sb157-05 0..8296

221

Tučnov, a, m., Tutschnow, samota u Tur-
nova.

Tučnuška, y, f., beatsonia, die Beatsonie,
rostl. T. šrucholistá, b. portulacifolia. Rstp.
117.

Tučný = tuk mající, tukem prorostlý,
tlustý, fett, feist, markig, speckig. T. po-
trava dobytku. V. T. kráva, slepice, vůl,
svině. Us. T. člověk. V. Někteří jsou tel-
natí a vytylí (tuční, tlustí), jiní štíplí, hu-
bení. Kom. J. 278. Tučný kousek (Bissen),
vůně (z tučného kousku), Us. Jděte a jezte
tučné věci a píte sladké; Kněžie — slovú
volové tuční; Běda tučným prdivalóm, jenž
almužnu jedie, pijí, jinak zle utracují a na
svú duši ani na jiných duše netbají; By
rozuměli prelátové a kněžie tuční. Hus I.
122., 369., II. 186., III. 137. (Tč. ). Cf. Hus
I. 236. Dobyli dědiny tučné. BO. Z tučného
masa tučná polívka. Pk. V tučném těle hu-
bený mozek. Pk., Hš. T-né jelito (tučnice),
Kom., kýta, Rkk., země (táhlice, mastnice),
tráva, pastvina, peří, maso, pastva, pastviště,
vlna. Šp. T. jako vepř. Pk. T. ako baran
v jaseni. Mt. S. Tučnější právo lepší právo.
Dobrý kohout nebývá tučný. Tučné svini
netřeba zadku mazati. Prov. Ros. — T-ný
čtvrtek, der Schmalztag. Dch. Vz Sš. P.
733. Teče-li na t. čtvrtek voda kolejí, zdaří
se len. Hrš. — T. písmo, kompakte Schrift.
Nz. — Tučná praebenda = výnosná, fette
Pfründe. Sych. — T. oko = neduh koňský,
das Augenfell, die Augenentzündung. — T.
mužík, rostl., rozchodník ostrý, průtržné ko-
ření, sedum acre, der Mauerpfeffer, scharfes
Fettkraut. — Čl. 46., Čl. Kv. 355., Slb. 292. —
T. netřesk menší, sedum minus, cauda muris,
kleine Hauswurz. V. — T. = mužík menší,
sedum album, der Mauerpfeffer. V.

Tučoston, a, m. = duch přebývající v tuči
(v mračnu). Kalina 206.

Tuď = zde, hier; tam, dort. U Uher. Hra-
diště. Tč. Cf. Odtud. I šel jest Isák do mého
domu a tuď jsem jemu opět dal tři orty a
ode mne jest vzal. NB. Tč. 4.

Tudě, slov. tade, zastr. = tady, hier, hie-
durch. Hil.

Tudíž (zastr. tuděž, tudiež; na Sloven.
taděž; ne: tudíž), adv. místa: zde, tudy,
hier, da, daselbst. Skrze chovatelnici vejde
a tudíž vyjde. BO., V. Jakož tudiež psáno
stojí. St. skl. Tudiež Maria pohřebe svój
duch v rově podlé tebe. Hr. rk. 123. — T. =
sem, tam, hieher, dahin. Bychom mohli tudiež
přieti (přijíti), kdež jest ona. St. skl. —
T. = podobně, rovněž, také, im Gleichen,
dem zu Folge, eben auch. I dnes, ktož sě
pýchú nadme, tudiež do pekla upadne. Smil
v. 1224. Ponvadž jest zboží jeho i t. klá-
šteří, aby to sám súdil, jakž ráčí; Z její
věna t. z Jiříkovic. Půh. II. 323., 28. (Tč. ).
Abyste nám zprávu dali, kterak sě krajčíři
u vás v těch nadepsaných třech kusech a
v jiných t. proti blanařóm zachovávají. NB.
Té. 267. I tudíž co se Rúska dotýče, to
jest pravil na smrtelné posteli s dobrú pa-
mětí, že od Rúska těch 35 zl. nevzal; Alšík
muže jejího i ji tudíž z 10 zl. napomínal;
Pravil, že po jeho smrti s židem a t. s nie
mluvíval; Potrhl se na Řehoře s oštípem

