Předchozí (223)  Strana:224  Další (225)
224
Tuillerie (fr. Tuilleries, tyižrý), í, pl., f.
= státní palác se zahradou v Paříži. Rk.
Tuis-o, ona, m., bůh germanský.
Tuj, e, m., rhea, pták pštrosovitý. Krok.
I. c. 124.
ujíček, čka, m. = kulíšek, pták. Kde
. ujíká, tam buď do roka někdo umře aneb
nějaké jiné neštěstí se stane. Kda.
Tujíkati, vz ujíček.
Tujsala, y, m., osob. jm. Mor. Šd.
Tuk, u, m., strsl. tukB, adeps, lit. taukai,
pl. tukti, fett werden; prus. taukis. Mkl. L.
176., B. 20., 22. (Hý. ). T. od tu (v týti, vz y).
T-ky = sloučeniny, jež alkaliemi v mastné
kyseliny a ve glycerin se rozštěpují. Vz
Šfk. 492. Das Fett, Schmerfett. T. = sádlo
(tuk při obyč. teplotě mazavý) n. lůj (tuk
při obyč. teplotě tuhý), máslo (obyč. z kra-
vího mléka), z živočicha tučnos, tlustos,
omastek, mastnota, špek; na mazání bot:
špik; vnitřní sádlo: pls, pístní sádlo; co
se v mastnotě sedlo: kal, rosol. Šp. Tuk,
adeps. Ž. wit. Deut. 14. T. (mastnota) pevný,
hutný (lůj); tekutý (olej, trán), polotekutý
(sádlo), těkavý, netěkavý, rybí, Nz., velrybí,
tuleňový, jaterní, freskový, lososí. Kh. Cf.
Prm. V. 2. T. mozkový, das Hirnfett. Šp.
T. na válcová lůžka, das Walzenlagerfett;
jasnočistý n. hnědočistý n. hnědý rybí tuk
jaterní, hellblanker, braunblanker, brauner
Leberthran. Šp. T. podkožný, panniculus
adiposus, kožný, sebum; rybí t. žlutý, oleum
aselli flavum, rybí tuk hnědý přismahlý, o.
jecoris asseli fuscum, Thran aus gebratener
Leber. Nz. lk. Rybím tukem něco napustiti.
Šp. Odjímáním vláhy a tuku země. BR. II.
13. b. Boty tukem namazati. Dch. Tuk na
mazání řemenů. Us. Přísné zákony mu přešly
v tuk a krev (navykl jim). Třebz. Odměšo-
vání tuku, die Talgsekretion. Nz lk. Tuk
žlukne = na vzduchu řidne a částečně se
rozkládá ve glycerin a volnou kyselinu
mastnou, která, je-li těkavá, odpornou vůni
žluklých tuků způsobuje. Tukové se pře-
škvařují n. s roztokem sody mírně zahří-
vají, aby se napravily. Vz více v Šfk. 493.
Tukem zarostl. Us. T. na se bráti (tloust-
nouti), V.; na t. vychovati; t. střev a břicha.
D. T. se ssedá. D. Kočku k tuku postaviti.
Prov. — T, v kosti: čísek, čís, mozk, špik,
střen, morek, das Mark. Prm. V. 2., Ros, Krok.
— T. rostlinný hl. v semenech a plodech =
míza, šáva, smáha, Saft, m. Z tuku obilí
jesti utěšení. V. T. palmový, Kh., olejný.
V. — Lék. kn., Ras. T. jest vyvařená n.
vodou vymočená šáva (polívka): t. ječný.
Sal. 45. 30. Tukem žitným, adipe frumenti.
Ž. wit. 147. 14. Vz Míza, S. N., Rst. 34.,
Kk. 11. Kaučukový t. na kůže. Dch.
uk, u, m. = uknutí, der Tick, Tüpfel.
D. Najednou udělalo to uk, uk na dvéře. Us.
Tuka, y, f. Ukázal mu uku (straku) na
vrbě = činil mu nejistou naději. Jg. — T.,
y, m., osob. jm.
Tukáč, e, m., osob. jm.
