sb157-05 0..8296

225

hať, Fettmetastase. Nz. lk. T. skvrna spo-
jivky, pinguecula. Schb.

Tuký = tučný. Na Slov.

Tul, tyl, u, m., der Tüll. U Polič. Kšá.

Túl = toul, zastr.

Tula, y, f., chironia, rostlina. T. naho-
pňová, ch. nudicaulis; čtyrhranná, ch. tetra-
gona; lenovitá, ch. linoides; bobulatá, ch.
baccifera, lahodná, ch. frutescens; křižovaná,
decussata; jednokvětá, uniflora; trojžilá.
Rostl. III. a. 13. — T., město zbrojířské
v Rusích, odkudž má jméno Tulský kov,
směs stříbra, mědi, olova a síry. Rk.

Tuláceti se, el, ení = toulati se, herum-
schlendern, vagiren. Us. Jg. Už dva dni se
kdesi tuláci. Us. Šd.

Tulácký, herumstreiferisch, Landstrei-
cher-, Vagabunden-. T. žebrák. Dch. T. ži-
vot vésti. Us.

Tuláctví (m. tulačství), í, n. = toulání,
das Herumschweifen, die Landstreicherei.
Ros.

Tulač, e, tulák, a, tulař, e, m. = po-
buda, běhoun, poběhlík, poběhlec, plahočil,
potloučka, obejda, všudybyl, der Herum -
Streicher, Landstreicher, Land-, Um-, Herum-
läufer, ein unstäter Mensch. Jg., Sš. Sk. 199.
Tulačům a tulákům za práci se holí pla-
tívá. V. T. po světě, V., noční, Us., jarma-
reční n. potržný, pobloudilý. V. Túlař. Reš.
Tulákem choditi = toulati se, herumirren.
Hugo. T. nikde místa nezahřeje. Č. Strany
přísloví vz ještě: Kosť, Peklo, Vítr, Všudy-
byl.

Tuláček, čka, m., osob. jm.

Tulačiti, il, ení = toulati se, herum-
schweifen. Celý den tulačil. Us.

Tulačka, y, f., tulakyně, ě, f. = která
se toulá, die Herumläuferin, Landstreicherin.
BO. T. noční. Sych. — T. = toulání, die
Herumläuferei. Na t-ky choditi. Us.

Tulačnosť, i, f. = toulavosť, die Herum-
läuferei. Ros.

Tulačný = toulavý, herumschweifend. Ros.
T. žena. Vký.

Tulaj, e, m. = toulec na brousek. Vz
Tulej. V Bystersku. Sn.

Tulaja, e, m. = trulant. U Místka. Škd.

Tulajka, y, f. = malá plechová rourka.
U Místka. Škd.

Tulák, vz Tulač. — T., mlýn u Volyně.

Tulákovati = toulati se, herumschwär-
men. Sych.

Tulakyně, ě, f. = tulačka. BR. II. 717.

Ťulala, y, m. = ťulapa. U Olom. Sd.

Tulalod, u, m., vendlandia, die Wend-
landie-, rostl. T. barvířský, v. tinctoria. Rstp.
814.

Ťulapa, y, m. = ťulpas. Mor. Šd.

Tulař, vz Tulač. T-řem a zběhem budeš.
BO.

Túlař, e, m. = kdo dělá touly, der Köcher-
verfertiger. Šb. Pam. olom. 83.

Túlati = toulati.

Túlavosť, vz Toulavosť.

Túlavý, vz Toulavý.

Tulban, u, m., Troj., lépe: turban. Jg.
Vz Mz. 356., Gl. 344.

Tulec, lce, m. = pulec, die Kaulquappe.
U Opav. Klš.

Túlec, zastr. = toulec, vz Toul.

Tulej, e, tulejka, y, f. T. z fr. douille a
to z střlat. ductile. Mz. 356. — T. = trubka
u hrotu, do které se kopí (dřevce) zastrkuje,
die Tille, Dille; cívka u šípu, die Pfeildille.
Šp., D., L., Sal. 101. 15. — T. = hrot na
kopí, das Spiesseisen. Což, vrahu, rána t-je
prospěje. Sš. Hc. 141., V. — T. = držadlo
u kominické šorny, der Scharreisenstiel. Us.
T. = násadka rohová při kalamáři, do níž
se zastrkuje železný hrot kalamáře. Fta.
— T. = lišně špičatá, která se místo zákol-
níku do nápravy dává. Us. — T. = buňka
u dýmky na šťávu, der Wassersack. Us. —
T. = pánvice ve prahu vrat, ve které čep
se otáčí, die Pfanne. Us. Jg. — T. = dýka,
der Dolch. Na Slov.

Tulejka, y, f. = malá tulej. — T. =
toulec na brousek, das Schlotterfass. Jg.

Tulejník, a, rn. = kopinník, der Speer-
oder Lanzenträger. Poslal ze svých vojáků
jednoho, t-ka. Sš. Mt. 207. (Hý. ).

