Předchozí (246)  Strana:247  Další (248) |
|
|||
247
|
|||
|
|||
Let. 10., 129. Dala je ve tvrdé vazbě držeti.
Pal. Dj. IV. 1. 19. — T., steif. Už sem byla celá tvrdá; Mám tvrdé nohy. Slez. Šd. — T. = nečilý, unempfindlich, hart. Kůň tvrdé huby. Us. — T. = nestoudný, hart, unver- schämt. Tvrdého čela býti (také: tvrdošijným býti). Jg. — T. = nepohnutelný, neohebný, neústupný, hart, hartnäckig. V. T. hlavu míti. Jest t. šíje člověk. D. Dvě tvrdé hlavy nebrzy spolu trefí. D. T. pes = při cvičení tvrdošíjný a zlý, nebo který nekvílí, je-li bit. Šp. T. palice, der Dickschädel, hla- vička (o dítěti). Dch. Tvrdé s tvrdým ne- zmuruje žádného stavení. Na Slov. Tč. T. dóvod. Hus. II. 66. — v čem. Kdo tvrd ve zlém, ten proti dobrému. Št. — T. = necitlivý, nelítostivý, nemilostivý, nemilo- srdný, krutý, nevlídný, hart, unempfindlich, unsanft, unmild. — ke komu. T. napo- mínač, Kram., upomínatel. Jel. T. srdce. D. T. slova, odpověď, Us., pýcha. Hlas. Slovy tvrdými na někoho se utíkati. V. T. kůže (zarytý hříšník, hart gesottener Sünder). Dch. Upadne-li (siemě) na skálu, to věz na srdce tvrdé, opět užitka nepřinese. Hus. II. 72. Řeč tvrdá zbuzije hněv. BO. Vz T. (ne: měkký). Nebuďte k nim tvrdí. Kram. K těm nebuď své ruky tvrdý. Výb. I. 918. 2. — T. hlava = nevtipná, unge- lehrig, hart. V. — v čem: Ti, kteříž jsú v rozumu tvrdí a hlúpí. Hus. II 132. — T. = zběhlý, erfahren, versirt. Tehdy jeden mistr najhrzší a v učení všech najtvrdší (= nejzběhlejší). Kat. 1679. — T. = těžký, trudný, nelehký, nesnadný, schwer, hart, mit Mühe verbunden. T. dýchání, Reš., sto- lice, jídlo (nelehké k strávení). Tvrdých věcí tížete; Dievné a t. věci mluví sv. Dionysius o andělích. Hš. exc. Kdo jest tvrd v životě (nemá stolice). Jád. — v čem. Kůň tvrdý v běhu, v chůzi, schwerfällig. Db. — s inft. Tvrd kozel dojiti (o lako- mém). Č., D. Což je ta cesta tvrdá orat. Er. P. 183., 437. — čím: slovo výkladem tvrdé, schwer zu erklären. Nz. — T., s ohledem na cit a to nejvíce nepříjemný, hart, unan- genehm. T. zima. V. T. osud, práce, verš, víno. Us. T. jho nésti. Musí tuhá a t. zima býti, aby měl vlk vlka jísti. Prov. Aby mu to na tvrdé nepřicházelo. Kom. D. 82. — T. = tuhý, valný, náramný, hart, gross, stark, schwer. T. boj. Alx., Troj. Kto železo na ceste najde, bude mať t. šťastie. Na Slov. Dbš. 105. V t. boj s někým vjíti. Dal. 165. Polapila ho v třieslech tvrdá bolesť. BO. T. jeseň = nejvyšší čas jeseně. Na Slov. V t. noci (hluboké, k práci se nehodící). Kom. Do t. noci tam byli (pozdě do noci). Koll. — T. = otužilý, abgehärtet. — nač: na zimu. Mor. Brt. 2. Tvrdý, ého, m. T. Frant., právník a
spisov., †1827. Vz S. N. Tvrsice, dle Budějovice, Twrsitz, ves u
Volyně. Tvršice, dle Budějovice, Twerschitz, ves
u Žatče. Tk. III. 77., 102., Tf. 286. 1. Tvrz, i, tvrze, e (zastr. tvrza), tvr-
zice, e, tvrzka, tvrzička, y, f. = pevnosť, die Veste, Citadelle, das Kastell, Fort, T. von tvrdý, hart, fest, niunitio, zum Unter- |
schiede von hrad, castrum. Gl. 345. Strsl.
