Předchozí (228)  Strana:229  Další (230) |
|
|||
229
|
|||
|
|||
Tupotrojpoltěný, stumpfdreispaltig. Rstl.
III. a. 32. Tupoúhlý trojúhelník, stumpfwinkelig.
Nz.
Tupounký = tupičký. Rst. 510.
Tupoušek, šku, m., medinilla. T. kade-
řavý, rostl. Rstp. 573. Tupověrectví, n. = věroušství, svatouš-
ství, nábožnůstkářství, der Bigottismus. Nz. Tupozakončitý, stumpfzugespitzt. T. list.
Rostl. III. b. 280. Tupozrakosť, i, f., amblyopie, die Blöd-
sichtigkeit. Nz. lk. T. z neupotřebování zraku, a. ex anopsia, t. a černý oblak, a. et amaurosis, t. vrozená, a. adnata, t. z ne- dokrevnosti, a. ex anaemia, t. jedová, a. toxica. Schb. Tupozraký, blödsichtig. Dch.
1. Tupý, kompar. tupější. Strslov. tąpiB,
obtusus, stumpf; mad. tompa, lit. tempti, tampti, ausdehnen, lett. tups, stumpf; srov. got. dumba-, stumm. Mkl. L. 100. (Hý. ). T. = neostrý, stumpf. T. nůž, V., sekera, kord, Ros., listy (tupý úhel dělající n. mělkým a úzkým zaokrouhlením zavřené: listy vod- nice a podražce obecného. Rst. 510. ). Tupý nůž, že by mohl na něm jezdit. Us. Dch., T. úhel, Sedl., tužka, nůžky. Us. Brusem brou- síme tupé věci. Kom. Mladá žena, starý muž; tvrdé maso, tupý nůž. Prov. Bern. T. jako motyka. Pk. — T. = uťatý, abgestumpft. T. souhláska, stumpf. Nz. T. kosa, das Schab- eisen. Šp. — T. naproti tomu, co ostrým jmenujeme. a) T. zuby, stumpfe Zähne; b) t. bolesť; c) o smyslech a rozumu: t. oči, uši, Ros., smysly, vtip, člověk (hloupý). V. Živí hrobové jsou tupí a neumělí lidé. Kamp. Když mysl jest tak tupá.... Hus III. 175. Ta t. motoulice ještě si vymyslí lež, aby se vykroutila. Us. Dch. Kdo nic nechápe, t. (hloupý) jest. Kom. — na čem. T. na smyslech. — k čemu: k věcem bo- žím. Sš. Bs. 203., k učení. Us. Hý. 2. Tupý, ého, m. T. Kar. Eug. (Bol. Ja-
blonský), čes. bás., † 1881. Vz S. N., Jg. Hl. 1. 644., Šb. H. 1. 300., Tf. H. 1. Tur, a, m., řec. tavcog, lat. taurus, umbr.
toru, goth. stiurs, skr. vêd. sthûra (sthûla) = silný, veliký, tučný, ale také býk. Schl. Strsl. turB, taurus, lit. tauras, prus. tauris, Büffel, got. stiura, strnord. thjōrr, strind. sthōra, stark, stbaktr. štaora, grösseres Haus- vieh. Mkl. L. 176., B. 20. T. = zubr, lat. taurus bos urus, bos bison, něm. der Urochs, Auerochs. Vz S. N. T. domácí, bos taurus, předpotopní, b. primigenius, pižmový, ovi- bos moschatus. Vz Frč. 380., Schd. II. 436. V MV. nepravá glossa. Pa. T. = divoký býk s hrbovatým hřbetem, kosmatým kr- kem a plecemi. D. Tuřice, samice; tuře, ete, n., mladé. Zarve jarým túrem (jako jarý túr). Lib. S. 94., Rkk. 74. Jako tur divoký řiče. Kat. 3085. Liška obludí túr jarohlavý. Rkk. 22. Tu Jaroslav jak túr jarý skoči. Rkk. 53. — T. = bůh války u starých Slo- vanův. Pal. Děj. I. 78., Šf. Strož. I. 407., 51. Tura, y, m., osob. jm. Pal. — T., y, f.,
vz Tour, 2. Turáček, čku, m. = turák. Na Slov.
