sb157-05 0..8296

244

Nz. T. zánět duhovky, iritis plastica; t. zá-
nět cévnatky kolem skvrny žluté, Chorioi-
ditis plastica maculac luteae atd. Vz Zánět.
Schb.

Tvorkov, a, m. Milota atd. z T-va. Tov. 4.

Tvornice, e, tvornička, y, f. = tvořidlo,
forma. Hmn. 1418.

Tvornosť, i, f. = tvořivosť.

Tvorný, tvůrný = tvořivý, tvořící, půso-
bící, schöpferisch. T. myšlénky, V., moc,
síla. Us, Mus. — T. = co se tvořiti může,
formbar. Šp.

Tvorovati = tvořiti. Puch.

Tvorovice, dle Budějovice, T. nové a
staré, Neu-, Alt-Tworowitz, vsi u Výškova
na Mor. PL.

Tvoroživný, Geschöpfe ernährend. T.
země. Pl.

Tvorstvo, a, n. = tvorové, die Geschöpfe,
Schöpfung. Krok., Dch. Kniha tvorstva a
přírody. Sš. Sk. 170.

Tvoršovice = Tvořešovice.

Tvourek, rka, m., něm. Twurck, ovčárna
u Mor. Budějovic.

Tvrď, i, f. = pevná země, festes Land.
Krok. — T. = obloha, das Firmament. V MV.
nepravá glossa. Pa.

Tvrďák, u, m., vz Víno.

Tvrdě, hart, fest; kompar. tvrději, tvr-
zeji, tvrze (St. ), tvrz. T. usnouti, upomínati
(nelaskavě), V., ležeti, spáti, Jel., o někom
mluviti, Troj., k někomu se míti, Koc., po-
stupovati (na někoho). Kom. Měj to tvrdě
(pevně) na paměti; T. něco dovoditi. Hus
I. 97. Sv. Václav vieru křesťanská tvrdě
držieše. Pass. 794., 850. Protoť tak t. jim
domlouval; Nad nimi t. a přísně panují;
Rodičům svým t. odpověděl. BR. II. 56. a.,
100. b., 207. a. Císaři zlíbilo se setrvati
tvrdě na právu nabytém. Ddk. II. 169. Ulo-
živše mu tvrdě (přísně), aby tobě bez vše-
likého odporu všecky ty věci navrátil. Ddk.
II. 259.

Tvrdeň, dně, f., sideroxylon, rostl. Presl.

Tvrděnec, nce, m., hypoxis, rostl. česne-
kovitá. Rostl. 1. 268. b.

Tvrděti, ěl, ění = tvrdnouti, hart wer-
den. Veleš.

Trdice, e, f., fester Ort. Dch.

Trdicí, bejahend. T. úsudek; věta, vz
Věta. V případě jistícím, t-cím, im beja-
henden Falle; ke článku průvodnímu od-
pověděti způsobem tvrdicím, einen Beweis-
artikel bejahen. J. tr.

Trdičký = trochu tvrdý, härtlich. Rst.
510.

Trdidláto, a, n., der Hartmeissel (u ko-
vářů). Šm.

Tvrdík, a, m., osob. jm. Šd.

Tvrdín, a, m., něm. Tvrdina, ves u Bi-
lína. PL. — T., les. Arch. V. 530.

Tvrdina, y, f. = tvrdá věc, ku př. maso.
Než se taká t. uvaří. Us. ve Slez. Šd. —
T., y, f., v horn., die Plage, fettes Gestein.
Sm.

Tvrdíš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. 126

Tvrditel, e, m., der Behauptor, Erhär-
terer. Dch.

Tvrditelka, y, tvrditelkyně, e, f., die
Behaupterin, Erhärtererin.

