Předchozí (225)  Strana:226  Další (227) |
|
|||
226
|
|||
|
|||
Tulichářství, n., die Dolchniacherei. Jg.
Tulikati = tuli tuli pískati (na píšťale).
Na Ostrav. Tč. Tulinger-, gra, m. T. Oldř. Tk. V. 106.
Tulip, u, m. = tulipán. Pl.
Tulipán, u, tulipánek, nku, tulipáne-
ček, čku, m., rostlina z čeledi liliovitých, tulipa, die Tulpe. V z Tuličky. U Poličky: tulipán. Zkr. T. obecný, tulipa Gesneriana; vonný, t. suaveolens; lesní, t. silvestris. Jhl. T. červený, žlutý, bílý, kropenatý, žíhaný. Us. (Jg. ). Vz Schd. II. 270., 520., Rstp. 1530., Čl. 115., Kk. 126., Čl. Kv. 121., Slb. 206., 241., FB. 18. Vlas. tulipano z pers. dulband = turban. Sbt. 250. Do Prahy přivezen
první t. okolo r. 1562. z Cařihradu vyslan-
cem Busbekem. Vz Sbt. 251. O blažený, nehynoucí Rod tulipánů! V zahradě hned z jara vás, jindy ve městě viděť. Č. Ten červi ný tulipán! nenazdaj sa, muoj milý, že ty budeš mladý pán; Čo po tebe, tulipáne, že pekne kvitneš? Čo po tebe, muoj naj- milší, keď ma nevezmeš? Koll. I. 142., 149. Rozvíjej se, rozvíjej modrý tulipáne: dej ti Pánbu dobró noc i můj milý galane. Sš. P. 289. V tej mojej zahradke t. zakvitá, len mi na zarmutok i mrká i svitá. Koll. I. 114. A ještě nezešel ten drahý tulipán. Sš. P. 492. Zástěrka, šáteček s tulipánama. Er. P. 136., 137. — T., tulipán, a, m. = ťulpas, přihlouplý nadutý člověk, Tölpel, m. Jg., Rk. Býti tureckým t-nem, ein rechter Dümm- ling. Dch. Tulipánovitý. T. rostliny, tulipeae: tu-
lipán, komonka, lilie. Rstp. 1580. Tulipánový, Tulpen-. T. květ, cibule. Jg.
Tulipant, u, m. = turban, z pers. dul-
band. — T., weiss und blau gestreiftes in Ostindien verfertigtes Baumwollenzeug. Gl. 344. Tulipník, tulipovník, u, m., liliodendron
fulipifera, der Tulpenbaum. Jg. Tuliskov, a, m. Hanuš, Mikuláš z T-va.
Vz S. N. Tulišník, u, m., der Meuchelmörder. Šm.
Tuliti, vz Touliti.
Túlka, y, f. = toulka, potulování. Mor.
Brt. — T., y, m., osob. jm. Tulli-a, e, f., starořímské jméno ženské.
Tulli-us, a, m., starořímske jméno muž-
ské. Tulmač, e, m., lépe: tlumočník, der Dol-
metsch. U Opav. Klš. Tulmačiti, lépe: tlumočiti, verdolmet-
schen. Opav. Klš. Tulmačnictví, n., lépe tlumočnictví. Jg.
Vz Tulmač. Tulmař, e, m., osob. jm. Arch. V. 328.
Tulmočník, a, m., lépe: tlumočník. Jg.
Vz Tlumač. Tulnice, něm. Tullnitz, ves u Miroslavi.
PL. Tulný, schmiegsam. Šm.
Tulovitý, k tule podobný. Vz Tula. T.
rostliny: hořepníček, mozolnec, tula. Rostl. III, a. 105. Ťulpa, y, ťulpas, a, m. = hlupák, der
Tölpel. Us. Šd., Jg., Vck. Ťulpák, a, m., didus, pták pštrosovitý.
