sb157-05 0..8296

268

svatého života čili ubývá. Hus III. 144.
V létě snadno i na horách ubude (lze vy-
držeti). Us. mor. Šd. K poledni zimy ubý-
valo. Ml. V tétéž míře klidných poměrů
v zemi ubývalo. Ddk. V. 259. Po ztrátě
manžela ubylo jí značně sil. Bes. mlád.
(Tč. ). — na čem. Na tom ubudu (mám
dosti); Može na tom ubyt (přestati). Na mor.
Zlínsku. Brt. Na samé slámě dobytek ne-
ubude (nepřestane). Ib. Ubývá na měsíci, šp.
m.: měsíce a p. Cf. Brs. 247., Ht. Brs. 288.

— kde. Trnky už by neubyly na stromě
(jsou už zralé, tedy by buď opadaly, nebo
by je někdo cizí otrhal); Noci sú chladné,
že nelza venku ubyt. Na Zlínsku. Brt. —
komu čím. Tobě tím neubylo. Us. —
komu čeho. Ubývalo jim hodně cesty.
Zlob. Člověku starému sil ubývá. Us. Ubylo
jim srdce. Cyr. 224. Kazatelóm nikdy ne-
ubývá kázánie slova božieho, alebrž při-
bývá; Bóh jest pln milosrdenstvie, tak že
ho mu ani móž ubyti ani přibyti. Hus III.
83., I. 295. Už mně mojej kráse po mali
ubývá. Sš. P. 495. Jak komu dáš pekné
slovo, slov ti neubudě. Slov. Tč. Kdo je
vždycky v soudě, víry mu ubudě. Na Ostrav.
Tč. Zdá se, že již i naděje ubývalo jemu
i chuti také. Pal. Dj. IV. 2. 150. Času k jed-
nání nám vždy ubývá. Arch. II. 40. Jimž
ubývá neb přibývá nemoci jak měsíce. BR.
II. 18. b. — čeho odkud. Z toho rybníka
vody ubývá. Keďby závisti nebolo, mnoho
zlosti ze srdc ludských by ubulo. Na Slov.
Tč. — čeho čím. Velikým statkem starostí
neubývá. St. skl. Válkami měst ubývalo.
Har. I. 67. Leč ubývalo těch županů či vla-
dařů vzájemným utiskováním vezdy více a
více. Sš. II. 3. (Hý. ). Věděl, že zbíháním
a hlady vojska jeho bude ubývati. Ddk.
IV. 145.

Ubytí, n., das Abnehmen, der Abgang.
A od toho času všecko přibytí i ubytí věci
kúpené k témuž kupci má příslušeti. CJB.
365.

Úbytí, n. = úbytě. D. Úbytí zažehnávati,
Jrsk., někomu sháněti. Us.

Ubytiti, il, ěn, ění = ubytovati, ein-
quartieren, einlogieren. — koho, se kde:
v zámku. Víd. list.

Úbytník, u, m. = úbytní koření, Schwind -
suchtkraut, n. Jg.

Úbytný, Zehr-. Ú. horečka. Nz. lk. Ú.
koření = komonice lékařská. Slm.

Ubytovací, Einquartierungs-. Ubytovací
fond, kommisařství, úhrnek (Pauschale), Šp.,
budka, Unterstandshütte, Dch., lístek, Ein-
quartierungszettel. Čsk. U. břímě. Ddk.
IV. 159.

Ubytování, die Einquartierung. U. prů-
chodní. Náležitosť (Gebühr) za u. vojska.
Šp. Poddané kláštera osvobodil od u. kní-
žecích psovodů. Ddk. IV. 12. Vz více v S. N.
IX. a X. 113., XI. 247.

Ubytovaný; -án, a, o, einquartiert. —
kde. U-né vojsko po vsích.

Ubytovatel, e, m., der Quartiermeister.
Us. Dch., J. tr.

Ubytovati, einquartieren, unterbringen;
se, Wohnung, Quartier, Unterstand nehmen.

— koho, se kde (jak): v hospodě, Mus.,

Us., u známého na 3 dni. Tudy se tím ji-
stěji u něho u. mohli bez nějakého židů
podezřívání; U-li se v té zemi; Ješto se
zalíbilo otci, aby se v něm všechna plnosť
ubytovala. Sš. Sk. 245., II. 38., 197. (Hý. ).
Císař ubytoval se v samém Vircpurku; U.
knížecí psovody (u poddaných); Konrát
ubytoval se v klášteře. Ddk. II. 454., IV.
244., V. 318. (Tč. ).

Ubytovník, a, m. = hospodář příbytku,

der Quartierträger.

Ubyv, u, m. = ubytek, der Abgang. Zlob.

Ubývající, abnehmend. U. tloušťka, výška

tlaku, abn. Druckhöhe. Nz. U. spravedlnosť.

Ddk. IV. 176.

Ubývání, n., das Abnehmen, der Abgang.
U. moře, V., vody, D., měsíce. Kom. U. ve-
ličiny do neskonečna n. neskonečné u. veli-
činy, die unendliche Abnahme einer Grösse.
Nz. U. lidnatosti, die Bevölkerungsabnahme,
Nz., dobytka, Depekoration, f. Dch. U. váhy,
die Gewichtsabnahme. Šp.
Ubývati, vz Ubyti.

Ubývavě, decrescendo. Rk.
Ubyvek, vku, m. = ubyv, ubytek, die Ab-
nahme, der Abgang. Pr. Chym. 79.

Ubzděti se, ubzdíti se, ubzditi se, ím, ěn,
ění, ubzdnouti se, ul, utí, ubzdívati se = vítr
z těla pustiti, einen Schleicher lassen, fisten.
V.

Ubzíkati = bzíkaje utéci, wegbieseln, von
der Bremse gestochen davonlaufen. - komu.
Kráva mi ubzíkala. Us.

Ubžouknouti se, knul a kl, utí = ub-
zděti se, fisten. Lepší zdraví nežli ctnosť,
ubžoukni se, co budeš moct. Prov. Jg.

-úc = ouc: nesa, nesouc. Vz Transgressiv,
-ovic.

Ucaleg-on, onta, m., soused Aeneův
v Troji. Proximus ardet U. (hoří u souseda
U-a), vešlo v pořekadlo o blízkém nebez-
pečenství.

Ucancaný; -án, a, o, begeifert, benetzt.
Šaty u-né. To dítě je celé u-né. Vz násl.
Mor. Tč.

Ucancati, begeifern, benetzeu. — si co
kde: spodky v rose. Us. u Uh. Hrad. Tč.
Vz Ucancaný.

Ucandati, učvandati se = ucourati se.
— kde: v blátě, v rose. Mor. Tč.

Ucapaný; -án, a, o, von Koth bespritzt.
Us. Šd.

Ucapati se, sich im Kothe müde tappen.
Ros., Šd.
Ucárati, vz Ucourati.
Ucasnouti, ucasnovati se = unaviti se.
U Poličky. Zkr. Na Mor. Šd.
Ucasnovaný = upachtěný. Vz Ucasnouti

Ucébený; -en, a, o = ubřečený. U. dítě.
Na Zlínsku Brt.

Ucediti, il, zen, ení; ucezovati, ver-, ab-
giessen. — čeho: slzí, St. skl., Biancof.,
vody (uliti; močiti). V. — čeho pro koho.
Krve své pro něho jsem ucedil. V. — čeho
odkud: vody z hrnce. — od čeho. Us. —
U. = cezením n. litím zničiti, zahladiti. —
o kde. Tvého jména blesk ucědi a shasi
v nás všecku lidskú slávu. Rotterd. Otčen.