sb157-05 0..8296

229

Tupotrojpoltěný, stumpfdreispaltig. Rstl.
III. a. 32.

Tupoúhlý trojúhelník, stumpfwinkelig.

Nz.

Tupounký = tupičký. Rst. 510.

Tupoušek, šku, m., medinilla. T. kade-
řavý, rostl. Rstp. 573.

Tupověrectví, n. = věroušství, svatouš-
ství, nábožnůstkářství, der Bigottismus. Nz.

Tupozakončitý, stumpfzugespitzt. T. list.
Rostl. III. b. 280.

Tupozrakosť, i, f., amblyopie, die Blöd-
sichtigkeit. Nz. lk. T. z neupotřebování
zraku, a. ex anopsia, t. a černý oblak, a.
et amaurosis, t. vrozená, a. adnata, t. z ne-
dokrevnosti, a. ex anaemia, t. jedová, a.
toxica. Schb.

Tupozraký, blödsichtig. Dch.

1. Tupý, kompar. tupější. Strslov. tąpiB,
obtusus, stumpf; mad. tompa, lit. tempti,
tampti, ausdehnen, lett. tups, stumpf; srov.
got. dumba-, stumm. Mkl. L. 100. (Hý. ). T.
= neostrý, stumpf. T. nůž, V., sekera, kord,
Ros., listy (tupý úhel dělající n. mělkým a
úzkým zaokrouhlením zavřené: listy vod-
nice a podražce obecného. Rst. 510. ). Tupý
nůž, že by mohl na něm jezdit. Us. Dch., T.
úhel, Sedl., tužka, nůžky. Us. Brusem brou-
síme tupé věci. Kom. Mladá žena, starý
muž; tvrdé maso, tupý nůž. Prov. Bern. T.
jako motyka. Pk. — T. = uťatý, abgestumpft.
T. souhláska, stumpf. Nz. T. kosa, das Schab-
eisen. Šp. — T. naproti tomu, co ostrým
jmenujeme. a) T. zuby, stumpfe Zähne; b)
t. bolesť; c) o smyslech a rozumu: t. oči,
uši, Ros., smysly, vtip, člověk (hloupý).
V. Živí hrobové jsou tupí a neumělí lidé.
Kamp. Když mysl jest tak tupá.... Hus
III. 175. Ta t. motoulice ještě si vymyslí
lež, aby se vykroutila. Us. Dch. Kdo nic
nechápe, t. (hloupý) jest. Kom. — na čem.
T. na smyslech. — k čemu: k věcem bo-
žím. Sš. Bs. 203., k učení. Us. Hý.

2. Tupý, ého, m. T. Kar. Eug. (Bol. Ja-
blonský), čes. bás., † 1881. Vz S. N., Jg.
Hl. 1. 644., Šb. H. 1. 300., Tf. H. 1.

Tur, a, m., řec. tavcog, lat. taurus, umbr.
toru, goth. stiurs, skr. vêd. sthûra (sthûla)
= silný, veliký, tučný, ale také býk. Schl.
Strsl. turB, taurus, lit. tauras, prus. tauris,
Büffel, got. stiura, strnord. thjōrr, strind.
sthōra, stark, stbaktr. štaora, grösseres Haus-
vieh. Mkl. L. 176., B. 20. T. = zubr, lat.
taurus bos urus, bos bison, něm. der Urochs,
Auerochs. Vz S. N. T. domácí, bos taurus,
předpotopní, b. primigenius, pižmový, ovi-
bos moschatus. Vz Frč. 380., Schd. II. 436.
V MV. nepravá glossa. Pa. T. = divoký
býk s hrbovatým hřbetem, kosmatým kr-
kem a plecemi. D. Tuřice, samice; tuře, ete,
n., mladé. Zarve jarým túrem (jako jarý
túr). Lib. S. 94., Rkk. 74. Jako tur divoký
řiče. Kat. 3085. Liška obludí túr jarohlavý.
Rkk. 22. Tu Jaroslav jak túr jarý skoči.
Rkk. 53. — T. = bůh války u starých Slo-
vanův. Pal. Děj. I. 78., Šf. Strož. I. 407., 51.

