sb157-05 0..8296

227

Tůňa, ě, f. = stín, der Schatten V tóni
tvojej blaho zakusíme. Na Slov. Tč.

Tuná, adv. = zde u nás, hier bei uns.
Na Slov. Zdrávi t. buďte. Er. Sl. čít. 68.
Ty nenarodil si sa tuná, ty tuná nemáš nic.
Dbš. 48.

Tunachov, a, m., ves. Arch. I. 530.

Tuňák, tuník, a, m. T. obecný, thynnus
vulgaris, der Thunfisch, ryba. Frč. 296., KP.
III. 378., Schd. II. 530.

Tundra, y, f. = bahnitá krajina v sev.
Sibiři mechem, lišejníky a řídkou travou
porostlá. Rk., Brt.

Tůně (zastr. tonie), tůň, ě, f., od to-nu.
Jg. T. = hlubina, výmol, der Kolk, ausge-
spülte Tiefe, die Vertiefung, Telle, der
Tümpfel, Kumpf, die Lacke. D., Br. Tůně
velikých ryb mořských (hlubina mořská,
kde se veliké ryby chytají). V. T. vodní,
lacus aquarum. BO. Tam ty stiskna v tůni´s
vhloubil; V tůň stisknuov ony's potopil:
Beránek v tůň čirou stoupá; Lidi k života
věčného světlu z tůně nevědomosti, bludův
a hříchů dobývali. Sš. Hc. 33., 51., Mt. 62.
Kde země, kde moře jest, rozeznati nelze,
všecko jenom byla tůň; břehů neměla tůně
ta nikde. Cimrhn. Myth. 43. V tiché tůni
čerti rejdí. Pk. — T., v horn. = stečiště vody
na dně jámy, vlk, topidlo, požerák, žump,
žumpa, jáma v hlubině dolův, der Zump
(Sumpf). Vody do tuní sváděti, sháněti. Vys.
Hř. — T., zastr. = sádka na ryby, der Fisch-
halter. D. — T., zastr. = řečiště, das Fluss-
beet. Aqu.

Tuněchodský, ého, m. T. z Poběžovic,
starožitná rodina česká. Vz S. N.

Tuněchody, dle Dolany, něm. Tuniechod,
ves u Chrudimi. Vz S. N., Tk. II. 192., III.
191., V. 179., 222., Arch. III. 188.

Tunel, vz Tunnel.

Tune-s, ta, m., mě. v Africe, nyní Tu-
nis. — Tuneťan, a, n. — Tunetský.

Tungrové, germanský kmen v belgické
Gallii. Vz S. N.

Tunchéř, e, m. = obmítač, der Tüncher.
Tk. II. 378., 382.

Tuník, vz Tuňák.

Tunika, y, f., lat. = spodní oděv z bílé
vlny u starých Římanů, jejž muži nosili pod
togou, ženy pod štolou n. řízou, die Tunik.
Rk., S. N.

Tunina, y, f., Thunfischfleisch. 1584. Gl.
345.

Tunis, a, m., mě. a země v sev. Africe.
Vz S. N., Tunes. — Tunisan, a, m. — Tu-
nisko, a, n., das Gebiet von Tunis. — Tu-
niský, Tunisisch.

Tunka, y, f. = dvě míry lněného semena.
U Pelhř. Ptů. Vz Tůna.

Tůňka, y, f. = tuňák.

Tunkl, a, m. T. z Brníčka a ze Zábřehu,
stará šlecht. rodina českomoravská. Vz S. N.,
Tov. 39. 40.

Tunkov, a, m., Tunkau, ves u Klášterce.
PL.

Tunkový, Tonnen-. T. n. tvrdé semeno
lněné = z tvrdého lnu, jehož hlávky se
samy nelouští, nýbrž mlátí. Chmela. Vz
Tunový.

Tunnel (ang., tenel), u, m. — zděný prů-
kop, průchod n. průjezd podzemní, der Tun-
nel. Rk., Nz. T. = podzemní rourovitý prů-
kop, kterým se může skrze kopce n. pod
řečištěm procházeti n. projížděti. Brt. Vz
S. N., KP. I. 239. T. londýnský. Vz KP.
239. T Cenisem. Ib. 241.

Tunný, tůnný = z tůny, Tonnen-. —
T. = lákový, naložený v tůnách, in Tonnen
eingelegt. Ryba z láku n. tunná, eingesal-
zener Fisch. V., Dač. I. 45. Nasolené, tunné
ryby. Reš.

Tunochody, dle Dolany, něm. Tunochod,
ves u Ledče. PL.

Tunový, vz Tunkový.

Tunulík, a, m., balaenoptera, der Stohr-
wall, velryba 80—100 stop dlouhá s vyso-
kou ploutví na těle. Schd. II 438.

Tunyz, a, m., vz Tunis. V.

Tuoňa, ě, f., stín; toniti = stíniti. Na
Slov.

Tupa, y, f., tupa, die Tupe, rostl. Tupa
obecná, t. Feuillei, pcháčolistá, t. cirsiifolia.
Rstp. 966. — T., y, m., osob. jm.

Tupadly, dle Dolany, něm. Tupadl, vsi
a) u Čáslavi, b) u Klatov (Tupadla); T. staré
a nové, Alt-, Neu-Tupadl, vsi u Liběchova.

Tupák, u, m. = tupý kord k šermu, kon-
číř, das Rapier. Zlob.

Tupák, a, m. = hlupák, Tölpel, m. Na
Mor. Bkř.

Tupálek, lka, m., amphicoma, hmyz.
Krok. II. 254. — T., lku, m., thermopsis,
rostl. luštinatá. Rostl. III. 3.

Tupati, tupávati = dupati, stampfen. —
čím: nohama. Zlob. Tupáš nohú. Hr. rk. 421.

Ťupati = drobno sekati (sekerou). Us.
u Místka, Mtl., Tč. — Ť. = seděti (o dětech).
Slez. Klš.

Tupce, e, m. = tupitel, tupič. M. M. 127.

Tupé, n. = vlasy nad čelem uměle zče-
chrané, das Toppeh.

Tupě = neostře, stumpf. T. mluviti (chrá-
pavě). V. T. nasekaný list zubatý, jehož
náseky jakož i zuby mají tupé úhly n. př.
lomikámen zubatý. Rst. 510.

1. Tupec, pce, m., Tuppetz, ves u Lip-
níka.

2. Tupec, pce, m. = hlupec, Tölpel, m.
V. — T. =hance, Tadler, m. Sámť on sráží
všechny víry tupce. Sš. Bs. 190. — T. =
osob. jméno.

Tupel, e, m., der Ambligonit, nerost hli-
ník. Miner. 297.

Tupelo, a, n., nyssa, der Tupelobaum,
rostl. T. vodní. n. aquatica; lesní, n. silva-
tica. Rstp. 1312.

Tupení, n., das Stumpfen, Stumpfmachen.
— T. = hanění, das Tadeln. Dal se do t.
ho. Us. Dch.

Tupění, n., das Stumpfwerden. Vz Tu-
pěti.

Tupený; -en, a, o, stumpf gemacht; ha-
něný, getadelt. Us.

Tupesy, dle Dolany, Tuppes, ves u Bu-
dějovic.

Tupěti, ěl, ění; ztupěti, stumpf werden.
Ros. — čím: přílišným duševním namáhá-
ním atd.