sb157-05 0..8296

216

u něho se zdržovati. Bart. 2. 1. Ale proč
apoštol tak dlouho trval při vyličování víry
Abrahamovy? Sš. I. 57. (Hý. ). Cf. T. jak
dlouho. — bez čeho. Ryba bez vody dlouho
t. nemůže. Us. — s kým (kdy). S tebou
v zimě, v létě trvám. Rad. zv. Už to dlouho
s tím nemocným trvá (již dlouho stůně).
Us. Dch. Múdrosť také trvala se mnú. Eccl.
2., Has I. 282. — v čem. Aby obec v do-
brém řádu trvala. A ten takový správce
nemá v té správě déle trvati než za dvě
léta. Arch. II. 214. T. v hříchu. D., v zdr-
želivosti, Jel., v úmyslu, v předsevzetí,
v nebezpečenství; Chléb dvakrát pečený
v dobrotě trvá. Har. T. ve svém záměru,
ve svém slibu, v platnosti, Dch., v ctnosti.
Us. V služebnictví věčitě trvati. Mor. Tč.
Dlúho v tom t. nebude. Smil v. 1612. T. ve
svádách. Chč. 452. T. ve čtení. Ib. 623. V té
ctnosti trvajíc jměli jsú syna řádně pošlého.
NB. Tč. 288. V bludích neustupně t. Štr.
V Kristové's víře trvala. 1642. T-li v náuce
apoštolské a v sdílnosti, pospolitosti lámání
chleba a v modlitbách; T. v nekolnosti;
Abys maje lid vyučovati v ústupu trval
dříve na modlitbách; Bij se v prsa, trvej
s pýchou v boji. Sš. Sk. 28., 34., J. 124.,
Bs. 171. (Hý. ). Priamus za tři dni trval jest
v té žalosti. Jir. Anth. I. 117. Ve své váze
a stálosti trvati. Sych., Ml. Neporušené víno
v barvě trvá. Bs. Zimnice v rozpálení trvá.
Lk. T. v díle. Vys. — kde. Tehdy ten,
kdožby v tom úřadě býti a t. nechtěl, má
to na JMK. vznésti a za propuštění z úřadu
žádati. Zř. F. I. B. XXVIII. Trvati v bytu.
Kom. V Uhřích za velitele proti Turkům
několik let trval. V. T. na svém místě. Us.
Dch. Nebo mezi nimi vždy hadruňky a ne-
snáze trvaly. Dač. I. 98. Arciknížata ra-
kouská tu na ten čas při JMC. na hradě
pražském trvali. Dač. I. 241. Do smrti v něm
(v úřadě) trvali. BR. II. 751. a. Vz T. na
čem. — na čem: na modlitbách, Sych., na
svém. T. na své zprávě. Dch. Ježíš trval
na hoře na modlitbách. Sš. J. 101., L. 195.
Tam v Arabii petrejské na duchovních ústu-
pech trval Pavel po tři léta. Církev na ne-
ustálém zápase v boji trvá. Sš. Sk. 141.,
278. Křesťané za oněch prvních časů drahně
nocí na žalmích, písněch a modlitbách tr-
vali. Sš. Sk. 233. (Hý. ). Přede vším na tom
trváme, že.... Trvati na živu, am Leben
bleiben. Dch. — jak. Někde pohostině tr-
vati (meškati). Dch. To příměřie má vždy
v své moci státi a trvati věrně a křesťan-
sky beze všeho přerušenie. Arch. II. 252. —
kdy. Po smrti N. Theodora trvala nesnáz
o sukcessí a nápad ke knížectví. Dač. I.
224. — komu. Zdraví jim trvá. Krab. Tr-
vám Bohu a právu = spoléhám na ně, ich
baue, vertraue auf Gott und mein Recht.
Záp. měst. 1451. — čím. To svou pevností
dlouho trvá. — o čem. Kteřížto pokrmem
z trávy se živíce o tom trvali (živi byli),
aby poškvrny účastny nebyli. Br.

