sb157-05 0..8296

218

zvyk, závěra (účetní rozvaha), přítel, živ-
nosť, J. tr., důložek, Haudelsfond, místnosť,
příkaznictvo (Handlungspersonale), potřeby,
Handlungsrequisiten, váha, námořstvo, Han-
delsmarine, Nz., kapitál, město, národ, právo,
příkazník, náklad, rozvaha, věc, náležitosť,
společnosť, zákonník, zákonodárství, sou-
stava, spojení, společník. Šp. Vz Obchodní.
Knihám tržebným propůjčiti, dáti poloviční
důkaz. Nz.

Tržebnický, Handlungs-. T. knihy, dům
váha. Nz.

Tržebnictví, n. = tržba. J. tr.

Tržebnictvo, a, n., der Handelsstand. J. tr

Tržebník, a, m., der Handelsmann.

Tržec, tržve, m., forillum, za str. Rozk

Tržek, žka, m., Trschek, ves a) u Lito-
myšle, vz S. N., b) u Klatov.

Tržeň, žně, m., amens, zastr. Rozk.

Tržení, n., vz Trhnouti. Das Reissen
Jedním tržením (trhem), auf einen Riss. Us
T. ryby, das Schlitzen des Fisches. Us. Dch

— T. = roztrženina, skulina, der Ritz, die
Spalte. V. — T. na mysli = pominutí smyslu,
der Wahnwitz. V. — T. = vytržení, die
Entzückung. V t. býti. Ob. pan. — T., vz
Tržiti. Das Feilschen, Verkaufen. T. peněz,
die Lösung. Us. Co jest na laikovi lichvenie,
to jest na knězi t. Hus I. 219. T-ním daru
chtie kúpiti dar ducha sv. Ib. III. 235. T.
o sukno. Klat.

Trženina, y, f. = díra, mezera, skulina,
der Ritz, Riss. Um. Čes. — T., y, m. a f. =
tržený na mysli, der Verrückte. Pravie
(o něm), že jest t, Tkadl. II. 103.

Trženosť, i, f., der Riss. — T. = pomi-
nutí smyslu, die Verrücktheit. Smrž.

Tržený; tržen, a, o = trhnutý, roztržený,
gerissen, gespalten. V. T. zeď. Bibl., Štelc.

— od čeho. Dům od zeměhnutí t. Kram. —
čím. Řeč častým oddycháním tržená. Trip.

— T. = natrhlý, natržený, bláznivý, ztře-
štěný, geschossen, verrückt. Jg. T. blázen.
Štelc. Je trochu t-ná. Us. Msk. — na čem:
na mysli. V. — T. = vytržený, unesený,
entzückt. — v čem. Viděl jsem ji v duchu
trženou. Ob. pan. — Jg.

Tržeti, el, en, ení (tržati) = rváti, ta-
hati, puditi, ziehen, stossen, drängen, rau-
fen; mučiti, trápiti, quälen, plagen, ängsti-
gen. Výb. I. 1266. — co, koho. Žádosť
mysl trží. Bude tržeti mysl hněv nedobrý;
Rozličné rozličně trží žádosť; A tak trží člo-
věka tělesná žádosť. Št. — (koho) k čemu.
Toj řiedko, by k tomu svá libosť vlaštie
netržala (netáhla). Výb. I. 736. Móž nás
k svým viece tržeti milosť v mysli; Ne-
přietelé nemají býti z obecné milosti vy-
vrzeni, ač nás i netrží k nim milovánie;
Nemóž tak nasycen býti milé věci, až by
vždy k ni žádosť netržala. Št. Žádosť trží
k nestatečnému. Výb. I. 646. — v čem,
kde. Bázeň nebo stud bude člověka tržeti
v mysli; Toho trží v mysli veliká žádosť;
Žádosť tělesná trží v srdci a ďábel k tomu
podněcuje; Což mysl v žádosti velmi trží,
nenie snadné, by sě i v skutku někdy ne-
ukázalo. Št, Žádosť trží mysl v svaté bázni.
St. 36. — co, koho proti čemu. Žádosť,
ješto mysl trží proti božiemu ustavení. Št.

