sb157-05 0..8296

217

skem = plným během, skokem, cválem, prudce,
co kůň vyskočiti n. člověk běžeti může, im
vollen Lauf, spornstreichs, im Galopp, mit
verhängtem Zügel. (Jg. ). D. Tryskem jeti,
D., běžeti. Zlob. Trysk na levo, na pravo,
krátký, ostrý, trysk úprkem. Vz Povel. Rf.
Do t-ku přecházeti, přechod do trysku. Čsk.
Kůň v plném trysku od hradu uháněl. Hrš.
Vz Cvál. — T. vody, der Strahl. Dch.

Tryska, trystka, y, f. (m. trestka z tresť)
= cívka, trubka ke kouření, troubel dýmky,
das Pfeifenrohr, Mundstück. Jg., Kd., Prk.

Tryskač, e, m., vz Pipel. — T. v stavit.,
der Wasserspeier-. Dch.

Tryskati, tryskávati; trysknouti, sknul
a skl, utí; tryštěti, ěl, ění (tryščati). T. =
tryskem jeti, cválati, galoppiren, mit ver-
hängtem Zügel reiten, schnell laufen, rennen.
Jg. — jak: chybnou nohou, galoppiren am
falschen Fuss. Čsk. — Tryštěti = působiti,
činiti zvl. něco zlého, thun, begehen. Vz
Tryščeti. — co nad kým. St. skl. III. 65.
— T., entspringen. — odkud. Lesk, v němž
král se blýská, z našich rukou trýská. Sš.
Sm. bs. 75.

Tryskovec, vce, m., mabea, die Mabea.
T. obecný, m. Piriri. Rstp. 1450.

Tryskovice, dle Budějovice, byla tvrz
u Třeboratic. Tk. I. 372., Tk. II. 423., III.
103., IV. 743.

Tryský = hbitý, čilý, pracovitý, flink,
regsam. — do čeho: do práce. Us. Dch.

Tryščeti = činiti zvl. něco zlého. — co
1 vše jiné zlé tryščevši. Hr. rk. 173. — co
nad čím. To jste vše nad ním tryščeli, neb
jste jej v svej moci jměli. Hr. rk. 149. Vz
Tryskati.

Tryšla, y, f. Řečík t., pistacia lentiscus,
Mastix. Krok, III. 521.

Tryšlovitý. T. rostliny, anacardieae: led-
vinovník, divoplod, leptoň, mangiva, cadník,
černotok, řečík, krasovětev, hořkucha. Rstp.
319.

Tryštěti, vz Tryskati.

Tryzel, zle, m., erysimum, der Hederich,
rostlina. T. obecný, e. officinale, plotní, e.
barbarea, obloučnatý, e. areutum, česnekový,
e. alliaria, největevnější, e. repandum, me-
tlatý, e. virgatum, zoubkovaný, e. denticu-
latum. Flora. Vz Trýl. T. rozkladitý, e.
repandum; škardolistý, e. crepidifolium; ma-
lokvětý, e. cheiranthoides; vonný, e. pan-
nonicum; jestřábníkový, e. hieraciifolium;
tvrdý, e. durum. Čl. Kv. 297. Cf. Slb. 700.,
FB. 76.

Trýzeň (zastr. tryzň), zně, f. = trýznění,
trápení, mučení, sužování, die Qual, Peini-
gung, Züchtigung. Výb. I. 302. Jg. T., koř.
trů. Gb. Hl. 145. Viz Pane t. mú. Ctib. Pro
trýzeň ducha kvíliti budete. Ben. Tak trýzň
nad nimi pácháchu. Výb. II. 11. 10. T. tr-
pěti. Leg. Zhúba a trýzeň nebude v kraji-
nách tvých; Viděl trýzeň lida svého. BO.
Trýzeň horká příliš. Bj. T. napomáhá roz-
myslu, vexatio dat intellectum. Pal. Dj. III.
2. 276. Ztráviv den ve trýzni stálé, spěchám
s klidným večerem ku potoku. Č. Rž. stl.
43. Na dně horká t. (života). Kká. M. ž. 14.
Jiežto když Paškazius (Paschasius) mnohú

trýzní hroziti počě. Pass. 45. (Hý. ). Pomine
t., nastane přízeň. Č. M. 110.

