sb157-05 0..8296

245

Tvrdkov, a, m., něm. Pürkau, ves u Ry-
mařova. PL.

Tvrdlý = ztvrdlý, verhärtet. Jg. exc.

Tvrdnatosť, i, f. = tvrdosť. Na Slov.
Bern.

Tvrdnosť, i, f. = mocnosť, pevnosť, die
Kraft. A všu t. chlebnú zetřel. Ž. wit.
104. 16. Dle Gb. vyd.: tvirdosť chlebovu.
Taktéž ib. 72., 4. Cf. Tvrdný. T. milosrdná.
Výb. I. 755., Št. Vz Tvrdný..

Tvrdnouti, dnul, a dl, utí, erhärten, hart
werden. V. — v čem. Ráj. — jak. Vody
tvrdnou ku podobenství kamene. Toms. —
komu. Břich mu tvrdne. Lk.

Tvrdnutí, n., das Hartwerden, die Ver-
härtung. Jg.

Tvrdný, zastr. = pevný, hart, fest. St.
skl. T. milosť, mysl. Výb. I. 755., 1087. 30.
O božie milosti tvrdná a tvrdnosti milo-
srdná. Št. Mysl všem tvrdná. Výb. I. 1087.

Tvrdo, vz Tvrdý. — T., adv. = tvrdě,
hart. Na t. vařený. Us. Ona je na tvrdo
(s útěžkem). Us. Hk. Kopati na t. (ve vin-
nici). Drsk. — T. = pevno, fest. T. spáti.
Čes. mor. ps. 164., Sl. ps. 148. Pravda sv.
písma drží nás t., abychom svými úmysly
nezašli v blud. Hš. exc. Zdi t. učinil. BO.
— T. = obtížno, beschwerlich. T. jest proti
ostnu se zpěčovati. V. Učí sa tvrdo. Mor.
Brt. Je t. o groš. Ib. Brt. To t. jest roze-
znati. Hus. I. 131 T. učí se hovoriť (málo
mluví). Dbš. 6. O čemž by bylo dlúho a
tvrdo mluviti. Hus. I. 23. — T. = nevlídně,
hart, gefühllos. Bern. — T., subst., das Harte.
Na t. skočiti (něco nesnadného podniknouti,
v nesnáz přijíti). V., Kom., Br. Pohanění
trpěti zdá se mu na t. skočiti. Na tvrdoť
mu bude skočiti. Vz Nebezpečenství. Č.
Žebřík byl na t. postaven. Us. — T. =
tvrdosť. Dal.

Tvrdočel, a, m. = svéhlavý, nepovolný
člověk, der Hart-, Starrkopf. D. Takoví
tvrdočelové. Bart. 290. 6. — Č. M. 556. Ne-
užilí t-vé. Reš. V z Neústupný.

Tvrdočelnosť, i, f. = jakosť tvrdočelného
t. j. tvrdé čelo majícího, tvrdohlavosť, ur-
putilosť, zavilosť, die Hartnäckigkeit. Hý.
Opět přijdou mezi tím vzdoru a t. svou
složivše. Sš. J. 279. Až do času sv. Pavla
vždycky ta t. při nich byla. BR. II. 513. b.

Tvrdočelný, hartköpfig, hartnäckig, hals-
stärrig, svéhlavý. Br., V. T. sekta. Bl. Živ.
sv. Aug. 83. T-ní a slepci býti měli. BR.
II. 351. b. Oni (Israelité) t-ni a úrupni
zůstali. Sš. Sk. 87.

Tvrdočelý = tvrdočelný. Světz. 1871.

Tvrdohlavě, halsstarrig.

Tvrdohlavatosť, i, f., vz Tvrdohlavosť.
Slov.

Tvrdohlavatý, vz Tvrdohlavý. Na Slov.

Tvrdohlavec, vce, m., der Dickschädel.
D., Sych., Dch., Stnk., Bž. 238.

Tvrdohlávek, vka, m. = tvrdohlavec.
Us. Dch.