Tržiště, der Marktplatz, Verkaufsort,
Handelsplatz. Nz., J. tr. T-šte v Praze za
staré doby. Vz Tk. II. 551. Na t-šti. ZN.
A vyšed v třetí hodinu, uzře jiné stojiece
na tržišti prázdny. (Mat. 20). Hus II. 61.
Vz Trhoviště.

Tržitel, e, m., pl. -lé = kdo trží, der
Feilscher, Löser. Reš.

Tržiti, trž, že (íc), il, en, ení; tržívati =
trh činiti, o zboží se smlouvati, feilschen,
erhandeln, darauf bieten; vydělávati, užitek
bráti, lichviti, wuchern; prodávati a kupo-
vati, smlouvati, handeln, kaufen, feilschen;
se = smlouvati, kupovati, unterhandeln,
handeln; na Slov. = vaditi se, zanken, ha-
dem. Jg. — abs. Prodavač cení, kupec trží
až strží (až se smluví). Kom. J. 493. Kdo
trží, ten již od polu drží. Ros. I zdaliť jest
to neděli světiti: hráti, žráti, tržiti atd. Hus
II. 409. T., opak: ceniti. V. — co. Já to
dříví tržím (kupuji). T. peníze (za koupě
přijímati). Us., NB. Tč. 118. Kdo ví, čím to
je, že teď tržím porážku za porážkou. Us.
Vk. — kdy. Nedal t. v svátek. Hus I. 132.
— jak na kom. V lakomstvie vymyšlenými
slovy budú na vás t. Hus I. 469. — čím:
svou hřivnou t. (vydělávati). Jg. — (se
kde) oč s kým. Tržil s ním o zboží. Klat,
Trží se již tři dni o to zboží. Ros. Budeť
s ním lidmě tržiti. Hr. rk. 407. Když se
s obětními dobytky tržilo. Sš. Sk. 36. T.
oč. Bart. I. 27. Když Pavel tržil o palík
sukna. NB. Tč. 53. Nehodná věc jest o tak
sv. věc tržiti; Kdyžby se tržil kněz o tělo
božie; Jan, biskup litomyšlský, dvakrát jest
tržil o pražské arcibiskupstvie, ale jiní sú
ho předkúpili. Hus I. 219., 395., III. 285.
Jiní v městě o to zboží v domích a na
ryncích jedni s druhými se tržili. Br. — od
koho: od pekařů chléb. — jak: z ručky
do ručky. J. tr. — kolik. Každý den trží
přes 100 zl. (více než 100 zl. ). Ml. —
k čemu = domlouvati se čeho, čeliti k čemu.
Kat, 845.

Tržitý člověk = potrhlý, ztřeštěný, Schuss-
beutel, m. Mor.
Tržně = tržním způsobem, käuflich.
Tržné, vz Tržný.

Tržní = k trhu se vztahující, Kauf-. T-í
list, Us., cena, den (trh), dluh, právo (= tr-
hové, vz Právo), dohlédač (= dozorce), do-
zorce, písař, policie, provolávač, úřad, sta-
vadlo (Marktstand), J. tr., kancelář, poplatek,
protokol, řád, prodej, správa, správce, zpráva,
zboží, der Marktartikel. Šp. Vozba tržních
vlaků, der Verkehr der Marktzüge. Dch. —
T., ího, m., subst., der Marktmeister. D.

Tržnice, e, f., die Markthalle, Kaufhalle.
T. na chmel, die Hopfenhalle, Suk, na zboží,
die Waarenhalle, Šp., na nábytek, nábytková,
die Möbelhalle. Dch. T. na usně, Lederhalle;
t. výrobků průmyslnických, Industriehalle.
Šp. — T., die Marktmeisterin.

Tržník, a, m. = kdo tržné vybírá, der
Marktrevisor. — T. =jarmarečník, trhovník,
Marktbesucher. Mkl. B. 247. — T. = krupař,
der G-riessler. Jg. — T., u, m. = přítržník,
přítržné koření, čistec, rozrazil lékařský,
úložník, veronica officinalis, Ehrenpreis, m.
Rstp. 1149.