sb157-05 0..8296

219

Tržný — ku trhu se v stahující, Markt-,
Kauf-. T. dílo, Us., list = kupní, der Kauf-
brief. Gl. 344. — T. koření = tržník, kořen
nátržníkový nebo potržníkový, koření sedmi-
lístkové, die Tormentillwurzel. — T. = kvapný
do čeho, rasch, schnell, hurtig. Mor. Brt. —
T., ého, m., subst. = smlouvce trhu, kdo trží,
der Feilscher; 2. kdo tržné vybírá, správce
trhu,, der Marktmeister, -vogt, -revisor, -rich-
ter. Úřad tržného. V. — Tržné, ého, n. =
plat z věcí prodajných, na trh dodaných.
Dle Nové. Tržné, plat trhu, das Marktgeld,
Standgeld, die Marktgebühr, von trh der
Markt. Zastar. trisné. Gl. 344., Pal. V. 1.
241., Výb. I. 722. Co tržného do roka se
sběhlo. Ottersd. Tržného bráti. Zlob. T-é
vysaditi. Zříz. Ferd. Tržné = užitek, jehož
pán požívá, že má pro trh nepokoj v svém
městě a musí lidi mieti, ješto by trh zpra-
vovali a pokojili. Št. Žádný t. vysaditi
sobě nemuož. Zř. F. I. A. XX.

Ts rozlišuje se v c: bohatství — bohactví.
Nesnadno jest vysloviti ts rozeznatelně jako
dvě hlásky a nesnadnosť ta nutí nás ku pro-
měně. Gb. Uv. 28. Vz Rozlišování.

Tsikor, a, m. T. Petr. Vz. Jg. H. 1. 644.

Tstě, i, f., zastr. = tchyně. Výb. 1. 312.,
315., Luk. 4. 38.

Tščati, tšieti = toužiti. Leg. o sv. Anně.
Mus. 1855. 533., 1879. 120.

Tščice (čtice, čstice), f., dim. nom. teska =
hoře, muka, úzkosť, tesknosť, die Qual, Angst,
Beklemmung. Smutek a t. Ž. wit. 118. 142.
Srdce jde rózno tščicí. Výb. I. 1128. 28.
S diábly čtici jmieti. Výb. I. 733. 21.

Tščivý, inanis, prázdný. Nakirmil dušju
ččivú. Ž. wit. 106. 9. Cf. Tštivý.

Tščov, a, m., Dirschau, mě. v Pozňani.
Tk. IV. 596., Pal. Dj. III. 3. 126.

Tšik tšek, hlas ptáka zvonka. Šd. cxc.

Tšteta, y, f., strsl. damnum, přípona -ta.
Mkl. B. 164., Vký.

Tští, čtí, tešť, zastr. = prázdný. Boč.
Strsl. tBštB ze tBbktB, koř. tůk (tBk), vacuus,
příp. -tb, litev. tuščas, tušťas ist entlehnt.
Mkl. B. 159., 73., L. 144.

Tštice, vz Čštice.

Tštíti, staroslov. têštiti pêny, spumare
áecí^eiv, od tčsk-b. Mkl. B. 437.

Tštitroba, čtitroba, štitroba, y, f. =
prázdná útroba, prázdný žaludek, leerer,
nüchterner Magen, die Nüchternheit. Vz Tští.
Na t-u (píti), Mand., něčeho požívati, nüch-
tern. Byl., Jg.

Tštitrobnosť, čtitrobnosť, štitrobnosť,
i, f., die Nüchternheit. Ros.

Tštitrobný, čtitrobný, štitrobný =
lačný, nüchtern. Reš.

Tštivý = tští, prázdný, leer. Nasytil duši
t-vu. Ž. wit. 106. 9. Dle Mkl. B. 224. strsl.
tBštivB., sedulus. Cf. Tščivý.

Tt, ve skupenině této rozlišuje se první
t v s: plésti m. plet-ti, most m. mot-t od
met, met-ti — mésti, kvet-ti — kvésti, česť
(= čbt + tb). Vz Rozlišování, Gb. Hl. 107.

1. Tu, akkus. sg. f. zájmena ta (ten, ta,
to). Tu práci si můžeš uspořiti. D. To se
stalo tu neděli první před sv. Máří Magda-
lenú. Půh. II. 14.

