sb157-05 0..8296

270

der Schmaus. Č. — Ú. = slavné čepení ne-
věsty za týden po svatbě. Us. u Brušperka.
Mtl.

Uctění, n., die Verehrung, das Beehren,
die Beehrung, Ehrenbezeugung. U. někomu
vzdáti. Vz Úcta. Za ú. se poděkovati. Er.
Sl. čít. 54. U. (cti) hoden. D. — U. jídlem,
Bewirthung, f. D.

Uctěný; -ctěn, a, o, beehrt; bewirthet.

— čím: slavným uvítáním. Us.

Uctitel, e, m., der Verehrer; Bewirther.

Uctitelka, y, uctitelkyně, ě, f., Vereh-
rerin; Bewirtherin.

Uctitelnosť, i, f., die Verehrungswürdig-
keit. Bern. — U. = uctivosť.

Uctitelný, verehrungswürdig. — U. =
uctivý.

1. Uctiti, il, ěn, ění; uctívati, verehren,
Ehre bezeugen; bewirthen. — koho čím:
Bibl., dary, Dal., novinkou, Sych., jídlem.
U. hosti. Dal. 67. Boha milosrdenstvím u.
Hus. III. 151. — koho (gt. ): svatých, šp.
m.: svaté. Brt. — koho jak. Nežli bys
mal (měl) na hostinu všecko utroviti, radnej
s jiným poslúžením chcej prátel u Na Slov.
Tč. — koho v kom. Prosila, aby v niej
ráčil vše panny uctiti (aby jí neporušil).
Dal. 25. — kde. Ostatky jeho se od r. 1626.
v premonstratském klášteře na Strahově
v Praze veřejně uctívají. Ddk. III. 64. —
kdy. Uctivše se druhého dne na vzájem
velikými dary, vrátili se k domovu. Ddk.
III. 435. — adv. Skvostně a dobře, zna-
menitě někoho u. Ros. — U. = dobře při-
praviti, gut zubereiten, zurichten. — co: pole,
jídlo. Us. Zb.

2. Uctiti se, il, ění, uctnouti se, ul, utí
= ubrati se, sich wegbegeben, packen. Leg.

— se na co = spolehnouti na co, sich
worauf verlassen, worauf rechnen. Us.

Uctívání, n., das Verehren.

Uctivě = s uctivostí, počestně, ehrerbietig.
Proti někomu u. povstati; u. se k někomu
míti. V. Buď nižším vlídný, vyšším u. po-
volný. Kom. U. mne přijal. Us. U. mluviti.
A tu král měl se k němu uctivě. Pal. Dj.
V. 1. 238. Tita k sobě vyslaného u. přijal.
BR. II. 605. U. někoho uvítati. Ddk. III. 221.

Uctivosť, i, f. = počestnosť, die Ehrfurcht,
Ehrerbietigkeit, Ehre, Bescheidenheit, der
Respekt. S prokázáním uctivosti. V. U. k ně-
komu zachovati; největší u. k někomu do-
kazovati. Br. Nech je mladý neba starý, u.
mu dejte. Sš. P. 297. U. někomu prokázati.
Bern. Někoho v u-sti míti. Kom. Se vší
u-stí oznamuje se vám. J. tr. Ze jsou před
nás předstoupili opatrní purkmistr a radda
i starší... naši věrní milí, nás se vší ná-
ležitou u-stí, poniženými a snažnými pros-
bami žádajíce. Paměti Val. Meziř. 130.
Kdo u. jiným dává, též ju naspátek do-
stává; Každého měj v u-sti; Každému dej
u. podla tvej možnosti; Ne roky ale cnosti
vedú k u-sti; V častej společnosti málo
u-sti; Chceš-li u. míti, musíš starších ctíti;
Ne rod, ale ctnosti zdržuj v u-sti; Co se
ustanoví od světské vrchnosti, to měj vždy
ve velké u-sti; Jak chceš zostať v u-sti.
nevychvaluj své ščedrosti. Na Mor. Tč. Daj
každému svú u., neboj se nikoho; Ne z bo-

