkový mlýn horní a dolní u Jihlavy.

Truplář, e, m., na Mor. = cihlář, der
Ziegelstreicher. Vz Trupel. D.

Trupobledý, leichenblass. Šm., Kln. 206.

Trupolez, u, m., torruba, zastr. Nomencl.

Trupour, a, m., osob. jm. Arch. II. 477.

Trupozvěr, u, m., corpozoon, zastr. Mus.
XI. 178.

Trus, u, m. = něco drobného dolů se
sypajícího, etwas Verstreutes. Trus sena,
co z sena se natrousí, der Abfall. Trus
obilný. Reš. — T. = lejno ptačí, die Lo-
sung, das Geschmeiss. Trus ptačí = pta-
činec. Šp. Trus holubí, slepičí, husí, vrabčí,
ptačí atd. Ros. Hádají se o slepičí trus
(o nic). Prov. Na koho pták letě trus
pustí, najde něco v nejkratší době. Kda. —
T. muší, pavoučí. — T. = vůbec lejno, der
Unflath, Mist, Koth, Dreck. T. myší, svinský,
kravský, člověčí, zvěři. Ras., Sych., D. T.
obého požívání plováše z něho z lože bez
čití, unwillkürlicher Abgang von Urin und
Koth. Sal. 108. 16. Vz Trusek. — T. = otrus
lupty, Kopfschabe, f. Ja. — T. lidí = vyvr-
hel, der Auswurf. Jg. — T. plísní, spory,
Conidien Nz. lk.

Trusek, sku, m. = jedno z trusu. Chleby
si pekli z sveřepce, z žaludů a z trusků
senných. Vodň. Trusek myší (jeden; trus
myší = trusky, více jich). Vz Trus. Trus
holubí. — Trusky = vajíčka muší, die
Fliegeneier. V. Moucha klade do rány t-y.
Us. Jg.