Předchozí (215)  Strana:216  Další (217) |
|
|||
216
|
|||
|
|||
u něho se zdržovati. Bart. 2. 1. Ale proč
apoštol tak dlouho trval při vyličování víry Abrahamovy? Sš. I. 57. (Hý. ). Cf. T. jak dlouho. — bez čeho. Ryba bez vody dlouho t. nemůže. Us. — s kým (kdy). S tebou v zimě, v létě trvám. Rad. zv. Už to dlouho s tím nemocným trvá (již dlouho stůně). Us. Dch. Múdrosť také trvala se mnú. Eccl. 2., Has I. 282. — v čem. Aby obec v do- brém řádu trvala. A ten takový správce nemá v té správě déle trvati než za dvě léta. Arch. II. 214. T. v hříchu. D., v zdr- želivosti, Jel., v úmyslu, v předsevzetí, v nebezpečenství; Chléb dvakrát pečený v dobrotě trvá. Har. T. ve svém záměru, ve svém slibu, v platnosti, Dch., v ctnosti. Us. V služebnictví věčitě trvati. Mor. Tč. Dlúho v tom t. nebude. Smil v. 1612. T. ve svádách. Chč. 452. T. ve čtení. Ib. 623. V té ctnosti trvajíc jměli jsú syna řádně pošlého. NB. Tč. 288. V bludích neustupně t. Štr. V Kristové's víře trvala. 1642. T-li v náuce apoštolské a v sdílnosti, pospolitosti lámání chleba a v modlitbách; T. v nekolnosti; Abys maje lid vyučovati v ústupu trval dříve na modlitbách; Bij se v prsa, trvej s pýchou v boji. Sš. Sk. 28., 34., J. 124., Bs. 171. (Hý. ). Priamus za tři dni trval jest v té žalosti. Jir. Anth. I. 117. Ve své váze a stálosti trvati. Sych., Ml. Neporušené víno v barvě trvá. Bs. Zimnice v rozpálení trvá. Lk. T. v díle. Vys. — kde. Tehdy ten, kdožby v tom úřadě býti a t. nechtěl, má to na JMK. vznésti a za propuštění z úřadu žádati. Zř. F. I. B. XXVIII. Trvati v bytu. Kom. V Uhřích za velitele proti Turkům několik let trval. V. T. na svém místě. Us. Dch. Nebo mezi nimi vždy hadruňky a ne- snáze trvaly. Dač. I. 98. Arciknížata ra- kouská tu na ten čas při JMC. na hradě pražském trvali. Dač. I. 241. Do smrti v něm (v úřadě) trvali. BR. II. 751. a. Vz T. na čem. — na čem: na modlitbách, Sych., na svém. T. na své zprávě. Dch. Ježíš trval na hoře na modlitbách. Sš. J. 101., L. 195. Tam v Arabii petrejské na duchovních ústu- pech trval Pavel po tři léta. Církev na ne- ustálém zápase v boji trvá. Sš. Sk. 141., 278. Křesťané za oněch prvních časů drahně nocí na žalmích, písněch a modlitbách tr- vali. Sš. Sk. 233. (Hý. ). Přede vším na tom trváme, že.... Trvati na živu, am Leben bleiben. Dch. — jak. Někde pohostině tr- vati (meškati). Dch. To příměřie má vždy v své moci státi a trvati věrně a křesťan- sky beze všeho přerušenie. Arch. II. 252. — kdy. Po smrti N. Theodora trvala nesnáz o sukcessí a nápad ke knížectví. Dač. I. 224. — komu. Zdraví jim trvá. Krab. Tr- vám Bohu a právu = spoléhám na ně, ich baue, vertraue auf Gott und mein Recht. Záp. měst. 1451. — čím. To svou pevností dlouho trvá. — o čem. Kteřížto pokrmem z trávy se živíce o tom trvali (živi byli), aby poškvrny účastny nebyli. Br. 2. Trvati = troufati, sich getrauen, sicher
sein, vermeinen, zuversichtlich glauben. Jg. Tak trvám bývá. Har. Trvám, že zejtra do Prahy nepůjdu. Us. Dnes trvám přijde. D. Ješto trval bych na panu Janovi několik |
tisíc obdržeti. Ms. 1548. Já pak ku pánu
Bohu svému zřeni obraceje a v něm úfaje, trval jsem, že mocen jest mne z toho vě- zení vyprostiti. Bl. 1519. (vyd. 1857. 1. 48. ). Trvatlivosť, i, f. = trvalosť.