Tvrdohlavosť, i, f. = svéhlavosť, die
Hartköpfigkeit, -starrigkeit, -näckigkeit,
Bockbeinigkeit. Us. Jg., Dch.

Tvrdohlavý = urputilý, svéhlavý, hals-
starrig, hartnäckig. Us. T. kluk (hlaváč). Us.

Ktk. — T. = nevtipný, der schwer begreift.
V.

Tvrdohoblík, u, m., u truhl., der Hart-
hobel. Šm.

Tvrdohouby, pyrenomycetes n. sclero-
gasteres, zvláštní řád hub, rostoucích skoro
vesměs: aa dřevě a na listech, řidčeji na
zemi. Vz více v S. N., Rstp. 1943., Rst. 185.,
220., Kk. 76.

Tvrdohrdlatý, hartmäulig.

Tvrdohubý kůň, hartmäulig. Zlob.

Tvrdoch, a, m. Jakub, nazvaný T. Záp.
m. 1453.

Tvrdochopný = tvrdohlavý, nevtipný,
schwerbegreifend, dumm. Krab.

Tvrdokamy, ů, pl., m.: a) živce, Feld-
spathe: živec, labrador, leucit, lazurit, tyr-
kys; b) nerosty amfibolové: amfibol, augit,
osinek; c) křemencové: křemen, opál, obsi-
dián. Vz tato jednotlivá slova. Bř. 104., 168.

Tvrdokožný, harthäutig. T. nosorožec. Č.

Tvrdokrknosť, i, f. = tvrdošíjnosť. Slov.

Tvrdokrký = tvrdošíjný. Na Slov.

Tvrdokus, u, m., das Hartstück. Šm.

Tvrdokylný, hartbrüchig. Jg.

Tvrdol, u, m., detarium, das Detarium,
rostl. T. senegalský, d. senegalense. Rstp.
466.

Tvrdolovitý. T. rostliny, detarieae: tvr-
dol, pomnož. Rstp. 466.

Tvrdomalba, y, f., die Stereochromie. Rk.

Tvrdoměr, u, m., sklerometr, strojek ku
měření tvrdosti nerostů, der Sklerometer.
Vz Bř. 58.

Tvrdomluvnosť, i, f., bissiges Reden.
Na Mor. Tč.

Tvrdomyslný = tvrdohlavý, hartsinnig.
Č.

Tvrdoň, e, m., osob. jm. Pal.

Tvrdonice, dle Budějovice, Turnitz, ves
u Břetislavi. PL.

Tvrdopa, y, f., duronus (bestia). Rozk.

Tvrdoplecný = tvrdošíjný, tvrdých pleci,
zatvrzelý, hartnäckig, verstockt. T. lid. Bech.
Tvrdopich, u, m., v hutn.. der Hartstich.
Šm.

Tvrdorohý, harthörnig. — T. = tvrdého
kopyta, harthufig. D.

Ťvrdorožec, žce, m. = tvrdorohý. — T.
= zarputilec, der Starrkopf. Víd. list,

Tvrdoruký, harthändig. Us.

Tvrdosemenník, u, m., osteospermum,
der Beinsamen, rostl. Rstp. 921.

Tvrdosímka, y, f., margirocampus, rostl.
růžovitá. Rostl. I. 231. b.

Tvrdosímník, u, m., osteospermum, rostl.
měsíčkovitá. Rostl. I. 254. b.

Tvrdoslav, i, f., Droslau, ves u Velhartic.
PL.

Tvrdosluchý = nedoslýchavý, schwer-
hörig. Dch.

Tvrdosrdnosť, i, f., die Hartherzigkeit,
Bern.

Tvrdosrdný, hartherzig. Bern.

Tvrdosť, i, f., opak: měkkosť, die Härte.
V. T. = ona vlastnosť pevných těl, že činí
jakýs odpor, chceme-li tvar jejich změniti.
Vz S. N, T. nerostu jest odpor, jejž nerost
klade tělesu do hmoty jeho vnikajícímu.
T. kamene, dřeva. Us. Stupnice tvrdosti: