sb157-05 0..8296

207

ným vnímavosť pro nové idey a dychtivosť
po nich mocně ubuzena byla. Sš. Sk. 97. —
koho k čemu. Kteří lidstvo ve hříších a
nepravostech zamřelé k životu ubuzovali.
Sš. J. 90. (Hý. ). U. jej chtiece k boji. BO. —
koho čím: zpíváním, voláním. Mus.

Ubudnouti, dnul, utí = ubyti. Na Slov.
Bern.

Ubudnutý, vermindert. Na Slov. Bern.

Ubudný = probuzující, weckend. U. hlas.
Sš. L. 51.

Ubudování, n. = vzdělání. Písně přimě-
řené k u. blížnich. Sš. II. 131.

Ubudovati = ustavěti, vzdělati, aufbauen,
herstellen. — co. Bůh mocen jest u. stavbu
církve. Sš. Sk. 240. — kde. Církev nového
zákona ubudována je na základě zákona
starého. Sš. I. 117. (Hý. ). — se = vzdělati,
vzbuditi, napomínati se. Aby se vzájemně
ubudovali. Sš. I. 24. (Hý. ).

Ubudu, vz Ubyti.

Ubumbati = upiti, ab-, wegtrinken (o dě-
tech). Kos. — čeho (drobet).

Ubůsti, vz Ubósti.

Úbušek, šku, m. = kyj, der Knittel.

Ubušín, a, m. U. hrubý a malý, Ubuschin,
ves u Jimramova.

Ubuzení, n., die Enveckung. Debsachu
pro u. Oloferna. BO.

Ubuzený; -en, a, o, aufgeweckt, erwacht.

Ubyčest, a, m., osob. jm. Mus. 6. 66.

Ubyčesť, i, f., osob. jm. Mus. 6. 67.

Ubyčiti, ubytčiti, il, ení = škodu vzíti,
úbytek, Schaden, Abbruch leiden. Št., Výb.
I. 786. 6.

Ubydlení, n. U. se = ubytování se, die
Ansiedelung. Bůh lásku tu prokazuje u-ním
se v duši lidské. Sš. J. 236.

Ubydlený; -en, a, o = ubytovaný, ange-
siedelt, einquartiert. — kde. Některé ve Fi-
lippech u-né ženy. Sš. II. 149.

Ubydleti se, el, ení = ubytovati se, sich
einquartieren, seinen Wohnsitz nehmen. —
kde. Má Bůh takořka tužbu u člověka se
ubydleti. Sš. J. 235. (Hý. ). — s kým. Ubydli
se věčně s námi. Sš. Sm. bs. 92.

Ubydliti, il, en, ení = ubytovati, ansie-
deln. — koho: vojáky = ubytovati, ein-
quartieren; se, sich ansiedeln, einquartieren.
Bur. — koho, se kde. Nechtěl pak Bůh
nadarmo tu plnosť v Kristu býti ubydlenu;
Pohnut viděním ubydlil se Pavel v Korintu.
Sš. II. 201., Sk. 215.

Ubydnouti atd., vz Ubudnouti. Slov.

Ubylý = který ubyl, abgenommen. Us.

Ubyněha, y, f., osob. jm. Mus. VI. 67.

Ubyslav, a, m., osob. jm. Mus. VI. 66.

Ubyslava, y, f., osob. jm. Mus. VI. 67.

Úbyslavice, dle Budějovice, Auslauf. Mus.
VI., 318. Vz Oubislavice.

Úbyt, u, m. = ztráta na váze, die Ein-
busse, Schwendung am Gewicht. — Ú. =
úbytě, die Phthisis, Schwindsucht, Abzeh-
rung, Darrsucht, Atrophie. Ú. lebky, cranio-
tabes, obličejový, die Gesichtsatrophie, po-
lostranný, die Hemiatrophie, ú. nečinnosti,
die Inaktivitätsatrophie, ú. hybnosti, die
Mobilitätsabnahme, ú. stářím, die Alters-
atrophie; ú. svalů postupující, atrophia mus
culorum progrediens, ú. jater náhlý, a. hep.

acut. flav., ú. míchy, tabes dorsalis, ú. kostí,
die Knochenatrophie. Nz. lk. Ú. oka postu-
pující, atrophia bulbi progrediens, ú. ukon-
čený, phthisis bulbi, ú. brdičky čivu zrako-
vého, atrophia papillae nervi optici. Schb.
Vz, Úbytě.