Tvrditi, tvrď, -dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. děn, dění); tvrdívati. T. = tvrdým
činiti, härten, hart machen; pevniti, befe-
stigen, fest machen; jistiti, za pravdu udá-

vati, bejahen, behaupten; platnějším, jistěj-
ším činiti, bestätigen, bekräftigen, befestigen,

j bestärken, giltig machen, erhärten. Jg. —

abs. I kolik jich bylo, jaká jména měli t.

smějí. BR. II. 9. a. To, tvrdím (= myslím),
jinak se má. Ve vých. Čech. Olv. — co,
koho. Oheň tvrdí hlínu. D. T. síť, tenata =
spravovati. Us. On to tvrdí (za pravdu vy-
dává). Marek. Něco důvodně t. Sych. Lásku
tvrdí svornosť. Ros. T. biskupy, poručníky,
V., obruč (u bednáře) = pacholetem n. klu-
bem pevně k deskám přirážeti; vazbu (spra-
viti). Šp. Neroďte tvirditi svá sirdczie. Ž.
wit. 30. 25. T. kovy (kaliti), härten. Šp.
Něco t., behaupten. Nz. Basa tvrdí muziku.
Us. Dch., Všk. Kdo něco tvrdí, ještě ne-
dokázal. Shakesp. T. papeže. Let. 123. Něčí
řeč t. Čr. Nebesa tvrdieše svrchu. BO. Po-
žehnanie otcovo tvrdí domy synóv; Tvrdie
nejisté věci; A dále tvrdě jich rozum die
Kristus: Že tak psáno jest; Rozum (dává

Bóh) proto, aby ukázal, co jest lepšie a
kterak zlé člověka obtěžuje a dobré tvrdí.
Hus I. 147., 256., II. 150., 425. (Tč. ). — co
kde. A tak se válka tvrdila mezi nimi
velmi ukrutně. Let. 37. Tu ihned lidi na
tom tvrďte, ať nesvolují. Arch. II. 165.
Kněží po kostelích tvrdí lidi a rozpakují,
aby nikoli nedali se v žádné smlouvy. Bart.
— co jak. Ten pořádem to tvrdil, a ne-
bylo to pravda. Us. Šd. Nebo, vece dále
apoštol a záporem předešlý klad tvrdí, Ale
ještě zřetelněji a bez obrazu holými slovy
tvrdí to Petr. Sš. II. 69., Sk. 47. (Hý. ). —
co za co: za pravdu, V., za věru. Chč.
375. — co, se čím: přísahou, V., důvody.
A pak jiní to tvrdie písem svých nálezem,
ale v božiem písmě nemohu toho naleznúti.
Hus I. 261. Tím se láska tvrdí. Har. Železo,
ocel kalením, hasením, Vys., stěny hřeby (hře-
bami), Kom., kladnici klíny, Vys., smlouvy
knihami, pečetí; trh se tvrdí dobrovolným
snesením prodavače a kupce o summu tr-
hovou; Kšaft smrtí kšaftujícího se tvrdí. Er.
Viera, naděje i milosť pravá jím (pateřem)
se tvrdí. Št. Tvrdiec tyto řeči dobrými diely.
Hr. rk. 209. — co, koho kde, v čem: čep
v hřídeli. Vys. Nebyl bych toho koně koupil,
kdyby mě v něm soused nebyl tvrdil. Us.
Dch. T. někoho ve zlosti. Smil v. 955. T.
někoho v něčem. Bart. I. 36. — se komu
(infinit). Tvrdí se mi (jest mi nepříjemno,
krušno). Na Slov. Tvrdilo se mu tam jíti.
Koll. Lidé hodnověrní mateř jeho hokyní
býti tvrdili. Bart. — že. Páni t-li, že oni
sami mají právo voliti. Pal. Dj. IV. 1. 23.
Tvrdivosť, i, f., die Position (v log. ). Šm.
Tvrdivý = tvrdicí, affirmativ, bejahend.
Sedl., Nz.
Tvrdka, y, f. T-ky = nepukavé, tvrdé,

jednosemenné plody rostlin pyskatých a pi-
plovitých a některých růžokvětých, die Hart-
frucht. Vz S. N„ Rst. 149., 510., Čl. Kv.
XXVIII., Kk 58. — T-ky = tvrdé nešto-
vice, Varicella solida, dura, die Steinpocken.
Jg.