Tukačová, é, f. T. Anna, čes. básnířka,
†1864. Vz S. N., Jg. H. 1. 644.
ukadlo, a, n. = čím se uká, der Klopfer,
das Töcklein.
Tukaj = zde, tu, hier. Na Ostr. Tč.
ukal, a, m., osob. jm.
ukan, a, m., pták šplhavec. T. pravý,
rhamphastostucanus; toko, r. toco. Vz S. N.,
Frč. 360., Schd. II. 452.
ukati, ukávati; uknouti, knul a kl, ut,
utí = lehce klepati, dotýkati se, sanft klopfen,
anschlagen, ticken, tüpfen, pochen; hlas
tenký vydávati, leisen Schall hervorbringen,
ticken. Jg. — abs. Hodinky ukají (lehce
klepají). Us. — co, koho: vejce. D. Pořád
ho ukal. Us. Hrom ho uk'! das Donner-
wetter drein! Us. Dch. Děvčata jedna druhou
ukla. Němc. — si. ukněme si (pijíce). Us.
Šd. — komu. Srdce mu uká. Us. Dch. —
čím. Chceš-li ty k nám chodívati, mosíš
dobrý pozor dáti, krajáčkama neukáva..
Sš. P. 167. — co, koho, čím, kdy, kde
kam. Kladivem na stůl t. Někoho pod
stolem nohou . Hoši o velikonoci vejci
špic na špic a pouch na pouch ukají (tlukou).
Na okýnko (v noci) ukával. Er. P. 99. A
mi do toho neukneš! Us.
Tukleky, dle Dolany, něm. Tuklek, ves
a) v Písecku, b) u Kralovic. — T., Tutlaky,
Tuklaky, Tuklece, něm. Tuklat, ves u Ouval
v Českobrodsku. Vz S. N., Tk. I. 361., II. 551.
uknouti, vz ukati.
uknutí, vz uk.
uknutý; -ut, a, o, angestossen. Je t-tý,
angetrunken. Vz Opilý. Us. Všk.
Tukočpavina, y, f, das Stearopten.
Nz. lk.
Tukola, y, f., alfonsia. Tukola obecná,
a. oleifera, rostl. Rstp. 1634.
Tukolice, e, f., der Brookit, nerost.
Miner. 569.
Tukosladina, y, f. = sladotuk, glycerin,
das Glycerin, Glycerylalkohol, Oelsüss, Sche-
le's Süss. Nz. lk. Vz S. N., Rst. 36. Vz Tu-
kový.
Tukos, i, ., strslov. tukostb, pinguedo,
příp. -stB. Mkl. B. 169. (Hý. ).
Tukostrom, u, m., elaeodendron, der Oel-
strauch. T. východní, e. Orientale. Rstp. 299.
Tukotvorný. T. látky, die Fettbildner.
Nz. lk.
Tukovice, e, f., Speckwurst, f. Rk.
ukovina, y, f. = rybí tuk, der Fisch-
thran. Zlob.
Tukovitý, markig, fettartig. Jg. T. zvrh-
los srdce, das Fettherz; t. zvrhlos jater,
die Fettleber; t. zvrhlos ledvin, die Fett-
niere. Nz. lk.
Tukovka, y, f., die Margarinsäure. Rk.
Tukovosk, u, m., das Fettwachs. Rk.
Tukový, Fett-, Schmeer-, markig. T-vá
kapka, das Fetttröpfchen, hmota, Fettsub-
stanz, potah, Fettüberzug, Šp., kýla, lipa-
rocelle, žlázy, die Schmeerdrüsen, Nz. lk.,
zboží, Fettwaaren. Dch. T. kyselina. Krok.,
Nz. T. cukr = tukosladina. Presl. Chym. II.
148. T. úbyt, Fettatrophie, kýla, Fettbruch,
boubelky, Fettcysten, zvrhlos, Fettdegene-
ration, rozmíšení krve, Fettdyskrasie, vme-
tek, Fettembolie, tkanina, Fettgewebe, Nz.
lk., ucpávka, die Fettdichtung. Dch. T-vé
buňky, Fettzellen. Nz. lk. T. infiltrace, zá-
Předchozí (223)  Strana:224  Další (225)