Trvatlivý = trvalý.
Trvavosť, i, f. = trvalosť, die Dauerhaf-
tigkeit. Kteréžto dřievie (libanské) pěkností a trvavostí jiné dřievie přesáhá. Hus III. 40. Trvavý = trvající, trvalý, stálý, dauer-
haft. T. pověsť, Jel., nemoc, Ben. V. Bez práv a toho zřízení jiné za nic nestojí, aniž jest trvavé. Tov. 28. To dřievie obé t-vé jest; Jich skutkové jsú trvaví. Hus III. 23. 5. Česť tohoto světa nenie trvavá. Št. N. 92. 12. — jak: na věky. Ms. alch. Trvot, u, m. = trvání. Dk. Poet. II. 207.
Trýb, u, m. = stroj, jímž rudu n. vodu
z dolů táhnou, der Göpel. Ros. Trýbati co. Bohatec v dlúhých sedáních
na noc mnohé nápoje sedě trýbal. Chč. 633. Tryblík, u, m., z něm. Triebel = palička
n. kyjanka u bečvářů. Nomencl. Trybulovati m. tribulovati, z lat. tribu-
lare = trápiti, sužovati, tribuliren. V. Trybun, vz Tribun.
Trydent, vz Trident.
Trýhraný (lépe: tříhranný). Kom. J. 775.
Trychla, y, f., v Jg. Slov. chybně m.:
truhla. Č. Trychtéř, vz Trichtéř.
Trykač, e, m., conops, hmyz mucho-
vitý. Krok. II. 265. Trykar, a, m., osob. jm.
Tryl, trylek, vz Tril. — T. v pl. Dělá
tryle = vyvádí. Nech těch trylů! U Polič. Kšá. Jaké to dělá t-le? Was macht er für Wesen? Mor. Škd. Trýl, e, trýzel, zle, m., z něm. Triller.
Mz. 351. = druh trávy: ohnice, ohnivice, poplava, řepka, sinapis arvensis, falscher Hederich, Ackersenf, Triller. Jg. Trylázgati = křičeti co hrdlo stačí. Mor.
Vck. Trylich, u, m. = tažené plátno, zastar.
T., linteum trilix, tkanina třínitná mající model a obrazec (líc) na obou stranách, tažené plátno, třilich (Kom. J. ), pol. drylich, něm. Drillich, lat. trilix, třínitný, střlat. tra- licium, vlas. traliccio, franc. treillis. Mz. 353. Vz Třilich. Trylkový, vz Trilkový.
Trylovati, trylkovati, vz Trilovati.
Trýma, y, f. = šmouha v poměru k šířce
dílu široká, již barvou rozeznatelná jako na listech chrastice třtinové zahradní, nebo větší prozračitostí, jako na listech křížilky bělavé, vitta, die Binde, die Bandstreifen. Rst. 509. Vz Štryma. Trymatý = štrymatý = mající trýmy,
bandstreifig, gestreift. Rst. 509. T. kráva = mající přes sebe šmouhy, proužky. Trynkati = mazati, bestreichen. — co
čím: koláče povidly. Us. Trýnohý = třínohý.
Trypel, plu, m., vz Tripel. Bř. 253.
Tryplika, vz Triplika. V.
Trysk, u, m. (na Slov. trésk, u Rosy třisk
a tryzk, ale lépe: trysk, cf. Tryskati. Jg. ). T. = cvál, skok, der Galopp. V trysku, try- |
||
|
|||
Předchozí (215)  Strana:216  Další (217) |