a t. potom syn jeho s mečem; Zachovánie
své i tudiež rodičuov svých okázali. NB.
Tč. 26., 38., 50., 243., 288. Přivolal všeckny
kniežata i pány, tudiež i s ciesařovú. GR.
Aby Čechové a t. Slováci čísti mohli. Aqu.
Budeš-li tak štědře darovati, t. v chudobu
a nouzi přijdeš. V. Já vedlé žádosti tvé, t.
i mé povinnosti. Štěst. — T., adv. času =
té doby, hned, brzo, sogleich, bald, auf der
Stelle, im Kurzen. V. Žádosť očí potupena
bývá, když kdo pomyslí na to, že má tudíž
všecko opustiti. V. Lépe, aby člověk se
nezrodil, aneb t. pošel. Hlas. Tudížby se
navrátilo království k domu Davidovu. Br.
T. to bude (mox, hned). Počkaj, t. přijde.
Mor. Brt. Protož i my nestěžujeme sobě
snášeti toho, což Bůh kdy na nás vzkládá
vědouce, že t. vysvobozeni z toho budeme.
Br. Po kterémžto zavesenie tudiež u jed-
noho z těch dvú spolupřísežných zapálili.
NB. Tč. 85. — Poznam. Tudíž neznamená
proto, tedy, tím způsobem. Vypravování ne-
určité a tudyž (ne: tudíž) nehistorické. Jg.

Tudížky, šp. m.: tudíž. Vký.

Tudlikati = na foukací nástroj hráti,
blasen. Mor. Bkř. — nač. Vlk na píščelky
tudlikal a nedvěd hrál na cimbál. Sš. P.
695.

Tudomovec, vce, m. = tuzemec, der Ein-
heimische. Sš. I. 1.

Tudorský květ = v tudorském slohu
oblíbený vlys lupenatý; oblouk = stlačený
lomený oblouk s prohnutýma ramenoma
(v témž slohu); sloh = druh anglic. slohu
kolmého. Vz S. N.

Tudruh, a, m., osob. jm. V.

Tudy, tady. T., strsl. tądlu, tądê, illa;
příp. -ndu, -ndê. Mkl. B. 212. T., na Slov.
tadě, adv. = zde, hier, da. Tady že má
svůj byt. Gníd. — T. = tím místem, tou
cestou, dadurch, hierdurch, herum. Šel tudy.
Har. Tudy idúce. Rkk. Nemůžeme-li tudy,
půjdem jinudy. Prov. D. Osedlal si koně a
jel kudy tudy. Er. Sl. čít. 15. A předběh
vstúpil jest na dřevo fíkové, aby uzřel ho,
neb měl jest tudy jíti. (Luk. 19. 4. ). Hus
II. 407. Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal.
D. Jestliže se dovím, že tu zůstává, ukáži
mu tudy cestu ven, kudy se nenaděje. Žer.
348. — T. = tím způsobem, hiedurch, da-
durch, durch dies Mittel, auf diese Art. On
toho tady zasloužil. Troj. A tudy pokoj
učiněn. Har. Po boji se smluvili a tudy
pokoj učiněn. T. My máme se k němu vo-
lati obyčejem dobrým a tudy získati krá-
lovstvie nebeské; Kteříž jsúce vinni blíž-
niemu jemu nedosti učinie, ale dadúce pe-
nieze súdci chtie tudy prosti býti. Hus I.
472., II. 313. Odkúpil mi základu mého od
Žáčka z Senice, tudy v Senici dvór. Póh.
I. 195. A země by tudy služby a pohodlí
zbavena býti musila. Žer. 343. Tudy na ty
dudy (takového prostředku třeba užiti). Us.
u Jižné. Vrů.

Tudyť = tudy (= tímto způsobem). V.

Tudyto a tady to = tady, hierdurch.
Chce-li muž tadyto, ona chce onady. Reš.

Tudyž = tudy. Ros. — T. = tam (kde),
dort. Že jsem jí dvór ustavil po shoření
tudyž v Tynečku; T. na posudku mají býti