Tuleň, ě, rn., phoca, der Seehund, die
Robbe. T-ni praví (phocae) a mrži(rosmari).
Praví t-ni: pes mořský, ph. vitulina; bahoň,
phoca monachus; rypouš, ph. leonina, der
Meerelephant; gronský, ph. groenlandica;
lvoun hřívnatý, otaria jubata; lachtan med-
vědí, otaria ursina, der Seebär. Vz S. N.,
Frč. 389., Schd. II. 436., 437., KP. III. 381.
T. obecný, vitulina; skalní, scopulicola; kři-
vozubý, gryphus; draslavý, hispida; vou-
satý, barbata; tenkopahýlný, leptonyx; hře-
benatý, cristata. Ssav. Vz Ssavci. — T. =
tulej, trubka na násadu vidlí. Us. u Loučima
u N. Kdyně.

Tuleňan, u, m. = sůl kyseliny tuleňové,
phocänsaures Salz. Chym. II. 85.

Tulení, Seehund-, Robben-.

Tulenice, e, f. = tulení kůže, das Robben-
fell. Sp. Vz Tuloňovice.

Tuleňovice, e, f. = tulení kůže, Seehund-
fell. Šp. Vz Tulenice.

Tuleňovina, y, f., Seehundfleisch. —
T. = kapanina v tuku plyskavice a j., das
Phocenin. Chym. II. 195.

Tuleňový, Seehund-, Robben-. T. kyse-
lina, Jg., useň, kůže, slanina. Šp.

Tulešice, dle Budějovice, Tulleschitz, ves
u Krumlova. PL.

Tuliby = ejhle, ecce. My jsme o něm
mluvili a on t. Na Slov. Koll. Sotva uložil
sa, už t. hospodári jeho boli zasa v kolibe.
Dbš. 57.

Tuličky, pl. = měsíček, slunečko, calen-
dula offic., die Ringelblume. Slez. Šd.

Tuliha, y, m., osob. jm. Šd.

Tulich, u, tulíšek, šku, m. Grimm myslí,
že něm. Dolch ze slovanského vzato jest,
Mz. naopak soudí, že české tulich z něm.
odvozeno jest. Vz Mz. 356. T. = dýka. V.,
Kom. T-chem zabiti, V., probodnouti. D. —
T. = stulík, bylina v rybnících rostoucí, die
Wassertulpe. Us.

Tulichář, e, m., der Dolchmacher, -händler.

Tulichářka, y, f., die Frau des Dolch-
machers o. Dolchhändlers, die Dolchhändle-
rin. Jg.

Tulichářský, Dolchmacher-, Dolchhänd-
ler-.



	225

	hať, Fettmetastase. Nz. lk. T. skvrna spo- jivky, pinguecula. Schb. Tuký = tučný. Na Slov. Tul, tyl, u, m., der Tüll. U Polič. Kšá. Túl = toul, zastr. Tula, y, f., chironia, rostlina. T. naho- pňová, ch. nudicaulis; čtyrhranná, ch. tetra- gona; lenovitá, ch. linoides; bobulatá, ch. baccifera, lahodná, ch. frutescens; křižovaná, decussata; jednokvětá, uniflora; trojžilá. Rostl. III. a. 13. — T., město zbrojířské v Rusích, odkudž má jméno Tulský kov, směs stříbra, mědi, olova a síry. Rk. Tuláceti se, el, ení = toulati se, herum- schlendern, vagiren. Us. Jg. Už dva dni se kdesi tuláci. Us. Šd. Tulácký, herumstreiferisch, Landstrei- cher-, Vagabunden-. T. žebrák. Dch. T. ži- vot vésti. Us. Tuláctví (m. tulačství), í, n. = toulání, das Herumschweifen, die Landstreicherei. Ros. Tulač, e, tulák, a, tulař, e, m. = po- buda, běhoun, poběhlík, poběhlec, plahočil, potloučka, obejda, všudybyl, der Herum - Streicher, Landstreicher, Land-, Um-, Herum- läufer, ein unstäter Mensch. Jg., Sš. Sk. 199. Tulačům a tulákům za práci se holí pla- tívá. V. T. po světě, V., noční, Us., jarma- reční n. potržný, pobloudilý. V. Túlař. Reš. Tulákem choditi = toulati se, herumirren. Hugo. T. nikde místa nezahřeje. Č. Strany přísloví vz ještě: Kosť, Peklo, Vítr, Všudy- byl. Tuláček, čka, m., osob. jm. Tulačiti, il, ení = toulati se, herum- schweifen. Celý den tulačil. Us. Tulačka, y, f., tulakyně, ě, f. = která se toulá, die Herumläuferin, Landstreicherin. BO. T. noční. Sych. — T. = toulání, die Herumläuferei. Na t-ky choditi. Us. Tulačnosť, i, f. = toulavosť, die Herum- läuferei. Ros. Tulačný = toulavý, herumschweifend. Ros. T. žena. Vký. Tulaj, e, m. = toulec na brousek. Vz Tulej. V Bystersku. Sn. Tulaja, e, m. = trulant. U Místka. Škd. Tulajka, y, f. = malá plechová rourka. U Místka. Škd. Tulák, vz Tulač. — T., mlýn u Volyně. Tulákovati = toulati se, herumschwär- men. Sych. Tulakyně, ě, f. = tulačka. BR. II. 717. Ťulala, y, m. = ťulapa. U Olom. Sd. Tulalod, u, m., vendlandia, die Wend- landie-, rostl. T. barvířský, v. tinctoria. Rstp. 814. Ťulapa, y, m. = ťulpas. Mor. Šd. Tulař, vz Tulač. T-řem a zběhem budeš. BO. Túlař, e, m. = kdo dělá touly, der Köcher- verfertiger. Šb. Pam. olom. 83. Túlati = toulati. Túlavosť, vz Toulavosť. Túlavý, vz Toulavý. Tulban, u, m., Troj., lépe: turban. Jg. Vz Mz. 356., Gl. 344. Tulec, lce, m. = pulec, die Kaulquappe. U Opav. Klš.	Túlec, zastr. = toulec, vz Toul. Tulej, e, tulejka, y, f. T. z fr. douille a to z střlat. ductile. Mz. 356. — T. = trubka u hrotu, do které se kopí (dřevce) zastrkuje, die Tille, Dille; cívka u šípu, die Pfeildille. Šp., D., L., Sal. 101. 15. — T. = hrot na kopí, das Spiesseisen. Což, vrahu, rána t-je prospěje. Sš. Hc. 141., V. — T. = držadlo u kominické šorny, der Scharreisenstiel. Us. T. = násadka rohová při kalamáři, do níž se zastrkuje železný hrot kalamáře. Fta. — T. = lišně špičatá, která se místo zákol- níku do nápravy dává. Us. — T. = buňka u dýmky na šťávu, der Wassersack. Us. — T. = pánvice ve prahu vrat, ve které čep se otáčí, die Pfanne. Us. Jg. — T. = dýka, der Dolch. Na Slov. Tulejka, y, f. = malá tulej. — T. = toulec na brousek, das Schlotterfass. Jg. Tulejník, a, rn. = kopinník, der Speer- oder Lanzenträger. Poslal ze svých vojáků jednoho, t-ka. Sš. Mt. 207. (Hý. ). Tuleň, ě, rn., phoca, der Seehund, die Robbe. T-ni praví (phocae) a mrži(rosmari). Praví t-ni: pes mořský, ph. vitulina; bahoň, phoca monachus; rypouš, ph. leonina, der Meerelephant; gronský, ph. groenlandica; lvoun hřívnatý, otaria jubata; lachtan med- vědí, otaria ursina, der Seebär. Vz S. N., Frč. 389., Schd. II. 436., 437., KP. III. 381. T. obecný, vitulina; skalní, scopulicola; kři- vozubý, gryphus; draslavý, hispida; vou- satý, barbata; tenkopahýlný, leptonyx; hře- benatý, cristata. Ssav. Vz Ssavci. — T. = tulej, trubka na násadu vidlí. Us. u Loučima u N. Kdyně. Tuleňan, u, m. = sůl kyseliny tuleňové, phocänsaures Salz. Chym. II. 85. Tulení, Seehund-, Robben-. Tulenice, e, f. = tulení kůže, das Robben- fell. Sp. Vz Tuloňovice. Tuleňovice, e, f. = tulení kůže, Seehund- fell. Šp. Vz Tulenice. Tuleňovina, y, f., Seehundfleisch. — T. = kapanina v tuku plyskavice a j., das Phocenin. Chym. II. 195. Tuleňový, Seehund-, Robben-. T. kyse- lina, Jg., useň, kůže, slanina. Šp. Tulešice, dle Budějovice, Tulleschitz, ves u Krumlova. PL. Tuliby = ejhle, ecce. My jsme o něm mluvili a on t. Na Slov. Koll. Sotva uložil sa, už t. hospodári jeho boli zasa v kolibe. Dbš. 57. Tuličky, pl. = měsíček, slunečko, calen- dula offic., die Ringelblume. Slez. Šd. Tuliha, y, m., osob. jm. Šd. Tulich, u, tulíšek, šku, m. Grimm myslí, že něm. Dolch ze slovanského vzato jest, Mz. naopak soudí, že české tulich z něm. odvozeno jest. Vz Mz. 356. T. = dýka. V., Kom. T-chem zabiti, V., probodnouti. D. — T. = stulík, bylina v rybnících rostoucí, die Wassertulpe. Us. Tulichář, e, m., der Dolchmacher, -händler. Tulichářka, y, f., die Frau des Dolch- machers o. Dolchhändlers, die Dolchhändle- rin. Jg. Tulichářský, Dolchmacher-, Dolchhänd- ler-.