sb157-05 0..8296

275

Uččunice, vz Učenice. Hr. rk. 93.
Učenník, vz Učeník. Pass. mus. 344., Št.
Učenosť, i, f. = umělosť, die Gelehrsam-
keit, Gelehrtheit. Jg. U. v objektivném smyslu

= souhrn vědomostí vědeckých, ve smyslu
pak subjektivném mění takových vědomostí,
tedy vlastnosť učence. Vz S. N. Řečniv do-
brou chvíli dával hojné důkazy biblické
učenosti své. Pal. Dj. III. 3. 77. Muž ve-
liké u-sti. D. To je samá u. Rk. Jejich po-
stavná u. Sš. II. 191. Vlídnosť, u. a ušlech-
tilý mrav jeho; Pro svou u. velice vážený;
U. v písmě. Ddk. II. 453., IV. 64., 327.
(Tč. ).

Učenský, doktrinell. Šm.

Učenstvo, a, m., die gelehrte Welt. Šm.

Učený; učen, a, o, gelehrt, unterrichtet,
unterwiesen. Každý dobře zvedený zná se,
kde byl učený. Prov. Žádný učený s nebe
nespadl. Č. Člověk učený — mučený. Dch.
I slepica bez vajca smelej vykrikuje (=
prázdná hlava více mluví než učená); Za
blázna se pokládá učený zvadlivý. Na Slov.
Tč. Zjevné prorok nazývá u-n. é lidi dobré,
jenž jiné uči, hvězdami a ti mají své světlo
od slunce Krista. Hus II. 11. U-ný se neztratí.
Lb. Učení s učenými rádi tovaryší; Ze všech
nejučenější. V. S učenými obcovati. Kom.
Za učeného někoho pokládati. D. Vysoce
u. Učeným lehko jest kázati (kdo čemu
rozumí, snadno mu to vysvětlíš). Lb. Strany
pořekadel vz Moudrý. — v čem: v svo-
bodném umění, v písmě. V., Hus II. 92.,
v právech. J. tr., Vš. XXVII. — čeho.
Otázal se jeden z nich zákona u-ný pokou-
šeje ho. (Mat. 22. 35. ) Hus II. 366. Já nejsem
toho u-ná (v tom zběhlá); Aby se na to
dal, čeho je u-nej (čemu se naučil). Us. u
Rychn. Msk. — k čemu: k křivdě. Hus
I. 256. Vz Učiti. — Učené noviny (učenosti
se týkající). U. hádání, die Disputation. Dch.

Učepiti, il, en, ení = čepení utvrditi,
authauben. Ros.

Učerněnec, nec, m., der Geschwärzte.
Mor. Šd.

Učerněný; -ěn, a, o, schwarz gemacht,
ge-, verschwärzt, beschmutzt. Chodí celý
u-ný. Us. Šd.

Učerniti, il, ěn, ění; učerňovati, učerní-
vati, schwärzen. — koho, se. Koba koby
neučerní. Ctib. Hd. — čím, se od čeho.

Učerpati, učerpávati, učerpnouti, pnul
a pl, ut, utí, abschöpfen. — čeho odkud:
mléka z hrnce. Us.

Učerstviti, il, en, ení, učerstvovati =
zotaviti, občerstviti, erfrischen, aufheitern.

— co. Č. Aby ženy své manžely u-ly a
obveselovaly. V. — koho čím. V.

Učerveniti, il, ěn, ění, učerveňovati,
učervenívati, röthen, roth machen. Us. —
co, čím.

Účes, u, m., die Frissur. Dch., Bkř., Všk.
Vkusné u-sy dělati. Šml.

Učesaný; -án, a, o, gekämmt. Pozná
prý to, pozná, která je panenka, hlava
u-ná jako laštověnka. Sš. P. 472. Měla
vlasy u-né. Us. Šd.

