sb157-05 0..8296

247

Let. 10., 129. Dala je ve tvrdé vazbě držeti.
Pal. Dj. IV. 1. 19. — T., steif. Už sem byla
celá tvrdá; Mám tvrdé nohy. Slez. Šd. —
T. = nečilý, unempfindlich, hart. Kůň tvrdé
huby. Us. — T. = nestoudný, hart, unver-
schämt. Tvrdého čela býti (také: tvrdošijným
býti). Jg. — T. = nepohnutelný, neohebný,
neústupný, hart, hartnäckig. V. T. hlavu
míti. Jest t. šíje člověk. D. Dvě tvrdé hlavy
nebrzy spolu trefí. D. T. pes = při cvičení
tvrdošíjný a zlý, nebo který nekvílí, je-li
bit. Šp. T. palice, der Dickschädel, hla-
vička (o dítěti). Dch. Tvrdé s tvrdým ne-
zmuruje žádného stavení. Na Slov. Tč. T.
dóvod. Hus. II. 66. — v čem. Kdo tvrd
ve zlém, ten proti dobrému. Št. — T. =
necitlivý, nelítostivý, nemilostivý, nemilo-
srdný, krutý, nevlídný, hart, unempfindlich,
unsanft, unmild. — ke komu. T. napo-
mínač, Kram., upomínatel. Jel. T. srdce. D.
T. slova, odpověď, Us., pýcha. Hlas. Slovy
tvrdými na někoho se utíkati. V. T. kůže
(zarytý hříšník, hart gesottener Sünder).
Dch. Upadne-li (siemě) na skálu, to věz
na srdce tvrdé, opět užitka nepřinese.
Hus. II. 72. Řeč tvrdá zbuzije hněv. BO.
Vz T. (ne: měkký). Nebuďte k nim tvrdí.
Kram. K těm nebuď své ruky tvrdý. Výb.
I. 918. 2. — T. hlava = nevtipná, unge-
lehrig, hart. V. — v čem: Ti, kteříž jsú
v rozumu tvrdí a hlúpí. Hus. II 132. —
T. = zběhlý, erfahren, versirt. Tehdy jeden
mistr najhrzší a v učení všech najtvrdší
(= nejzběhlejší). Kat. 1679. — T. = těžký,
trudný, nelehký, nesnadný, schwer, hart,
mit Mühe verbunden. T. dýchání, Reš., sto-
lice, jídlo (nelehké k strávení). Tvrdých
věcí tížete; Dievné a t. věci mluví sv.
Dionysius o andělích. Hš. exc. Kdo jest
tvrd v životě (nemá stolice). Jád. — v čem.
Kůň tvrdý v běhu, v chůzi, schwerfällig.
Db. — s inft. Tvrd kozel dojiti (o lako-
mém). Č., D. Což je ta cesta tvrdá orat. Er.
P. 183., 437. — čím: slovo výkladem tvrdé,
schwer zu erklären. Nz. — T., s ohledem
na cit a to nejvíce nepříjemný, hart, unan-
genehm. T. zima. V. T. osud, práce, verš,
víno. Us. T. jho nésti. Musí tuhá a t. zima
býti, aby měl vlk vlka jísti. Prov. Aby mu
to na tvrdé nepřicházelo. Kom. D. 82. —
T. = tuhý, valný, náramný, hart, gross,
stark, schwer. T. boj. Alx., Troj. Kto železo
na ceste najde, bude mať t. šťastie. Na Slov.
Dbš. 105. V t. boj s někým vjíti. Dal. 165.
Polapila ho v třieslech tvrdá bolesť. BO. T.
jeseň = nejvyšší čas jeseně. Na Slov. V t.
noci (hluboké, k práci se nehodící). Kom.
Do t. noci tam byli (pozdě do noci). Koll.
— T. = otužilý, abgehärtet. — nač: na
zimu. Mor. Brt.

2. Tvrdý, ého, m. T. Frant., právník a
spisov., †1827. Vz S. N.

Tvrsice, dle Budějovice, Twrsitz, ves u
Volyně.

Tvršice, dle Budějovice, Twerschitz, ves
u Žatče. Tk. III. 77., 102., Tf. 286.

1. Tvrz, i, tvrze, e (zastr. tvrza), tvr-
zice, e, tvrzka, tvrzička, y, f. = pevnosť,
die Veste, Citadelle, das Kastell, Fort, T.
von tvrdý, hart, fest, niunitio, zum Unter-

schiede von hrad, castrum. Gl. 345. Strsl.
tvnbžda. Mkl. B. 81. V tvých tvirzech. Ž.
j wit. 121. 7. Na Praze hrabi německého po-
sadi a vše tvrze Němci osadi. Dal. Že mi
mé tvrze dobýval i dobyl, i pobral tu
zbožie; A to hnáno na jeho tvrze; To mi
učinili lidé s jeho t-e; Mou t. mi obořil
mocí; Mě samého za hrdlo jal a na svú
tvrzi vedl. Půh. I. 182., 184., 190., 295.,
j II. 292. (Tč. ). — D., Sych. — T. = hrad,
zámek, die Burg, Feste, festes Schloss, der
Rittersitz, das Kastell. V., Kom., Dal. T.,
castra. BO., Bj Starým Čechům slulo t.
obydlí zemanské při statku, skrovnější nežli
zámek, obyč. toliko o jednom stavení. S.
N. T. ustavena jest na obci; Spálil mi v
Petrovicích tvrzi a bránil mi síti. Půh. I.
201., II. 26. (Tč. ). — Z sebe t. učinili =
srazili se. Troj.

2. Tvrz, i, f. = potvrzení, die Bestärkung,
Bekräftigung. To tak má nám potvrzeno býti,
jakož sami tvrz rozumnú o tom budem sobě
vymysliti uměti. Arch. III. 439.

3. Tvrz, e, m. = hřib, Röhrenpilz, bo-
letus edulis. D., Rstp. 1912., Kk. 78. Vz
Tvrzník

4. Tvrz, vz Tvrdě. Ještě tvrze. Bj., BO.

5. Tvrz, i, f., Tvrze, samota u Přibyslavi.
PL.

Tvrze, e, f., vz Tvrz, 1. — T. = nouze,
die Noth, das Elend. Na Slov.

Tvrzehraz, e, f., Durchkss, ves u Znojma.
PL.

Tvrzeň, zně, f, hypoxis, der Härtling,
rostl. T. přímá, h. erecta; bujnatá, h. sobo-
lifera. Rstp. 1550.

Tvrzení, n., die Bejahung, Behauptung.
Za pravé t. (jištění). V. — T., dio Be-
kräftigung, Erhärtung, Bestätigung. Na t.
přiezni ruky podati. Alx. — T. = popruh.
To t. je slabé, špatné; t. ku trakači; kráva
potrhala t., na kterém jsem ji uvázal. Us.
na mor. Drahansku. Hý. — T. = čásť cho-
moutu. U Nezamyslic. Bkř. — T. = měkké
dříví na klíny uchystané (ve mlýně). Us.

— T. se Bohu, die Erbauung. Kora.
Tvrzený; -en, a, o, behauptet. — T.,

erhärtet, bekräftigt, bestätigt. Valný sněm
dokončil skutečně smíření na Wilšteině po-
čaté a v Pelhřimově t-né. Pal. Děj. IV. 1. 216.

Tvrzí = tvrdší. Bž. 134. Vz Tvrdý.

Tvrzice, e, f. = tvrzka, malá tvrz. Pal.
Dj. IV. 2. 272.

Tvrzín, a, m., Twrzin, samota u Tábora.
PL.

Tvrzinky, pl., f., vz Tvrz, 3.

Tvrzisko, a, n., špatná tvrz.

Tvrziště, ě, n., locus munitionis, die
Burgstätte, dříve purgstal, burgstal. Vz
Tvrz. Gl. 345. List, kterýž jemu a jeho
manželce i dětem svědčí na tržiště v Neu-
mětelech. Arch. II. 185.

Tvrzka, y, f. = malá tvrz, tvrzice. Us.,
S. N. XI. 120.

Tvrzní, Kastell-, Fort-, Burg-. T. a hra-
doví násilníci. Chč. P. 276., Pal. Dj. IV
1. 470.

Tvrzník, u, m. = hřib, Röhrenpilz. Us.
Dch. Vz. Tvrz, 3. — T., a, m., osob. jm.

— T. = zámecký, der Schlosshauptmann.