sb157-05 0..8296

254

Typičnosť, i, f., typische Beschaffenheit.
Zimnice t-sti nabývá. Rostl.

Typičný, typisch. T. nemoc. Vz Typický.

Typika, y, f. = typologie = ono odvětví
bohosloví, kteréž příběhy a události starého
zákona vykládá jako předsvětné obrazy
messiáše, Lehre von den Vorbildern im
alten Testamente. — T. v lékař. = posloup-
nosť, ve které se opakují záchvaty nemocí.
Vz S. N.

Typograf, a, m., z řec. = knihtiskař, der
Typograph, Buchdrucker.

Typografický = knihtiskařský, typogra-
phisch.

Typografie, e, f. = knihtiskařství, die
Typographie, Buchdruckerkunst. Rk.

Typologie, e, f., vz Typika.

Typometr, u, m. = nástroj k určení tě-
lesného obsahu a výšky liter tiskacích, der
Typometer. S. N.

Typometrie, e, f. = umění mapy po-
hyblivými typy sázeti a tisknouti. S. N.

Typotelegraf, u, m. = telegraf tiskací.
Vz S. N.

Typtaška, y, f. = pastuší tobolka, cap-
sellá, bursa pastoris. U Rožnova. Bayer.

Typ-us, u, m., vz Typ.

Tyr = Tyrus.

-týř, přípona subst.: pastýř, Mkl. B. 177.,
psaltýř. Bž. 230.

Tyra, y, f., ves ve Slez.

Týrač, e, m., der Placker. D. Vz Týral.

Tyračka, y, f. = tyrajka Slez. Šd.

Týračka, y, f., die Plackerin. Jg.

Tyraj, e, m., osob. jm. — T. = psí jméno
(od tyrati = běžeti), der Laufer. Šd.

Tyrajka, y, f. = klus, der Trab. Kůň do
tyrajky (do běhu, do lehkého tahu, do ko-
čáru n. pod sedlo). Slez. Šd.

Týral, a, m., der Plager, Peiniger, Quäler.
Vz Týrač. — T., osob. jm. Šd.

Týrala, y. m. = týral, der Plager. Na
Ostr. Tč.

Týrálek, lka, m. = týral.

Týralka, y, f. = týračka. Jg.

Tyran, a, m., z řec. zvawoc. U Řeků
sloul tyranem ten, kdo neprávě sobě osvojil
panování, eigenmächtiger Herrscher; nyní
však tolik co ukrutný panovník, člověk,
grausamer Herrscher, Tyrann. Vz S. N. Ty-
ranem býti. V. Proměnil se teď ve skuteč-
ného tyrana, což býva obyčejný konec
samozvance poníženého porážkami. Ddk.
II. 151. Příklad tu jest ukázán mocného
díla božího, jemuž žádní tyranové překaziti
nemohou. BR. II. 63. b.

Týrání, n., das Quälen, Plagen, die Chi-
kane. Za takového t. byl bych brzy na
prkně (mrtev); Skryté t. Dch.

Tyraniti, tyranovati, als Tyrann herr-
schen; tyrannisch behandeln, tyrannisiren.
— jak dlouho. Tyranoval 3 léta. V. —
kde. Netyranuj ve vás (hřích). Sš. I. 71. —
se s kým. Ros.

Tyranka, y, f., die Tyrannin. Vz Tyran.

Tyrann-is, idy, f. = tyranství.
Tyranný = tyranský, tyrannisch. T. vláda.
Raj. II. 265.
Tyranovati, vz Tyraniti.

Tyranský, tyrannisch. Lidem, nad nimiž
takové vrchnosti tyranské panují. BR. II.
45. b. T. vláda, Us., správa. Vz Tyran. —
T. = velikánský, ungeheuer gross. To je t.
míle (veliká). Us.

Tyranství, n. = násilné, ukrutné pano-
vání, die Tyrannei. Líté t.; t. provozovati.
V. T. Herodesovo. BR. II. 11. Sasové byli
přemoženi a pod jařmo t. tvrdě svedeni.
Ddk. II. 250.

Týraný; -án, a, o, gequält, gepeinigt. —
čím. Lid surovým vojákem i hladem t-ný.
Pal. Dj. V. 1. 5.

Tyrati = běžeti, laufen, rennen. Slez.,
Klš., Pk., Sd. Také týřeti. Pk. Ten tyrá.
Šd.

Týrati, týrávati = trápiti, sužovati, pla-
gen, placken, striegeln, zwacken, schrauben,
kuranzen, chikaniren; šiditi, škádliti, dr-
bati, dojímati, píchati, gecken, scheren,
foppen, vexiren, auslachen. Jg. — abs. Vy-
trhali mu brky, aby tak netýral. Prov. —
koho: koně; On ho rád týrá. Ros. — co
komu. Často jsem si mozek týrala (pře-
mýšlela jsem). Us. Sá. — koho čím: uklá-
dáním prací. — jak: někoho až do živého
t. Ml.

Týření, n., das Modern, die Verwitte-
rung. Us. Pta.

Týřeti, el, ení; tyřívati = tlíti, prachni-
věti, modern. Vck. — kde: v zemi. D. —
T. = týrati, týřiti.

Tyrchnec, ence, m., sirnis, drahokam.
Rozk.

Tyrias-is, e n. y, f. (vlast. phthyriasis),
řec. = všivosť, die Läusesucht.

Týřiti, il, ení, týřívati = skokem, tryskem
jeti, gallopiren. Ros., Llk.

Tyrkis, u, m., kallait = kámen, obsahuje
kysličník hlinitý, kyselinu fosforečnou a
vodu, der Tyrkis. Vz Tvrdokam. Bř. 68.,
KP. III. 193.

Tyrol, i, f., Tyroly, ův, m., Tyrol, a,
m. (v obec. mluvě: Tylory), Tyrolis, Tyrol
(Grafschaft). Háj. Hrabě v Tyrolu. V. Do
Tyroli. Háj. Jede do Tyrol. V Tyrolích. Vz
S. N., Tk. I. 627. — Tyrol, a, Tyrolák,
a, Tyrolan, a, m., der Tyroler.

Tyrolit, u, m., nerost. Vz Bř. 160.

Tyrolka, Tyrolačka, y, f., die Tyrolerin.
— T. = kráva z tyrolského plemene. Klda.
I. 16. — Tyrolsko, a, n. = Tyroly. — Ty-
rolský, Tyroler-, tyrolisch. T. Alpy. Krč.
692.

Tyrosin, u, m., sloučenina C ₈ H₁₁ NO₆.
Vz Šfk. 652.

Týrov, a, m., něm. Stirov, ves u Votice.
PL.

Týřov, a, m., lovecký hrad u Týřovic
o Křivoklátsku. Vz S. N., Tk. I. 174., 179.,
500., IV. 743., Pal, Dj. II. 1. 420. a j., Arch.
III. 240.

Týřovice, dle Budějovice, něm. Teiřo-
witz, ves u Horažďovic; něm. Teyřowitz,
ves u Slabec. PL.

Tyrpant, u, m. = náplasť na kříž či
pryskyřicová, das Theerbandpflaster. Nz. lk.

Tyrrhenové = Etruskové. Vz S. N.

Tyrrhenský. T. moře (vlaské), das tyrr-
henische Meer. Vz S. N.