Předchozí (237)  Strana:238  Další (239) |
|
|||
238
|
|||
|
|||
Vněšná t. křesťanská, do které nauku svou
obléci uměl, mnoho k následování ho na- vnazovala; Snesl se nad ním duch sv. ve způsobě holuba; t. holubí maje; Římané jim (židům) ve své opatrnosti nějakou t. politické svobody nechali; Dávají si t. ná- božné matornosti. Sš. I. 127., Sk. 58., 96., J. 30., 148., L. 190. (Hý. ). — T. = posunky, tváření, die Geberde, Miene. Nepoctivých t-stí v tanci se dopouštěl. D. T. = druh, pokolení, rod, die Art, Gattung. Zmatenou směsici Bůh na čtyry t-sti rozdělil. Kom. J. 23. Všecky t-sti živočichů, kteréž země n. povětří má. Jel. Tvarný = ku tvaru se vztahující, for-
mell. Krok. T. krácení n. dloužení samo- hlásek. Vz Bž. 21., 22. Tvárný (tvářný, Ros. ) = ozdobný, pěkný,
sličný, hübsch. Št. Obcování t-né a dobré podlé světa vedou. BR. II. 112. a. — v čem: v mravích (způsobný). Us. — čím: obrazem mimo syny člověčie (= spanilý tvářností, speciosus forma). Ž. kap. 44. 3. — T. = pod- vodný, slibný, zdánlivý, nápohledný, schein- bar, den Schein habend. Láska nebuď tvár- nou. Sš. I. 125. T. modlení. Sš. L. 190., V Řekli tvárné a slibné, avšak bez pravdy. Br. Tvárnou se mámiti krásou nedej. Mus. T. a úlisné pochlebenství. Ler. T-ní bálovi kneží. Ler. Učení jedovaté pod způsobem tvárným mají. BR. II. 32. Tvářný = od tváři, Gesichts-. T. červe-
nosť. Ms. bib. — T. =tvář mající. Ros. — T. = pěkný ve tváři, schön, hübsch (im Ge- sichte). Ros. 1. Tvaroh, u, tvarůžek, žku, tvarože-
ček n. tvarožček, ečku, m., od tvar. Příp. -ogB. Mkl. B. 283. T. = sražené mléko. V., D. T. = sýrovina v mléce sraženém. Vz KP. III. 302. Der Quark, Topfen, Matz. T., sva- roh; starý: keš; t. dusiti (tlačiti); nádoba, police, pytlík na t. Šp. Z t-u dělá se sýr. Kom. Zadní t.; koláč s t-em. D. Je jako tvaroh (bledý). Us. Dhn. Neprš, neprš dýšču, tvá matička v klíšču a tatíček pod prahem, krmí děti tvarohem; U tech Dvorských na roho, vísí tam míšek tvaroho; U Martinků na rohu mají dívku z tvarohu. Sš. Ps. 723., 766., 687. (Tč. ). T. se od syrovátky mač- káním kamene na něm ležícího osvobozuje, odtud: Ten kámen tlačí t.. o tvrdém člo- věku, když na koho přijde). Těžký jest to kámen na ten tvaroh. Vz Nesnáze. Mus., Č. Chutný jako neslaný t. Mus., Č. A ty co t. řídký (choulostivý, rozmarný. Vz Rozma- zaný, Tělo). Č. Plachy machy, zač babo tvaroh (když tlachal dále nemůže. Vz Tla- chal). — T., tvarůžek, tvaroužek = homolka, der Quarkkäse. D. Vz Tvarůžek. 2. Tvaroh, a, m., osob. jm. Tk. IV. 601.
Tvarohled, u, m. (ku hledění jedním sklem), der Plasmatoskop. Dch.
Tvarohový = od n. z tvarohu, Quark-.
T. knedlík. — T. koláč (s tvarohem), der Quarkkuchen. Us., Sš. P. 770. Tvarojev, u, m., der Stereoskop. Ck.
Tvarojevný, Stereoskop-, stereoskopisch.
T. obrazy (na papíru, průsvitné; na skle). Ck. |
Tvaroměnka, y, f. = prvok (zelená pěna
na loužích skládá se se samých t-nek). Vz Schd. II. 547. Tvářoměnný = co tvář mění, das Ge-
sicht verändernd. T. nebe. Ráj. Tvaropis, u, m., die Morphologie. Dch.
Tvaroplodný, Formen, Gebilde erzeu-
gend. Krok. III. 450. Tvaroplozí, n., morphogenia. Krok. III.
450. Tvarosloví, n. = náuka o tvarování, o vy-
víjení se zevnitřní těl způsoby, morpholo- gia. Č. Vz Schd. II. 153., 168., Kk. 1., 12. — T. v gramt. jest náuka o tvoření slov a jich ohýbání, Kt., a dělí se v 1. hláskosloví n. zvukosloví (o rozdílech a změnách hlásek), 2. v ohýbání slov (skloňování a časování) a 3. ve tvoření slov, die Formenlehre. Cf. S. N. Tvarování, n., die Morphosenlehre. Mus.
XI. 177. Tvařování, n., die Geberdung. D.
Tvarovati, bilden, gestalten, specificiren.
Nz. Tvařovati se = tvářiti se, sich gestalten,
sich geberden. Jg. Tvarověda, y, f. = tvarozpyt. Šm.
Tvarový. T. rozdílnosť. Marek. T. čí-
slovky, vz Číslovka. T. slova (formalná) slouží pouze tvaru či formě myšlénky (jako koncovky pádové a přípony osobní). Bž. 61. Tvaroznalství, n., die Formkenntniss.
Květy 1842. Tvarozpyt, u, m., die Formforschung.
Květy 1842. Tvarožek, tvarožina = tvaroh.
Tvarožina, y, f., vz Tvarožek. — T. =
brambořík obecný, sviňský chlebík, cyclamen europaeum. Tvarožná, é, f., Bosenitz, ves u Brna.
PL. Tvarožňák, u, m. = tvarožník.
Tvarožnice, e, f., schránka na tvaroh a
sýr, das Quarkbehältniss. Krok. Tvarožník, u, m, = koláč n. vdolek s tva-
rohem, tvarožňák, der Quarkkuchen. D Tvarožný, Quark-. T. míšek. Us. T. Lhota,
ves u Strážnice. Šd. Tvarůžek, žku, m. = syreček, Quargel.
T-ky olomoucké. Mor. Šd. Dám ti chleba s medem a t-ka s chlebem. Sš. P. 733. Pozdě tvarůžků dávají, když lidé zubův nemají. Cf. Ořech. Č. Ostatně vz Tvaroh. — T. = culíček kolem jehlice do vlasů na plocho svinutý. Na Policku. Kšá. — T. = plod slezu, svlačce. Na Polic. Kšá. U Olom. Sd. — T-ky = druh hrušek, eine Birnart. U Rož- nova. Šd. Tvaružka, y, f. = tvarůžek. Na Mor. Tč.
Tvarůžkář, e, m., der Käsemacher, -händ-
ler. U Olom. Sd. Tvarůžkářka, y, f., die Käsemacherin,
-händlerin. Tvarůžkářství, n., die Käsemacherei,
der Käsehandel. U Olom. Sd. -tvarý, -formis, -förmig; křídlotvarý, alae-
formis, flügeiförmig, člunotvarý, carinaefor- mis, kielförmig. Rst. 510. Tvé, vz Tvůj.
Tverdý = tvrdý. Sš. P. 493.
|
||
|
|||
Předchozí (237)  Strana:238  Další (239) |