sb157-05 0..8296

250

s sebou nosí a do pole staví. Na haluzkách
přiříznutých nastrčeny jsou trúbelky cheb-
zové a v nich vějice. Na Zlínsku. Brt. —
T. = dlouhý člověk, baumlanger Mensch. D.

2. Tyčka, y, m. T. Mikl. 1521. Vz Jg.
H. 1. 645., Jir. H. 1. 298.

Tyčkář, e, m., der Steckenhändler. Ros.

Tyčkariti, il, ení, Stecken machen, ver-
kaufen.

Tyčkářka, y, f., des Steckenhändlers.
Weib. Jg.

Tyčkářský, Steckenhändler-. Ros.

Tyčkářství, n, die Steckenmacherei, der
Steckenhandel.

Tyčkovec, vce, m., der Arragonit. Krok.
II. 113.

Tyčkovitý, stangenartig. T. hlati. Miner.
17.

Tyčkový, Stecken-, Pfahl-. T. plot, das
Staket. Vz Tyčený. D.

Tyčkrle, pyčkrle, e, n. = špaček (dře-
věná hračka). U Chrud. Kd., u Kr. Hradce
a j. Psčk.

Tyčný, hochragend. Dch.

Tyčoví, n. = tyčí.

Tyčový, Stangen-. T. dříví (na tyče), das
Stangenholz. D.

Tyčunka, y, f. = cesta rolemi a nivami,
der Landweg. Na Morávce. Tč.

Týden (v obec. mluvě, tejden) m.: týžden
(proto, že se po 7 dnech týž den zase vrací.
Na Slov. posud týždeň), m. Ht., Er. v S N.
Skloňuje se dvojím způsobem: a) buď se obě
částky skloňují: týden (šp.: téhoden), 2.
téhodne, 3. témudni, 4. týden, 5. týdni, 6.
témdni (šp.: téhodni od téhoden), 7. tým-
dnem; pl. 1. a 5: tídnové n. tédni, 2. tých-
dní, n. týchdnův (šp.: téhodnů), 3. tým-
dnům, 4. tédni, 6. týchdnech (ne: tého-
dnech), 7. týmidni; b) aneb zůstává tý ne-
sklonným a toliko druhá částka den se
skloňuje a to již dlouho: 1. týden, 2. týdne,
3. týdni atd. Pl. tédni a týdny n. tídnové,
týdnů, týdnům, týdny, týdnech, týdny, jest
v Jg. příklady sice doložen (Ben., Ros.,
Apol. ), ale zdá se, že se ho mnoho neu-
žívalo; lid ho vůbec málo užívá říkaje: ne-
děle: za 5 neděl; a tento tvar obecný jest
lepší. Cf. Neděle. Někdy i v sg. říkáme:
neděle. Po hlavních svátcích jmenují se: t.
velikonoční, svatodušní či letničný atd.
S. N. Prostřední den týhodne; Každého
téhodne; po témdni. V. Bývá zde celé týdny;
Během téhodne; Medový týden (libánky),
die Honig-, Küss-, Flitterwoche. Dch. Bylo
to dnes týden. Us. Strastný t., die Leidens-,
Passionswoche (pašijový t. ). Vněšný člověk
má bolestný týden (Passionswoche), vni-
terný slaví vzkříšení Páně. Sš. I. 331. (Hý).
Šd. Týden co získá, svátek neprodělá (dobře
hospodaří. ) Týdna sedmého. BO. Šešt dní
do týdňa a siedma nedeľa. Ht. Sl. ml. 203.
V celém téhodni. Ler. Inde (jinam) chodíš
každý deň a k nám len ráz přes týden. Sl.
ps. 226. Inde ide každý deň, ke mně přijde
ráz týdeň, aj to už len v sobotu, keď mám
pilnú robotu; Nevidím synečka celý boží
týden; Co pak k nám, synečko, celé tédeň
nendeš; Přijdi edem (jen), přijdi, koli razů
v týdni po patej v nědělu pro pentlu ze-

lenu; Týdeň je mně rokem s nemiuým čuo-
věkem; Něřek sem dnes týden, že budu
vojak?; Štyry týdně hrnce močí, na pátý
omývá; Vodu hrabala, písek vázala, uře-
zala se, tédeň ležela; Abych do dnes týdňa
v černej zemi byla. Sš. P. 195., 210, 215.,
347., 354., 568., 678., 682., 783. (Tč. ). Tak
týden (= as před týdnem). Brt. S. 23. A dán
jim rok vedlé práva až do téhodne; a když
jsú sě opět v témdni postavili před súdem...
NB. Tč. 91. A snad mňa do týdňa nikda
nezpomínáš? Sl. ps. Zpósobil, aby každý
svú třiedu svého téhodne držel. Pass. 275.
Jestliže se s ním v témdni nesmluvím..;
V tom témdni měli nás ohledati. Půh. I.
270., II. 591. Cos celý týden zmeškal; Ten
chléb jez jednú v týden; Když bieše večer
den ten jeden z tého dne. Hus. I. 286., II.
121., 156. (Tč. ). Několik týchdnů u nás po-
byl. Vrat. Ten týden jest na mne; třikrát
za týden vyjížděti; t. po průvodní neděli.
D. Mzda za týden. Do téhodne někoho cho-
vati. St. skl. V témdni pořád zběhlém. Apol.
S neděle některý týden (= nikdy). Prov.
Jg. Některý týden s neděle bude přece
hotov (o lenochu). U Rychn. Ntk.

Týdenně = týdně. Us.

Týdenné, ého, n. Wochenlohn, m. Rk.

Týdenní, na Slov. týhodní, Wochen-,
wöchentlich. T. dělník, správa, obchod, Šp.,
list (týdenník), mzda, plat (týdenné), svět-
nice, trh, J. tr., seznam, závěrka, práce,
dílo, výdělek, schůze.

Týdenník, u, m., vz Týdenní.

Tyde-us, a, m., otec Diomedův. Vz S. N.
— Tydeovec = Diomedes.

Tydlačka, y, m., osob. jm. Šd.

Tydli, tydli, tydli, tak mi sobě hrajem,
Kold. ván. 123.

Tydlidom, tydlidum. Hajdom tydlidom,
tydlidom, tydlidom. Dbš. Bubeníček bum
bum bum a housličky tydlidum. Čes. mor.
ps. 31.

Týdně, wöchentlich, nové slovo, ale již
zcela obvyklé. Vz Týhodně.

Týdnice, e, f. = na týden k nějaké práci
ustanovená, die Wöchnerin. D. Cf. Týdník.

Týdník, a, m. = kdo má týden u stří-
dání v práci, der Wochner. T-kem býti =
řadou míti svůj týden ku konání jisté
práce u př. při církevních hodinkách, v du-
chovní správě, hebdomadiren. Dch.

Týdňovka, y, f., die Wochenarbeit.

Týdnový = týdenní, Wochen-, wöchent-
lich. T. hody (slavnosť). BO.

Týdruh, a, nebo: tého druha, m. = toho
druh, takový, ein solcher. V.

Tydyž. Ješto jsem to já právem na
Marši t. z Ponikve obdržal. Půh. IV. 429.

Tydzěň = týden. K jiným chodzi každý
dzěň a ke mně raz za tydzěň. Sš. P. 195.
(92. ).

Tyflit-is, y, f., z řeč. = zánět násadce
červovitého slepého střeva. Vz S. N.
Tyflosa, y, f., z řec. = oslepení, slepota.

Tyflotypografie, e, f., z řec. = knihotisk
pro slepé s vyvýšenými písmeny, aby mohla
býti ohmatána. S. N.