Hdk.. C. |
Turach, a, m., corythaix, der Turako,
pták papuch. Krok. I. c. 119. Vz Turako. Turachtan, lépe: turuchtan, a, m., tringa,
der Sandläufer, pták slukovitý. Krok. I. c. 124. Turák, u, m., na Slov. = polturák m.
polvtorák, půl vtorého n. půl druhého krej- caru, půl groš. Bern. Dal bych mu tři tu- ráky. Dbš. 121. — Hdk. C. 162. — T., druh brambor. Us. Jg. Turako, a, m. T. jihoafrický, corythaix
persa, pták zelený. Vz Frč. 359., Turach. Turan, u, m., turánek, nku, m., erigeron,
das Flöhkraut, Altmannskraut, rostl. Turan kanadský, e. canadense; ostrý, e. acre; jedno- květý, e. uniflorum. Krok. Vz Schd. II. 245., Rstp. 866., Čl. Kv. 187., Slb. 435., FB. 42. — T., a, m. = zeme v Asii mezi Perskem a Ruskem, podél chvalinského moře, kde bydlí Turkomani. Vz S. N. — Turanský. T. plémě, jazyk. Vz S. N. Turáň, ě, m. = turecký šátek prokvěto-
vaný. Mor. Šd. Turanč, e, m., zastr. = ovoce zlatožluté,
poma aurata, z fr. nebo it., vz Mz. 357. — Turance, í, pl., f. = švestky dlouhé, veliké, červené n. žluté. Us. Jg. Turančice, e, f., druh sliv. U Chrud.
Kd. Vz. Turanč. Turánek, nku, m. Zdvihni milá kazajku,
ať se netkneš turánku. Vz Turan. Sš. P. 22. Turanka, y, f. = turan, rostl. Na Slov.
Nač jí t. v jizbě pro mátohy? Hdk. C. 110., Němc. III. 267. Tuřany, dle Dolany, němec. Tuřan, ves
v Slánsku. Vz S. N. Turás = v Tuřanech, zastr. Bž. 48., 21. Vz -ás. — T., něm. Turas, ves u Brna. Ty tuřansky hodine, jak vone z temna bijó. Sš. P. 575. Cf. Sš. P. 73. Turava, y, f. = stáje býková, der Stier-
stand. Us. Turba, y, m., osob. jm.
Turbace, e, f., z lat. = znepokojení, zne-
pokojování, výtržnosť, rušení, die Verwir- rung, Störung, Beunruhigung, Turbation. Turban, u, m. = turecký závoj na hlavu,
der Turban. D. T., tur. tulbend, turecký závoj na hlavu; skládá se z dlouhého kusu plátna neb i drahých látek hedvábných, jenž se kolem kuželovité n. polokulovité čapky otočí a k ní připevní. Čapka bývá červena, látka kolem ní otočená bíla. Bar- vou a rozmanitými ozdůbkami na turbaně umístěnými rozezeznávaly se druhdy roz- ličné stavy společenské. KB. 315. Vz S. N. Turbava, y, f., samota u Prahy.
Turbice, e, f., tarbice, na Slov. = ko-
žená tanisterka, Ledersack, m. Ukradli mi tarbicu, ale od něj kluč tu. Bern. Turbina, y, f. = vodní kolo plochou svou
vodorovně ve vodě ležící, tak že voda z po- stranného otvoru vodojemu na protější desku či lopatu v obvodu kola vráží (nikoli, jako u vodních kol, zevně, nýbrž od středu k ob- vodu). Vz S. N., KP. II. 101. T. Fourney- ronová, Jonvalová, Zuppingrova. Vz KP. II. 102—103. T., řinák, die Turbine, das Kreiselrad. Nz. Turbinolithy, m. = zkameněliny někte-
rých kuželovitých koralů. S. N. |
||
|
|||
Předchozí (228)  Strana:229  Další (230) |