sb157-05 0..8296

214

Trusina, y, f. Jež libě plane v světa
t-nách. Dch.

Trusk, u, m., das Geprassel. Bzd.

Truska, y, f., vz Trůska. — T., y, m.
T. Heliodor, nar. 1821. v Klat., žurnalista.
Vz S. N.

Trůska, y, f., lépe než: truska. Vz
Troska.

Truskač, e, m., arumentela (rostl. ). Rozk.

Truskati, vz Trouskati.

Truskavcový, von Wegetritt usw. Vz
Truskavec.

Truskavčí a truskavcový, od ptáka,
Mistler-. T. péří. Ros.

Truskavě = třískavě, krachend. Na Slov.

1. Truskavec, vce, m., hippuris, prustka,
der Tannenwedel, rostlina. T. obecný, h.
vulgaris, čtyrlistý, h. tetraphylla. Jg., Čl.
Kv. 150., Slb. 242., FB. 90. — T. větší,
rdesen vrabčí, poligonum aviculare, der
Vogelkneterich. Rstp. 1260., Čl. Kv. 162.,
Slb. 233., FB. 30. — T. menší, průtržník,
kýlová bylina, herniaria, das Bruchkraut.
Kom. J. 136., Ja. — T. = jahoda tvrdá,
v poli na mezi rostoucí. Brt. — T. = stru-
skavec, fragaria sterilis, eine Walderbeere.
Jahodník t., fragaria elatior, truskavka,
kosmatka. Rstp. 498, Čl. Kv. 368., FB. 100.,
Slb. 499.

2. Truskavec, vce, m., pták, die Mistel-
drossel, jentucha, omeluch, drozd větší, bráv-
ník, turdus viscivorus. Vz S. N.

3. Truskavec, vce, m., osob. jm.
Truskavice, e, f. = truskavec, jahodník.

Rstp. 498.

Truskavičný, Erdbeer-. T. jablka. Kn.
T. voda.

Truskavka, y, f. = truskavice. Rstp. 498.

Truskavná, é, f., něm. Truskawna, ves
u Mělníka. PL.

Truskavosť, trusklavosť, i, f. = tříska-
vosť, krachende Beschaffenheit. Bern.

Truskavý = co truská, krachend. T.
žemle. Bern.

Truskavý, troskavý = plný trůsek,
schlackig. T. ruda. Bern.

Trusklavec, vce, m. = truskavec.

Trusklavosť, i, f. = truskavosť.

Trusklavý = truskavý.

Trusknouti, vz Trouskati.

Trusknutí, n., das Krachen. Jg.

Truskotati, krachend zerbrochen werden.

Truskovačka, y, f., v horn., der Kräuel,
eine Gabel mit fünf Zacken. Šm.

Truskovatě, truskovitě = s mnohými
trusky, mit vielem Abfall, Mist, Streu, Flie-
geneiern. — T. = uhrovatě, finnig. Na Slov.
Bern.

Trůskovatě, trůskovitě = s trůskami,
schlackig.

Truskovatěti, ěl, ění = počínám trusko-
vatým býti, voll Abfall, Mist, Fliegeneier
usw. werden. — T. = uhrovatým býti, finnig
werden. Jg.

Truskovatěti, ějí, ěl, ění, schlackig wer-
den. Jg.

Truskovatosť, truskovitosť, i, f. = pl-
nosť trusků, mistige Beschaffenheit; das Vor-
handensein von Fliegeneiern. Jg. — T. =
uhrovitosť, finnige Beschaffenheit. Bern.

Truskovatosť, truskovitosť, i, f., die

Schlackigkeit. Jg.

Truskovatý, -vitý = plný trusků, voll
Mist, Fliegeneier. Ros. — T., uhrovitý, fin-
nig. Na Slov. Bern.

Truskovatý, -vitý =plný trůsek, schlak-
kig. D.

Truskovice, e, f. = druh jahod, eine
Art Erdbeere. Cf. Truskavice. — T., dle
Budějovice, Truskowitz, ves u Vodňan. PL.

Truskovna, y, f., das Krätzwerk (in der
Seigerhütte). Šm.

Truskovský, ého, m., osob. jm.

Trůskový = od trůsek, Schlacken-. T.
láva. Hlas.

Trusně, vz Trusný.

Trusnouti, ul, utí = trusknouti. Na Slov.

Trusnov, a, m., ves u Vys. Mýta. Vz
S. N.

Trusný, na Slov. = pohnojený, gedüngt.
T. pole. Bern. — T. = trousící, Streu-. T.
rána, der Streuschuss. Bur.

Trusobradý = mající řídké vousy, schüt-
terbärtig. Měst. bož. II. 11.

Trusovice, dle Budějovice, Trusowitz,
ves u Olomouce.

Trusožroutka, y, f., scatophaga, hmyz
muchovitý. Krok. II. 266.

Trusteň, stně, f., astara (ryba). Rozk.

Truštěti, vz Trouskati.

Trut, a, m., osob. jm. Ideže T. pogubi
saň lutu. LS. v. 36. Vz více v Bdl. Obr. 96.

— T., na Zlínsku: trút = trubec včela. Brt.
Truť, i, f., na Slov. = rtuť. Koll. — T. =

jed.

Trút, a, m., vz Trut, Trubec.

Trůta = krůta.

Truťák, a, m. = krocan.

Trútati = zevlovati. U Rychn. Ntk.

Trúti = otráviti, vergiften. Na Ostrav.
Tč. Maří, dusí, zže a truje. Č. Rž. stl. 32.

— co. Dy si ju (vodu) zkalila, to si ju vy-
pije, ać se můj koniček, ać se mi netruje.
Sš. P. 591.

Trutil, a, m., osob. jm. Tk. I. 312.

Trutina, y, f., řeka, vlévá se u Smiřic
do Labe. Šb. — T. = jed, das Gift. Na
Mor. a ve Slez. Klš., Mtl., Pk., Brt., Šd.,
Tkd. — T. = zlé dítě, které rodiče souží,
jaksi otravuje, schlechtes Kind. Ty t-no!
Na Ostrav. Tč.

Trutiti = troutiti.

Trutizna, y, f. = trutina, jed, das Gift.
Klš., Kos. Ol. I. 286.

Trutiznový = chutí a zápachem jedova-
tosť prozrazující, virosus, virös. T. blín
černý, šťáva lociky jedovaté n. z máku sno-
dárného. Rst. 509.

Trutmaně, ě, f., něm. Trautmanns, ves
ve Svinotrhovsku. Vz S. N.

Trutnov, a, m., mě. v Čech., Trautenau,
lat. Trutnovia. Vz více v S. N., Tk. I. 430.,
431., III. 116., 118., IV. 743., V. 261., Mus.
1878. 134., 130.

Trutnovan, a, m., pl. -né, der Traute
nauer.

Trutnovský, Trautenauer. T-ská župa
(úpská). Vz S. N. — T., ého, m. T. Jan,
nar. 1725., spisov. Vz Jg. H. 1. 643., Jir.
H. 1. 296.