2. Tu adv. místa = zde, na tomto místě,
da, daselbst, hier, hic. Prodlužuje se pod
Krkonoš, a j. tuhle, tuhlečky. Kb. Tu býti.
V. Kýho čerta tu máte? Sych. Tu rodilý
(domácí). Kom. I zavolal na Mikše: Tu-lis
Mikši? NB. Tč. 105. Pojďme z tu odtuď
ven. Er. Sl. čít. 37. Než já se z tu odtuď
vypravím. Na již. Moravě. Šd. Zanechal tu
pérka. Tvá se tu nemele. On tu stojí jako
hovado u jeslí. D. Tu máš čerte kropáč.
Prov. D. Je již více tam než tu (myslí).
Us. — T. = tam, dort. Šd. A poslal do
města pány, aby tu byli v zajetí. Km. Že
mi mé tvrze dobýval i dobyl v Budčovi-
cích a tu zboží pobral. Půh. I. 152. Kdež
lidé mají najviece libosti, tu najviece mají
tesknosti; Kdež nenie nepřietele, tu nenie
boje. Hus I. 292., 310. Zeměné na Křivo-
klát sě tajně snidú a tu v tajnú radu vnidú.
Dal. 72. 20. -- T. = sem, hieher. Tu při-
náleží nesnáz o posty. Háj. Poslali mě tu
tatínek, abyste k nám přišli. Slez. Šd. Za-
platím Vám, až tu přijdu. Na mor. Zlínsku.
Brt. — Tu i tam = na obou místech, hier
und dort. Tu i tam přistoupě poslouchám.
Kom. Okradli jej tu i tam (kde mohli). Us.
— Tu — kde; kde — tu; tu — když, da —
wo, wo — da, da — als. Byl tu, kde všem
čertům ocasy svazovali. Prov. D. Kde bázeň,
tu kázeň. D. Kde nic, tu nic. Nebyl tu, když
pána Boha zrazovali. Prov. D. — Tu, adv.
času = teď, nyní, auf der Stelle, allsogleich.
Tu zmocňuje se často slovy: teprv, konečně,
věru, zvláště. Vz Věta času. Tu teprv viděl,
že chybil. Us. Tu teprva dolů shlédl. Tu
obec všecka na tom se snesla. V. — Tu —
tu — tu, da — da — da (pro důraz). Tu
ščít leže, tu helmice drahá, tu kóň vleče
v střemnech vojevodu, tu sien ješutno v Ta-
tary teče. Rkk. 49. — 2. = brzo — brzo,
bald — bald. Tu na uhlí, tu zas na led jej
kladli. Kom.

Tuba, y, f., lat. = roura, trouba; pozoun,
trompeta. Nyní = dechový nástroj hudební
z mosazi a s klapkami, který jakožto nej-
hlubší dechový nástroj kontrabas smyčco-
vého orchestru zastupuje. Vz S. N., KP. II.
310. — T. Eustachii = eustachova trouba. —
T. Fallopii = vejcevod. S. N.

Tubačka, y, f., pták s rodu sluk s plo-
vacíma nohama, pod hrdlem a břichem bílý,
na hlavě a křídlech černý, s dlouhým čer-
ným zobákem, ein o Art Schnepfe. Us. na
Mor.

Tuberkule, e, f., tuberkul, u, m. (Nz.
lk. ), z lat. tuberculum = hrbolina, svalec,
uzlinka zvl. v plících, nemoc. Rk. Vz Sou-
chotiny v S. N. Beule, kleiner Knoten, Tu-
berkel. T. jahlový, Miliartuberkel. Nz. lk.

Tuberkulosa, y, f., tuberculosis. Nz. lk.

Tuberkulosní = uzlinky v plících ma-
jící, knotig. T. zrnění, Tuberkelgranulation,
infiltrace, Tuberkelinfiltration, uzlina, Tu-
berkelknoten. Nz. lk.

Tuberosa, y, f., polyanthes, die Tube-
rose, rostl. Linn.

Tuberosní, z latin. tuber, hlíva, boule,
hrbol = bambulatý, hliznatý; hrbolatý, drs-
natý, knotig, höckerig, rauh, tuberös. S, N.

295*