hatstva, ale z cnosti nadobudeš u-sti. Na
Slov. Tč. Věřím, že tak chceš učiniti pro
u. vlasti. Žer. 334. Pro velikou u. k stolici
apoštolské. Ddk. II. 248., 265. — U. = zdvo-
řilosť, die Höflichkeit. Kourtoisie. Mnoho
u-sti, málo srdečnosti. Bern. — U. = hostina,
das Gastmahl. U Brušberka. Mtl.

Uctivý, od úcta, ale přece ne: úctivý.
Cf. láska — laskavý, péče — pečlivý, bílý

— bělavý. Mk. — U. = přívětivý, vlídný,
zdvořilý, ehrerbietig, züchtig, bescheiden,
höflich, gefällig. U. člověk, Har., slovo. D.
Chcš-li býť u., musíš všech míť v uctivosti.
Mor. Tč. Uctivý, poctivý, statečný, opatrný,
slovutný (titul). Dbš. 85. — ke komu:
k cizozemcům. Berg. — U. = kdo jiné jídlem
atd. rád ctí, gastfrei.

Úctný, ehrfurchtsvoll. Šm.

Ucucati, ucicati, ucucávati, ucicávati,
aussaugen. — koho. To dítě by matku ucu-
calo (cucáním na mizinu přivedlo). — U. =
díl vycucati, einen Theil ab-, wegsaugen,

— čeho.

Ucuclati, ucuclávati, ein wenig saugen,
zulpen. — co. To dítě neucuclo nic. Us. Jg.

Ucuchati = zcuchati, wirren, fitzen. —
co: slámu. — U. = umazati, ucourati, be-
schlumpern. D. — se = ucourati se; 2) una-
viti se, müde werden. Us. Zkr.

Ucuknouti, knul a kl, ut, utí = utrhnouti,
wegzucken. — komu. Us.

Ucumlati, ucumlávati, absaugen, ab-
zulpen. — co. To dítě přece kousek kůry
ucumlalo.

Ucumpati se = ucourati se. Us. u Jiemn.

Ucundati = promrhati, verschleppen, ver-
geuden, durchbringen. — co: peníze. Us.

Ucundraný; -án, a, o = ucouraný, uta-
haný, ušpiněný. Vz Ucundruti. Mor. Šd.

Ucundrati = ucourati, ušpiniti, utahati,
besudeln, beschmutzen. Mor. Šd.

Ucvachaný, müde.

Ucvachati se, müde werden, sich ab-
rackern. U Olom. Šd.

Ucválati, schnell, laufend zurücklegen.
U-lal za den 5 mil. — se = běže se una-
viti. Us. Tč.

Ucvaňhati = ukáleti, besudeln. Us. —
co: šaty.

Ucvrknouti, knul a kl, ut, utí = ucrk-
nouti. — čeho kam: kyseliny do křivoly.
Pr. Chym. — čeho odkud: ze džbánu,
z konve. — si: ein wenig Wasser abschlagen.
Ms. Šd.

Učadění, n., die Beräueherung, Russig-
keit. Bern. Cf. Učazení.

Učaděný, učaděn, a, o, = učazený, be-
räuchert, berusst. Na Slov. — od čeho.
Strop od kouře u. Zlob.

Učaditi, učaď, il, (na Slov. děn, ění),
zen, ení; učazovati = ukouřiti, beräuchern,
mit Rauch erfüllen, russig machen. Jg. —
co čím: strop hořící svíčkou. — se kde.
Slaniny v komíne se učadily. Us.

Učadlý, russig, berusst. Ros.

Učadnouti, dnul a dl, utí = učaditi se.
russig werden. — od čeho: od dýmu. Háj.

Učadnutí, n., das Kussigwerden, die
Russigkeit.