tvnbžda. Mkl. B. 81. V tvých tvirzech. Ž. j wit. 121. 7. Na Praze hrabi německého po- sadi a vše tvrze Němci osadi. Dal. Že mi mé tvrze dobýval i dobyl, i pobral tu zbožie; A to hnáno na jeho tvrze; To mi učinili lidé s jeho t-e; Mou t. mi obořil mocí; Mě samého za hrdlo jal a na svú tvrzi vedl. Půh. I. 182., 184., 190., 295., j II. 292. (Tč. ). — D., Sych. — T. = hrad, zámek, die Burg, Feste, festes Schloss, der Rittersitz, das Kastell. V., Kom., Dal. T., castra. BO., Bj Starým Čechům slulo t. obydlí zemanské při statku, skrovnější nežli zámek, obyč. toliko o jednom stavení. S. N. T. ustavena jest na obci; Spálil mi v Petrovicích tvrzi a bránil mi síti. Půh. I. 201., II. 26. (Tč. ). — Z sebe t. učinili = srazili se. Troj. 2. Tvrz, i, f. = potvrzení, die Bestärkung,
Bekräftigung. To tak má nám potvrzeno býti, jakož sami tvrz rozumnú o tom budem sobě vymysliti uměti. Arch. III. 439. 3. Tvrz, e, m. = hřib, Röhrenpilz, bo-
letus edulis. D., Rstp. 1912., Kk. 78. Vz Tvrzník 4. Tvrz, vz Tvrdě. Ještě tvrze. Bj., BO.
5. Tvrz, i, f., Tvrze, samota u Přibyslavi.
PL. Tvrze, e, f., vz Tvrz, 1. — T. = nouze,
die Noth, das Elend. Na Slov. Tvrzehraz, e, f., Durchkss, ves u Znojma.
PL. Tvrzeň, zně, f, hypoxis, der Härtling,
rostl. T. přímá, h. erecta; bujnatá, h. sobo- lifera. Rstp. 1550. Tvrzení, n., die Bejahung, Behauptung.
Za pravé t. (jištění). V. — T., dio Be- kräftigung, Erhärtung, Bestätigung. Na t. přiezni ruky podati. Alx. — T. = popruh. To t. je slabé, špatné; t. ku trakači; kráva potrhala t., na kterém jsem ji uvázal. Us. na mor. Drahansku. Hý. — T. = čásť cho- moutu. U Nezamyslic. Bkř. — T. = měkké dříví na klíny uchystané (ve mlýně). Us. — T. se Bohu, die Erbauung. Kora.
Tvrzený; -en, a, o, behauptet. — T., erhärtet, bekräftigt, bestätigt. Valný sněm
dokončil skutečně smíření na Wilšteině po- čaté a v Pelhřimově t-né. Pal. Děj. IV. 1. 216. Tvrzí = tvrdší. Bž. 134. Vz Tvrdý.
Tvrzice, e, f. = tvrzka, malá tvrz. Pal.
Dj. IV. 2. 272. Tvrzín, a, m., Twrzin, samota u Tábora.
PL. Tvrzinky, pl., f., vz Tvrz, 3.
Tvrzisko, a, n., špatná tvrz.
Tvrziště, ě, n., locus munitionis, die
Burgstätte, dříve purgstal, burgstal. Vz Tvrz. Gl. 345. List, kterýž jemu a jeho manželce i dětem svědčí na tržiště v Neu- mětelech. Arch. II. 185. Tvrzka, y, f. = malá tvrz, tvrzice. Us.,
S. N. XI. 120. Tvrzní, Kastell-, Fort-, Burg-. T. a hra-
doví násilníci. Chč. P. 276., Pal. Dj. IV 1. 470. Tvrzník, u, m. = hřib, Röhrenpilz. Us.
Dch. Vz. Tvrz, 3. — T., a, m., osob. jm. — T. = zámecký, der Schlosshauptmann.
|
||
|
|||
Předchozí (246)  Strana:247  Další (248) |