sb157-05 0..8296

232

Turnování, n. = cvičení těla, das Tur-
nen. Us. Vz Turnaj.

Turnovati, turnen. Us.

Turnoviště, ě, n., der Turnplatz, die
Turnschule. Sm.

Turnura, vz Tournura.

Turn-us, u, m., lat. = řád, řádný chod,
oběh, řádný běh věci, Geschäftsgang, Um-
lauf, m., Ordnung, f., Turnus, m. Dle turnu
něco dělati = po řadě, střídavě. Vz Po-
sloupnosť. — T., a, m., vlastní jméno.

Turnýřovati = na turnaji se potýkati,
turnieren. Jg. — T. = mrhati, hejsovati, hý-
řiti, utráceti, prassen, schlemmen, verthun,
verschwenden. Ros.

Turok, turák, u, m. = malý krevnatý
bob. Mor. Škd.

Turon, u, m. Vz Krč. 713., 731., 796.,
805.

1. Turov, a, m., ves u Vys. Mýta. Vz
S. N., Dal. 165.

2. Turov, a, m., vrch u Hronova. S. N.
XI. 245.

Turové, ého, n., ves u Vys. Mýta. PL.

Turovec, vce, m., Turowetz, ves u Tá-
bora. PL.

Turovi = tuří. Ros.

Turovice, dle Budějovice, Turowitz, ves
u Bystřice nad Host. Tk. III. 104.

Turovka, y, f., něm. Turowka, ves u Ba-
telova. PL.

Turovy, jm. polí u Berouna. Na turo-
vech. Us. Dch.

Turpet, u, m., turpethum minerale = síran
trojrtuťnatý, drittelschwefelsaures Queck-
silberoxyd, 3HgO. SO₃. Vz Šfk. 339., Nz.
T. = žlutý ve vodě nerozpustný prášek,
jehož se v lékařství užívalo. Pta.

Turpinka, y, f., turpinia. Rostl. I. 255. a.

Tursko, a, n., vesnice u Středokluk, dříve
Černuc. Vz S. N., Dal. 34., Tk. I. 435., IV.
172.

Turský. T. Alpy, hohe Tauern. Vz Krč.

Tuřský dvůr, Panský dvůr, dvůr u Ji-
čína. T. mlýn u Jič.

-turus. Latinská přípona -turus, -tura,
-turum (amaturus) opisuje se infinitivem
s přestupníky sloves chtíti, míti, chystati
se, mysliti, hodlati atd.: chtěje n. mysle n.
hodlaje milovati. Zk.

Turyna, y, m., osob. jm.

Turyně, ě, f. = dvůr, stateček, chalupa,
die Hütte, das Landgut. Viece chváliti ve-
selú turyňku (tugurium) nežli smutný palác.
Zrc. moudr. Také i jiné země má a drží a
jimi vládne, všemi kraji, turyněmi, městečky,
vesnicemi. Háj. 326. b. — T., město v Pru-
sích, Thorn, lat. Thorunum. Rk.

Turinky = Duryňky.

Turzo, a, m. T. J. 1736. Vz Jg. H. 1.
645., Jir. H. 1. 298.

Turzovka, y, f., vesnice v Beskydech
na Slov. Šd.

Tus = tu jsi.

Tusar, a, m., osob. jm.

Tusci-a, e, f. = Etrurie. — Tuscijský.

Tusculanum, vz. Tuskulanum.

Tuscul-um, a, m., bylo mě. v Latiu. Vz
S. N.

Ťusíc = tisúc, tisíc. Ž. wit. 67. 18.

Tuskanka, y, f., samota u Milevska. PL.

Tuskové, v Etrurii.

Tuskulan-um, a, m. = letní sídlo Cice-
ronovo blíže města Tuskula (Tusculum, nyní
Trascata) ve stř. Latiu. Odtud T. = pokojné
sídlo učenců na venkově. Rk.

Tuskulum, vz Tusculum.

Tusta, y, f. = Domažlice, Taus. Jg.

Tustov, a, m., ves. Arch. III. 469.

Tustý = tlustý. Ty březovské sady husté,
ty březovské dzjevky tusté, také tusté jako
duby, to sa mi dzjevča nělúbí. Sš. P. 363.

1. Tuš, e, m. = černá barva hl. čínská,
die Tusche. Rk. Vz S. N. T. rozdělati, tříti;
uěco tušeni potáhnouti, napustiti, vytáhnouti;
t. zaschl. Šp. Tušem rýsovati. D. T. na čar-
kování, na zamývání. Kh. T. vytahovací,
Ausziehtusch, vymývací, Lavirtusch. Mi-
stičky na tuš a barvy. Nz.

2. Tuš, e, m. = doušek, fanfára, hlahol
trub a kotlův, der Tusch. T. troubiti. Hrajte
tuš. Bern. Zahráti slavnostní tuš. NI.

Tuša, dle Báča, osob. jm.

Tušalaj, e, m., viburnum, der Schnee-
ball, rostlina. T. slívovitý, v. prunifolium;
hruškolistý, v. pyrofolium; zubatý, v. den-
tatum; pýřitý, v. pubescens; vrápnatý (chu-
dovina, lepík), lantana; čeřitý, lentago; šu-
pinatý, v. squamatum; obvejčitý, v. obova-
turn; žláznatý, v. cassinoides; lesklý, v.
nitidum; hlazený, v. laevigatum. Rostl. III.
b. 94., Rstp. 781., Čl. Kv. 220., FB. 51.

Tušek, ška, m., osob. jm. Arch. I. 46.

Tušení, n., Ahnung, f. Ani t. o tom jsem
neměl. Us. T.. hořkostí. Němc. Nemaje tu-
šenička o tom. Kos. Ol. I. 295. T. takové
pronesl Filip, ale t. to bylo podtlumeno a
pomračeno. Sš. J. 229.

Tušený; tušen, a, o, muthmasslich, ge-
ahnt. T. příčina, počasí, Dch., odpověď.
Ddk.

Tušetín, a, m., Tuschetin, samota u Vla-
šimi.

Tušimice, Tuschmitz, ves u Kralup. PL.

Tušín, a, m., osob. jm.

Tušinský, ého, m., osob. jm.

1. Tušiti, il, en, ení; tušívati; touchati.
T. = hádati, zdání míti, ahnen, dunkel vor-
empfinden; domýšleti se, domnívati se, ver-
muthen, vermeinen, meinen, denken; naději
dávati, Hoffnung machen. Jg. — abs. Tu-
ším = myslím, trvám, zdá se mi, snad, ich
glaube, glaub' ich, mein ich, vermuthlich,
hoffentlich, vielleicht. Jg. Tuším, fortasse,
dialekticky jako adv. Mkl. S. 156. Tuším,
tě hlava bolí. Us. Včera vás, tuším, viděl.
D. Pacholík, tuším, do pátého roku. Ehr.
Tuším jsem to ztratil. Věkem byl mezi nimi
tuším nejmladší. Pal. Děj. IV. 1. 103. Ne-
úplný opis sněmovního snesení, ale korri-
govaný tuším rukou páně Rosenberkovou.
Ib. 109. Tuším sem, má milá, tuším sem
uhádl, že mně můj rozmarýn u tebe uvadl;
A že já už tuším maširovat musím přes
Frydecké město; Růžu, růžu, tulipán, já ťa
tuším zanechám. Sš. P. 362., 587., 663. (Tč. ).
Než netušíme, byť on to zjevně svědčil.
NB. Tč. 85. — co. Tu svobodu hned ně-
kteří zle t. počali (zlé zdaní o ní měli).