Učesati, učesávati, učesnouti, učísnouti,
snul a sl, ut, utí; učesovati, kämmen, auf-
kämmen. — co čím: vlasy hřebenem. —

co komu: dítěti hlavu, vlasy. Us. Učej
(učeš) si vlásky, kadeře, dokud seš u své
mateře. Sš. P. 727. — koho = vybiti, durch-
prügeln. Us. Mtl. — U. = odtrhati, utrhati,
obrati, abreissen, abpflücken. Učesl jsem
hrozny, ovoce. BO. — čeho: ovoce (ne-
určitou měrou). Us. — si co jak: vlasy na
obě strany (hlavy). Us. Tč.

Účesek, sku, m. = babka lnu, co se
učísne. Us. u Turn.

Učésti, učesu, sl, sen, učísati = utrhnouti,
učknouti, učísnouti, abpflücken, abreissen.
Bude mi žel, dáš-li se, kvítku milý, učésti
jinému. Mus. XII. 300.

Účestný, ehrsam. Šm.

Účet, účtu, a pl. účty, ův. m. = počítání,
srovnání počtu s počtem, die Rechnung, das
Konto, die Abrechnung, Abraitung. Více
v pl. Ú. let (chronologie). V. Účty klásti,
složiti, dělati, vésti; ú. vedoucí; ú. při zá-
věrku; chyba v účtech. D. S někým ú.
činiti. Žer. Účty přijímati, přijati, zavírati,
zavříti. Chyby v účtech se dopočítati. Sych.
Vraceti z účtu na účet (opravou, storniren);
vrací se opravou z tohoto na onen účet;
vrací se tu opravou zboží dne... na
straně... omylem zapsané. Nz. U. na zboží
(Faktura, die Berechnung), interkalarní, In-
terkalarrechnung; na něčí ú. něco vybírati,
auf Jem. R. etwas einheben; na něčí ú.
něco plniti, etwas leisten; provozovati něco
na svůj vlastní ú., auf eigene R. etwas
betreiben; ú. ze zálohy (Vorschussrechnung);
někomu vady v účtech vytýkati. J. tr. Na
pokuty pořádný počet (účet) komoře české
skládati; Ze všech důchodův obecních mají
roční počty účty) do plné rady skládány
býti. Er. Ú. rubričný n. oddílový, Rubriken-
rechnung, návratný, Rück-, Retourr..,
úprava z účtů, kladce účtů; ú. věcný,
Sachen Konto, todtes Konto; ú. z úpisů,
Obligations-Konto; ú. pokladniční, Kassa-
konto, kupní n. z koupeného zboží, Ein-
kaufsrechnung, ú. ze spolka N. N., gemein-
schaftliche R., conto à meta, ú. ze směnek
dlužných n. splatných, Tratten-Konto, Passiv-
Wechsel-Konto, ú. z domácích potřeb, z do-
mácího vydáni, ú. z vydání na domácí po-
třeby, Haushaltungskostenbuch. Nz. Účet
z úroků, úrokový, Interessenkonto, prode-
jový n z prodejův n. z prodaného zboží,
Verkaufsrech., ú. z nákladů, z útrat, Spesen-
rechnung, ú. továrnický, Fabrikationskonto,
ú. hlavní knihy, Hauptbuchkonto, ú. z příro-
din, Naturalienrech., osobný, Personalkonto,
základný, Kapital konto. Nz. Návratný ú.
planý, fingirte Retour-Rechnung; ú. za-
tímní, conto suspeso; ú. ze ztráty a zisku,
Verlust Gewinn-Konto; ú. z nářadí, Geräth-
schaften-Konto, Utensilienkonto. Skř. Účet
polní, rolní, nádavkový (z láže), conto agio,
dělnický, měnozpytný (Arbitragerech.. ), roční
z okresů chudinských, řemeslnický, stavební,
obapolný, horní, váreční, základní, na pořád
běžící, běžný, lážový, na polo (a meta), jejich
(conto loro), můj (conto mio), náš (c. nostro),
nový (na novo, zatímní, c. sospeso), jeho
(c. suo), starý n. předešlý (c. vecehio), prů-
měrný, kupní (z koupeného zboží), jalový
n. planý n. slepý n. smyšlený n. domnělý