Úbytě, úbutě, úbudě, í, pl., f, úbyt,
u, m. = nemoc, souchotiny, vz Úbyt. Ú. hr-
tánu, die Laryngophthisis. Nz. lk. Úbytě
rohovky, phthisis corneae. Schb. Jak lid
hojí u-tě? Vz Mus. 1853. 478., Úbytí. —
U. = nemoc dětská, mze, újedí, zákožnice,
housenky, comedones, erinones, die Mitesser.
Ja.

Ubytek, tku, m. = zmenšení, die Ab-
nahme, Verminderung, der Abbruch, Man-
gel. V. U. měsíce. Zlob. Tvé nesmírné roz-
vinutí jim přinese ú. Č. Rž. stol. 35. Pro-
centa úbytku, Schwendungsprocente. Šp.

Ubyti, ubudu a ubydu (vz U), buda (ouc),
byl, ytí; ubývati = méně býti, weniger wer-
den, abnehmen, abgehen, vermindert werden;
ujíti, zniknouti, zprostiti se, entgehen, los
werden, befreit werden. Jg. — abs. Jeden
ubyl, dva ubyli. Peníze ubývají. Us. To
ubude, geht an. Na mor. Zlínsku. Brt. Včil
nic neubude (nic neobstojí, ukradnou to).
Ib. Když nechceš, nech tak, aspoň neubyde.
Us. Dch. Voda ubývá (opadá). Us. Víra ubývá,
láska stydne. Berg. Tedy i: ubývá počet,
kteroužto frasi za chybnou mají m.: ubývá
počtu; ovšem jest genitiv obyčejnější a lepší.
Cf. Brs. 113. Jedno s druhým se musí hra-
diti, druhdy přibyti, druhdy ubyti. Arch.
IV. 133. — komu. Chodníček mně ubýval,
když jsem si na Boha myslíval. Sš. P. 65.
K tomu dohlídejte, aby sirotkóm neubývalo.
Smil Os. zř. selské. Šd. — čeho: ubývá
vody, že přitužilo, Sych., zimy, měsíce, D.,
dne, Us., rudy. Vys. Ubývá jich. Flav. Ubývá
let, věku. Ros. Moře přibývá i ubývá. St.
skl. Této nevole mohli jsme u. (se zpro-
stiti). Háj. Šak ťa neubude! Což by ťa ubylo
(kdybys to neb ono udělal)? Hnutí a síly
ubývá, calando, v hud. Dch. Čím více buděš
skrz zlé slova žluči vylívati, tím víc zdraví
i prátelov budě ubývati; Svitaj, Bože, svitaj,
aby skôr mrkalo, aby môjho veku skorej
ubývalo. Na Slov. Tč. Já sem si mysleua,
že mně dobře bude, že mně mojej kráse
iak živ neubude. Sš. P. 495. Peněz přibylo,
ctnosti ubylo. Brt. S. 4. Mojej mladosti po-
mále ubývá. Ht. Sl. ml. 224. Tam radosti
nikdy neubude. Jir. Anth. I. 53. Ustavičně
nám živosti ubývá; Bo ho (milosrdenstvie)
mohlo ubyti, tehdy by Buoh mohl sě pro-
měniti; Každý den zlosti přibývá a dobroty
ubývá. Hus 1. 146., 194., III. 111. (Tč. ). —
Cítí radosť, že jedné kočky ubylo šp. m.:
jedna kočka (celá, ne kus jí). Brt. Škole
ubude jednoho nedbalce šp. m.: jeden
nedbalec (celý). Brs. 113. Cf. Věta bez-
podmětná. — jak. Ryba bez vody neubude,
kann nicht existiren. Us. Brt. — čeho
proč. Nikomu pro sprosté práce chvály ne-
ubude. Mor. Tč. — (kdy čeho) kde. Po
sv. Janě ubývá ovcám mléka i na dobré
paši. Mor. Tč. My bysme ubyli už i při
něm (na něm přestali, s ním se spokojili).
Us. Šd. Opatř, přibývá-liť na každý den

228*