2. Trvati = troufati, sich getrauen, sicher
sein, vermeinen, zuversichtlich glauben. Jg.
Tak trvám bývá. Har. Trvám, že zejtra do
Prahy nepůjdu. Us. Dnes trvám přijde. D.
Ješto trval bych na panu Janovi několik

tisíc obdržeti. Ms. 1548. Já pak ku pánu
Bohu svému zřeni obraceje a v něm úfaje,
trval jsem, že mocen jest mne z toho vě-
zení vyprostiti. Bl. 1519. (vyd. 1857. 1. 48. ).

Trvatlivosť, i, f. = trvalosť.

Trvatlivý = trvalý.

Trvavosť, i, f. = trvalosť, die Dauerhaf-
tigkeit. Kteréžto dřievie (libanské) pěkností
a trvavostí jiné dřievie přesáhá. Hus III. 40.

Trvavý = trvající, trvalý, stálý, dauer-
haft. T. pověsť, Jel., nemoc, Ben. V. Bez
práv a toho zřízení jiné za nic nestojí, aniž
jest trvavé. Tov. 28. To dřievie obé t-vé
jest; Jich skutkové jsú trvaví. Hus III. 23.
5. Česť tohoto světa nenie trvavá. Št. N.
92. 12. — jak: na věky. Ms. alch.

Trvot, u, m. = trvání. Dk. Poet. II. 207.

Trýb, u, m. = stroj, jímž rudu n. vodu
z dolů táhnou, der Göpel. Ros.

Trýbati co. Bohatec v dlúhých sedáních
na noc mnohé nápoje sedě trýbal. Chč. 633.

Tryblík, u, m., z něm. Triebel = palička
n. kyjanka u bečvářů. Nomencl.

Trybulovati m. tribulovati, z lat. tribu-
lare = trápiti, sužovati, tribuliren. V.

Trybun, vz Tribun.

Trydent, vz Trident.

Trýhraný (lépe: tříhranný). Kom. J. 775.

Trychla, y, f., v Jg. Slov. chybně m.:
truhla. Č.

Trychtéř, vz Trichtéř.

Trykač, e, m., conops, hmyz mucho-
vitý. Krok. II. 265.

Trykar, a, m., osob. jm.

Tryl, trylek, vz Tril. — T. v pl. Dělá
tryle = vyvádí. Nech těch trylů! U Polič.
Kšá. Jaké to dělá t-le? Was macht er für
Wesen? Mor. Škd.

Trýl, e, trýzel, zle, m., z něm. Triller.
Mz. 351. = druh trávy: ohnice, ohnivice,
poplava, řepka, sinapis arvensis, falscher
Hederich, Ackersenf, Triller. Jg.

Trylázgati = křičeti co hrdlo stačí. Mor.
Vck.

Trylich, u, m. = tažené plátno, zastar.
T., linteum trilix, tkanina třínitná mající
model a obrazec (líc) na obou stranách,
tažené plátno, třilich (Kom. J. ), pol. drylich,
něm. Drillich, lat. trilix, třínitný, střlat. tra-
licium, vlas. traliccio, franc. treillis. Mz. 353.
Vz Třilich.

Trylkový, vz Trilkový.

Trylovati, trylkovati, vz Trilovati.

Trýma, y, f. = šmouha v poměru k šířce
dílu široká, již barvou rozeznatelná jako
na listech chrastice třtinové zahradní, nebo
větší prozračitostí, jako na listech křížilky
bělavé, vitta, die Binde, die Bandstreifen.
Rst. 509. Vz Štryma.

Trymatý = štrymatý = mající trýmy,
bandstreifig, gestreift. Rst. 509. T. kráva =
mající přes sebe šmouhy, proužky.

Trynkati = mazati, bestreichen. — co
čím: koláče povidly. Us.

Trýnohý = třínohý.

Trypel, plu, m., vz Tripel. Bř. 253.

Tryplika, vz Triplika. V.

Trysk, u, m. (na Slov. trésk, u Rosy třisk
a tryzk, ale lépe: trysk, cf. Tryskati. Jg. ).
T. = cvál, skok, der Galopp. V trysku, try-