Krok. I. c. 124. |
Tulský kov, vz Tula.
Ťulula, y, m. = ťululum. Mor. Šd., Vck.
Ťululum, n., nesklonné, na Mor. ťulula,
y, m. = ťulpa. D. T. na ptáky! T. nemá Filipa. Sych. Ť. šel do Brna, ť. se vrátil. Prov. Jg. Vz Hloupý. Tum, a, m., samota u Sobotky.
1. Tuma, y, f., samota u Kostelce n. Orl.
2. Tuma, y, m. T. Frt., hud. skladatel,
f 1774; Karel, žurnalista, naroz. 1843. S. N. Tůma, y, m. = Tomáš. — T. Kar. Jak. Vz
Jg. H. 1. 644., Jir. H. 1. 297., Tf. H. 1. 129., 145., 162. — T. J. 1835. Vz Jg. H. 1. 644. — T. Přeloučský, br. Vz Jir. H. 1. 297. Tumák, a, m., der Thunfisch. Krok. Vz
Tuňák. Tumal, a, m., misolampus, hmyz. Krok.
II. 254. Tuman, u, m. = otupělosť, die Dumpf-
heit. Předsudkové a zdání ode mládí vsaté mysl člověka mhlou a t-nem obkličují, jichž jemu přetěžko zbýti přichází; Duch tvůj jesti posud neohrožný, však se octnul ve zlém tumanu. Sš. Sk. 40., Bs. 172. (Hý. ). Tumanec, nce, m., nerost siřičník, der
Wismuthglanz. Miner. 178. Tumavy, pl., f. = přeháňky, plúhoty,
pluhy. Mor. Šd., Brt. Tumbak, u, m., vz Tombak. Na Ostrav.
Tumescence, tumefakce, e, f., z lat. =
odulosť, opuchlosť, otok, die Tumescenz, Ge- schwulst. Tumler, a, m. T. J. J. Vz Jir. H. 1. 298.
Tumlíř, e, m., osob. jm.
Tumlovačka, y, f., der Tummel, die Eile.
U Olom. Sd. Tumlovati, z něm. = projížděti, honiti,
tummeln. T. Koně. V. — se = pospíchati, sich tummeln. — se s čím. Tumluj se s tou prací. Tumovka, y, f., hospoda u Kostelce n.
Labem. PL. Tumpach, vz Tombak.
Tumpachový m.: tombakový, vz Tom-
bak. Jsem celý t. = v udivení, zkamenělý, pitomý. Ťumťululum = ťululum. U J. Hradce.
Vrů. Tumult, u, m., z lat. tumultus = bouře
v lidu, zbouření, pobouření, hluk, das Ge- tümmel, der Auflauf, Aufruhr, der Tumult. Tumultuant, a, m. = buřič, der Unruhe-
stifter, Lärmmacher. Rk. Tuň, ě, m., vrah sv. Lidmily. Dal. 44.,
45. -- T., ě, f., něm. Thun, samota u Ne- chanic. PL. Tůna, obyčejněji tuna, tunka, y, f. =
bečka, die Tonne. Strany odvození (není z něm. ) vz Mz. 356. — T. = neveliký sud. Slanečky v tunách přinášejí. Kom. J. 169. Štika v tunách; t. na olej, od oleje. D. Tůnu herinkóv vzali. Pč. 44. Sto tun oleje. Luk. 16. 6., Hus II. 297. Deset tun oleje. Půh. II. 43. T. na louh, Laugetonne. Šp. — Tůna zlatých n. zlata = 100. 000 zl., t. dukátů. V., BR. II. 113. — T. = míra na uhlí, 3 věrtele. Us. — Tónna, rus., váha 2000 liber. Mz. T. = 10 metrických centů nebo 1000 kilo- gramů. Vz Kilogram. — T. = nádoba k vy- vážení nerostů z dolů, die Tonne. Vys. |
||
|
|||
Předchozí (225)  Strana:226  Další (227) |