Trýzma, y, f., řeka, Traisen. Kde T.
s Dunajem se stéká. Ddk. II. 145.

Tryzna, trizna, y, f., trizma, triznb,
strsl. = bitva, boj. S. N. — V strč. glossaři
MV. nepravá glossa. Pa. T. = obět ku poctě
zemřelých. Vz S. N., Jg. Zbytky hodů po-
hřebních, tak zvaných tryzen. Ddk. I. 285.
A je (listí) v tryznu stele vůkol po ní (pří-
rodě). Sš. Bs. 60. -- T., y, m., osob. jm.
T. Ondřej. Vz Tk. III. 18., V. 51.

Trýznění, n. = trápení, mrtvení, das
Quälen, die Züchtigung. Bj. T. lidí. Martini.
— T., na Slov. = mluvení, hovoření, das
Sprechen. Bern.

Trýzněný; -ěn, a, o = trápený, gequält,
gezüchtigt. Jg.

Tryznitel, e, m. = trapič, mučitel, der
Peiniger, Quäler. Zbavil se svého t-le. Ten
t. pořád na mně sedí. Dch.

Trýzniti, il, ěn, ění; trýznívati, tryzno-
vati = trápiti, mučiti, soužiti, kormoutiti,
quälen, plagen, ängstigen, peinigen, martern,
foltern; biti, bičovati, mrskati, šlehati, geis-
sein, schlagen, peitschen, kasteien; na Slo-
vensku = rozprávěti, reden, sprechen. Jg. —
co, koho: své tělo, Kram., koně (týrati,
příliš hnáti). Ros. Trýznil lid israelský. Bj.
Něčí srdce t. ZN. — s kým. Vyveď mužie,
ať budem s ním t. (ut abutemur eo). BO.,
Jud. 19. 22. Celú noc budem s ním tryzno-
vavše s ní (ji), propustichu ji zjitra. BO.
(Jud. 19. 25. ). — koho čím: řevnivostí,
výčitkami, bitím, ZN. — co jak: tělo své
až do krve t. Us. Někoho ukrutně t. Sš. P.
51. — se s kým. Co se s tím hochem trý-
zníš (= co ho trýzníš)? Ros. — nad kým.
Rozličně nad ní starosta tryznieše. Pass.
812. — kým. Mú ženú neslýchaným smil-
stvem tryznovali. Bibl. (Jud. 20. 5. ). Budú
mnú tryznovati. Bibl. (Paral. I. 10. 4. ) Ne-
budú mnú t-vati. BO. Cf. Mus. 1878. 143.

Trýznivě, quälend, peinigend. T. někoho
bíti. Pass. 41. (Hý. ).

Trýznivosť, i, f., quälende Beschaffen-
heit. Jg.

Trýznivý = trýznící, mučivý, peinigend,
quälend. Jg.

Tryznovati, tryznovati, vz Trýzniti.

Trzanovice, dle Budějovice. T. dolnie
a gornie, Nieder- und Ober-Trzanowitz, vsi
u Těšína. PL.

Trzyniec, e, m., Trzinietz, ves u Těšína.
PL.

Tržati = tržeti.

Tržba, y, f. = obchod, der Handel, der
Marktverkehr. Svoboda t-by, svobodná t.;
ministerium tržby a obchodu; stav tržby.
J. tr. T-a vývozná, der Exporthandel, po-
mořská, Seehandel, domácí, inländischer H.
J. tr. T. prostrkem (prostrkati zboží zbožím,
das Tauschgeschäft). Šp. Vz Obchod, Tr-
žební.

Tržební = k tržbě se vztahující, Han-
dels-, Commerciell-, Handlungs-, Losungs-.
T. dluhy, dům, jednatel, kniha (do které se
zapisuje, co každého dne se prodalo), ko-
mora, místo, obvod, obyčej, pohledanosť,
senát, smlouva, soud, spolek, základ, zákon,

225