Tura, y, m., osob. jm. Pal. — T., y, f.,
vz Tour, 2.

Turáček, čku, m. = turák. Na Slov.
Hdk.. C.

Turach, a, m., corythaix, der Turako,
pták papuch. Krok. I. c. 119. Vz Turako.

Turachtan, lépe: turuchtan, a, m., tringa,
der Sandläufer, pták slukovitý. Krok. I. c.
124.

Turák, u, m., na Slov. = polturák m.
polvtorák, půl vtorého n. půl druhého krej-
caru, půl groš. Bern. Dal bych mu tři tu-
ráky. Dbš. 121. — Hdk. C. 162. — T., druh
brambor. Us. Jg.

Turako, a, m. T. jihoafrický, corythaix
persa, pták zelený. Vz Frč. 359., Turach.

Turan, u, m., turánek, nku, m., erigeron,
das Flöhkraut, Altmannskraut, rostl. Turan
kanadský, e. canadense; ostrý, e. acre; jedno-
květý, e. uniflorum. Krok. Vz Schd. II. 245.,
Rstp. 866., Čl. Kv. 187., Slb. 435., FB. 42.
— T., a, m. = zeme v Asii mezi Perskem
a Ruskem, podél chvalinského moře, kde
bydlí Turkomani. Vz S. N. — Turanský.
T. plémě, jazyk. Vz S. N.

Turáň, ě, m. = turecký šátek prokvěto-
vaný. Mor. Šd.

Turanč, e, m., zastr. = ovoce zlatožluté,
poma aurata, z fr. nebo it., vz Mz. 357. —
Turance, í, pl., f. = švestky dlouhé, veliké,
červené n. žluté. Us. Jg.

Turančice, e, f., druh sliv. U Chrud.
Kd. Vz. Turanč.

Turánek, nku, m. Zdvihni milá kazajku,
ať se netkneš turánku. Vz Turan. Sš. P. 22.

Turanka, y, f. = turan, rostl. Na Slov.
Nač jí t. v jizbě pro mátohy? Hdk. C. 110.,
Němc. III. 267.

Tuřany, dle Dolany, němec. Tuřan, ves
v Slánsku. Vz S. N. Turás = v Tuřanech,
zastr. Bž. 48., 21. Vz -ás. — T., něm. Turas,
ves u Brna. Ty tuřansky hodine, jak vone
z temna bijó. Sš. P. 575. Cf. Sš. P. 73.

Turava, y, f. = stáje býková, der Stier-
stand. Us.

Turba, y, m., osob. jm.

Turbace, e, f., z lat. = znepokojení, zne-
pokojování, výtržnosť, rušení, die Verwir-
rung, Störung, Beunruhigung, Turbation.

Turban, u, m. = turecký závoj na hlavu,
der Turban. D. T., tur. tulbend, turecký
závoj na hlavu; skládá se z dlouhého kusu
plátna neb i drahých látek hedvábných,
jenž se kolem kuželovité n. polokulovité
čapky otočí a k ní připevní. Čapka bývá
červena, látka kolem ní otočená bíla. Bar-
vou a rozmanitými ozdůbkami na turbaně
umístěnými rozezeznávaly se druhdy roz-
ličné stavy společenské. KB. 315. Vz S. N.

Turbava, y, f., samota u Prahy.

Turbice, e, f., tarbice, na Slov. = ko-
žená tanisterka, Ledersack, m. Ukradli mi
tarbicu, ale od něj kluč tu. Bern.

Turbina, y, f. = vodní kolo plochou svou
vodorovně ve vodě ležící, tak že voda z po-
stranného otvoru vodojemu na protější desku
či lopatu v obvodu kola vráží (nikoli, jako
u vodních kol, zevně, nýbrž od středu k ob-
vodu). Vz S. N., KP. II. 101. T. Fourney-
ronová, Jonvalová, Zuppingrova. Vz KP.
II. 102—103. T., řinák, die Turbine, das
Kreiselrad. Nz.

Turbinolithy, m. = zkameněliny někte-
rých kuželovitých koralů. S. N.