sb157-05 0..8296

262

čími a u-něm konati. NB. Tč. 9. Svoliti na
u-a; u-a obrati. V. My měščené vedlé vy-
rčenie těch úbrmanóv dali jsme jim 50 hř.
Z r. 1441. Nedělej se ubrmanem = nevklá-
dej se v neporučené sobě věci. Mus. Vz
Úmluvce.

Ubermaniti, il, ění = ubermanem býti,
rozsuzovati, smlouvati, rovnati, Schiedsrich-
ter sein. Ros.

Ubermanský, schiedsrichterlich. Uber-
manská smlouva, výpověď, V., dsky n. vý-
povědi. Vš.

Ubermanstvo, a, n., -ství = úřad ubr-
manův, das Schiedsrichteramt.

Ubezděčiti, il, en, ení = přinutiti, zwin-
gen. Rgl. Nemenší pohromy musely u. ji,
aby konečně podala ruky k smíření. Pal.

IV. 2. 182.

Ubezdušiti, il, en, ení = usmrtiti, o duši
připraviti, entseelen. — koho. Ležel na ní,
až by ji byl málem u-šil. Us. u Třebíče.
Gn. Na Slov. také.

Ubezpečení, n. = ujištění slovy, die Uiber-
redung, Versicherung; ujištění psaním, li-
stem, rukojměmi, Versicherung durch Hand-
schrift, Bürgen usw. V., Kom. — U. = pře-
svědčení, víra, jistota, der Glaube, die Mei-
nung, Versicherung, Uberzeugung. Přílišné
u. činí život neopatrným. Jel. — Jg.

Ubezpečenství, n., die Gewährleistung,
das Versprechen, sich jeder Feindseligkeit
zu enthalten. Za jeho slibem a u-stvím po-
bral mi koně. Půh. II. 130. — Star. let. 21.

Ubezpečený; ubezpečen, a, o, versichert.

V. — čím. Jest u. službou jejich. Skl. II.
283., Bart. I. 21.

Ubezpečilosť, i, f. = ubezpečení, bezpeč-
nosť, die Sicherheit, Zuversicht, Sorglosig-
keit. Plk., Kom. Přílišná u. vás v záhubu
uvrhne. Sych. V u-sti lidé tehdá žíti budou;
Pro u. nejeden méně opatrn jsa v obcování
života svého se spásou minul se. Sš. L. 195.,
I. 117. (Hý. ).

Ubezpečilý = bezpečný, jistý, jistotný,
gewiss, gesichert, zuversichtlich, sorglos.
Aby nás u-lé připadl. Ryt. kř. 3.

Ubezpečiti, il, en, ení; ubezpečovati =
bezpečným činiti, ujistiti slovy, písmem, ru-
kojměmi, versichern mit Worten, brieflich
durch Bürgen; v bezpečnost uvésti, z nebez-
pečenství vyvésti, sicher stellen, in Sicher-
heit stellen, sichern; se = péče pozbyti,
přesvědčiti-se, sich versichern, sich sicher
glauben, sich überzeugen, sich verlassen,
sich Versicherung verschaffen. Jg. — koho,
co. Ubezpečíte spasení jejich jakož i svoje.
Sš. J. 75. Ubezpečil jej, mé, že naň nemám
žádné péče. Půh. II. 23., 204. U. statek, ji-
stinu. D. U. se. Br. II. 112. — koho, se
čím. U. někoho slovem, Br., přátelstvím,
Kram., hrdlem (že se mu nic nestane). Háj.
84. U. se čím. Ros. A nyní jest ubezpečen
svým vstáním z mrtvých. Sš. Sk. 27., 124.
— se čeho čím. Toho se naším jménem
móžeš u. Arch. I. 26., J. tr. — komu koho
čeho. Aby sobě zejtřejšíbo dne u. mohl.
Smrž. Ztratí právo, že ho nerodil ubezpe-
čiti života, že jej othrozil ot práva. Kn. rož.
245. Ubezpečil nás své milosti. Brt. S. 43.
(3. vyd. ). — koho, se o čem. Ubezpečen

jsem o tom (nov. ). D. O něčí pochvale se
u. D. — se nač, na koho, oč (spoléhati).
Bart. II. 25. Pakli na ně v Čem se ubez-
pečíš a spolehneš. Ubezpečíme se na štěstí.
Mudr. A že mi to věděti dáš, mám li se na
to u. Arch. II. 29. Na ty noviny můžete
se u. Arch. V. 327. Raduji se, že ve všem
mohu na vás se u. BR. II. 606. Král napřed
i všecka země naň sou se u-li. Pal. V. 1.
376. Já jsem se na to ubezpečil, co mi fojt
řekl. NB. Tč. 52. Já sě na to ubezpečil i své
chudé lidi; Já jsem sě na tu řeč i na ten
slib u-čil o to zboží. Půh. I. 167., II. 563.
(Tč. ). — se, koho v čem. J. tr. U. se
v něčem na koho. Br. V tom mě ubezpečil
a zmeškal. Půh. II. 601. I móžem se dobře
v tom u., žeť se v ničemž nepředá. Arch.
II. 18. — se, koho na čem. U. se na do-
brém. Bart. IV. 37. — koho k čemu. A při-
jevše zase do Čech pravili sú, že král sám
nemóž jich u. k slyšení. Let. 81., Dač. I.
21. — koho čemu. Když se učil tomu
glejtu a jeho slibu uvěřil. Půh. II. 49. —
co čím kdy. Při tom je (Galaty) ubezpe-
čovali tím, že... Sš. II. 55. — Br. — se
čeho (n. čím, kontrolovati). J. tr.

Ubezpečivý = ubezpečlivý. Šm.

Ubezpečivý = ubezpečující, sicherstel-
lend. Jg.

Ubezpečovati, vz Ubezpečiti.

Ubezumiti se s kým (zastr. ) = zapo-
menouti se, dopustiti se, sich vergessen,
vergehen. Lot v zapití ubezumil sě se dce-
rama. St.

Úběžek, žku, m. = uběhnutí, skok, der
Sprung. Jen úběžkem jsem s ním mluvila.
Us. Dch.

Uběžeti se, vz Uběhnouti.

Úběžný, v math., asynptotisch.

Ubi, lat. Ubi bene, ibi patria. Kde dobře,
tam vlasť.

Ubičest, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

Ubičování, n., die Geisselung, das Ab-
peitschen. BR. II. 270.

Ubičovaný; -án a, o, abgepeitscht, ab-
gegeisselt.

Ubičovati, geissein, abpeitschen, zu Tode
geissein. — koho. Hus II. 124., I. 335. —
koho čím: dutkami. — U. = utratiti, ver-
geuden. Hodně peněz ubičoval. U Rychn.
Ntk.

Ubídačiti, il, en, ení, abplagen. U Olom.
Sd.

Ubíděný; -ěn, a, o, abgeplagt, abgerak-
kert. Za náš národ u-ný prosíme o milosť.
Na Slov. Tč.

Ubíditi, il, ěn, ění, abplagen, abrackern.
— koho čím: těžkými pracemi. Us.

Ubídněný; -en, a, o = bídný. Jmt. Vz
Ubíděný.

Ubídniti, il, ěn, ění, ganz elend machen.
Us. — koho čím.

Ubídnouti, dnul a dl, ut, utí; ubízeti =
nabídnouti, aneifern, anspornen. Ros.

Ubíhati, vz Uběhnouti.

Ubiják, u, m. = palička, die Stampfe,
der Schlägel, der Todtschläger (náčiní). Us.
Dch.

Ubíječ, e, m. = ubiják.

Ubíjeti, vz Ubiti.