Předchozí (213)  Strana:214  Další (215) |
|
|||
214
|
|||
|
|||
Trusina, y, f. Jež libě plane v světa
t-nách. Dch. Trusk, u, m., das Geprassel. Bzd.
Truska, y, f., vz Trůska. — T., y, m.
T. Heliodor, nar. 1821. v Klat., žurnalista. Vz S. N. Trůska, y, f., lépe než: truska. Vz
Troska. Truskač, e, m., arumentela (rostl. ). Rozk.
Truskati, vz Trouskati.
Truskavcový, von Wegetritt usw. Vz
Truskavec. Truskavčí a truskavcový, od ptáka,
Mistler-. T. péří. Ros. Truskavě = třískavě, krachend. Na Slov.
1. Truskavec, vce, m., hippuris, prustka,
der Tannenwedel, rostlina. T. obecný, h. vulgaris, čtyrlistý, h. tetraphylla. Jg., Čl. Kv. 150., Slb. 242., FB. 90. — T. větší, rdesen vrabčí, poligonum aviculare, der Vogelkneterich. Rstp. 1260., Čl. Kv. 162., Slb. 233., FB. 30. — T. menší, průtržník, kýlová bylina, herniaria, das Bruchkraut. Kom. J. 136., Ja. — T. = jahoda tvrdá, v poli na mezi rostoucí. Brt. — T. = stru- skavec, fragaria sterilis, eine Walderbeere. Jahodník t., fragaria elatior, truskavka, kosmatka. Rstp. 498, Čl. Kv. 368., FB. 100., Slb. 499. 2. Truskavec, vce, m., pták, die Mistel-
drossel, jentucha, omeluch, drozd větší, bráv- ník, turdus viscivorus. Vz S. N. 3. Truskavec, vce, m., osob. jm.
Truskavice, e, f. = truskavec, jahodník. Rstp. 498.
Truskavičný, Erdbeer-. T. jablka. Kn.
T. voda. Truskavka, y, f. = truskavice. Rstp. 498.
Truskavná, é, f., něm. Truskawna, ves
u Mělníka. PL. Truskavosť, trusklavosť, i, f. = tříska-
vosť, krachende Beschaffenheit. Bern. Truskavý = co truská, krachend. T.
žemle. Bern. Truskavý, troskavý = plný trůsek,
schlackig. T. ruda. Bern. Trusklavec, vce, m. = truskavec.
Trusklavosť, i, f. = truskavosť.
Trusklavý = truskavý.
Trusknouti, vz Trouskati.
Trusknutí, n., das Krachen. Jg.
Truskotati, krachend zerbrochen werden.
Truskovačka, y, f., v horn., der Kräuel,
eine Gabel mit fünf Zacken. Šm. Truskovatě, truskovitě = s mnohými
trusky, mit vielem Abfall, Mist, Streu, Flie- geneiern. — T. = uhrovatě, finnig. Na Slov. Bern. Trůskovatě, trůskovitě = s trůskami,
schlackig. Truskovatěti, ěl, ění = počínám trusko-
vatým býti, voll Abfall, Mist, Fliegeneier usw. werden. — T. = uhrovatým býti, finnig werden. Jg. Truskovatěti, ějí, ěl, ění, schlackig wer-
den. Jg. Truskovatosť, truskovitosť, i, f. = pl-
nosť trusků, mistige Beschaffenheit; das Vor- handensein von Fliegeneiern. Jg. — T. = uhrovitosť, finnige Beschaffenheit. Bern. |
Truskovatosť, truskovitosť, i, f., die
Schlackigkeit. Jg.
Truskovatý, -vitý = plný trusků, voll
Mist, Fliegeneier. Ros. — T., uhrovitý, fin- nig. Na Slov. Bern. Truskovatý, -vitý =plný trůsek, schlak-
kig. D. Truskovice, e, f. = druh jahod, eine
Art Erdbeere. Cf. Truskavice. — T., dle Budějovice, Truskowitz, ves u Vodňan. PL. Truskovna, y, f., das Krätzwerk (in der
Seigerhütte). Šm. Truskovský, ého, m., osob. jm.
Trůskový = od trůsek, Schlacken-. T.
láva. Hlas. Trusně, vz Trusný.
Trusnouti, ul, utí = trusknouti. Na Slov.
Trusnov, a, m., ves u Vys. Mýta. Vz
S. N. Trusný, na Slov. = pohnojený, gedüngt.
T. pole. Bern. — T. = trousící, Streu-. T. rána, der Streuschuss. Bur. Trusobradý = mající řídké vousy, schüt-
terbärtig. Měst. bož. II. 11. Trusovice, dle Budějovice, Trusowitz,
ves u Olomouce. Trusožroutka, y, f., scatophaga, hmyz
muchovitý. Krok. II. 266. Trusteň, stně, f., astara (ryba). Rozk.
Truštěti, vz Trouskati.
Trut, a, m., osob. jm. Ideže T. pogubi
saň lutu. LS. v. 36. Vz více v Bdl. Obr. 96. — T., na Zlínsku: trút = trubec včela. Brt.
Truť, i, f., na Slov. = rtuť. Koll. — T. = jed.
Trút, a, m., vz Trut, Trubec.
Trůta = krůta.
Truťák, a, m. = krocan.
Trútati = zevlovati. U Rychn. Ntk.
Trúti = otráviti, vergiften. Na Ostrav.
Tč. Maří, dusí, zže a truje. Č. Rž. stl. 32. — co. Dy si ju (vodu) zkalila, to si ju vy-
pije, ać se můj koniček, ać se mi netruje. Sš. P. 591. Trutil, a, m., osob. jm. Tk. I. 312.
Trutina, y, f., řeka, vlévá se u Smiřic
do Labe. Šb. — T. = jed, das Gift. Na Mor. a ve Slez. Klš., Mtl., Pk., Brt., Šd., Tkd. — T. = zlé dítě, které rodiče souží, jaksi otravuje, schlechtes Kind. Ty t-no! Na Ostrav. Tč. Trutiti = troutiti.
Trutizna, y, f. = trutina, jed, das Gift.
Klš., Kos. Ol. I. 286. Trutiznový = chutí a zápachem jedova-
tosť prozrazující, virosus, virös. T. blín černý, šťáva lociky jedovaté n. z máku sno- dárného. Rst. 509. Trutmaně, ě, f., něm. Trautmanns, ves
ve Svinotrhovsku. Vz S. N. Trutnov, a, m., mě. v Čech., Trautenau,
lat. Trutnovia. Vz více v S. N., Tk. I. 430., 431., III. 116., 118., IV. 743., V. 261., Mus. 1878. 134., 130. Trutnovan, a, m., pl. -né, der Traute
nauer. Trutnovský, Trautenauer. T-ská župa
(úpská). Vz S. N. — T., ého, m. T. Jan, nar. 1725., spisov. Vz Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. 296. |
||
|
|||
Předchozí (213)  Strana:214  Další (215) |