Předchozí (277)  Strana:278  Další (279) |
|
|||
278
|
|||
|
|||
Har.; u. ďábel, Rk.; to víno jest u. ocet.
Šm. To je u-ná hospodyně, eine rechte Hausfrau; Je tam z toho lijavce u-ná po- topa, eine förmliche Uiberschwemmung; Ta paní je u-ná dobrota, pure Güte; On jest u-ným srdcem jejich naděje, ist ihrer Hoff- nung Herz und Kern; Měl s tím u-né (živé) peklo, er hatte damit leibhafte Hölle. Us. Dch. On je u-ný mrzák. Us Ta holka je u-ný tlouk (nemehlo, nešika) U Kunv. Msk. Kázání od Krista u-né. BR. II. 3. — ke komu. V tejto při podlé tohoto k nám u-ného psaní toho základu jemu z práva povinnovat nenie. NB. Tč. 91. Člověk k o- brazu božiemu u-ný. Hus I. 74. — na koho. (O jeho) otázce na Krista u-né, gestellt. BR. II. 9. a. — proti čemu. Odpustiti móž člověk vinu proti sobě u-nú, ale viny proti Bohu u-né nemóž. Hus I. 375. — (na čem) komu. K ouvodu do Jeruzalema šla, kdež Josef to napomenutí sobě u-né měl; Maje sobě křivdu nějakou u-nou; Milosť sobě u-nou vyznala. BR. II. 10. b., 24. b., 232. (Šd. ). — kde. Obdarování od Boha člověku učiněné na duši i na těle. Aqu. Půhon při právu učiněný. Aqu. — čím. Okusi vladař vody vínem u-né. Hus II. 33. Rána hadem učiněná. Sych — Učiněnu býti při- bírá přísudek jmenný, vz Podmět, Spona. Učini, zastr. = učinil; učinichat = učinili.
Kat. Učinitel, e, m. = původce, der Thäter,
Urheber, Kom, stvořitel, der Schöpfer. BR. II. 872. b. U. nebe i země. Hus I. 46. Řeklo dielo u-li svému. BO. U. kvasu, Jel., časův. Ros. Učinitelnosť, i. f., die Thunlichkeit. Ros.
Učinitelný = co se učiniti může, thunlich.
Ros. Učiniti, il, ěn, ění. Vz Činiti. — U. =
udělati, thun, machen; způsobiti, spraviti, hervorbringen, zu Wege bringen, machen, thun, bewerkstelligen, wirken, verrichten, anrichten; s něčím počíti, anfangen, thun; obnášeti, betragen, machen; účinek míti, wirksam sein, wirken; stavěti se, sich stellen, thun, als ob; se = býti, státi se, sein, werden; stavěti se, sich stellen. Jg. — abs. Učiním, jak chtí. Bern. Co musím, rád učiním. Prov. Učiň tak, jdi a piš. Činí (staví se), jakoby nic nevěděl. Us. Bern. Pravil a učinil, ge- sagt gethan; Zkoumej, než učiníš, ať sebe neviníš, vorgethan und nachbedacht, hat schon Vielen Leid gebracht. Dch. Učinil, čeho třeba. Us. — co: roztržitosť, konec, pohřeb, kratochvíl, pohoršení, mír, pomstu, vpád, útok, rozsudek, řeč, rozkaz, přímluvu, smlouvu, pomoc, rozdíl, dobrodiní, vděčnou službu, libosť, věc neslušnou, křivdu, bez- práví, V., tvrz, Kom., zázrak, Us., zmínku o něčem, D., křik, Pulk., porovnání, Sych., poctivosť. Vrat. To učiní 100 tolarů (obnáší). Br. U. přísahu k úřadu, die Amtspflichten eidlich angeloben. Václ. XXVII. U. poselství k někomu o něco. U. rozsudek, svou po- vinnosť. Vl. zř. 24., 412. Ktož jest to věno učinil. Ib. 512. U. nález. Zř. F. I. A. XIII. Kdež pak král Jiří jest, smlouvu učinil o některé zámky a města s knížetem Otou. Ib. B. XVI. Závady na statku učiniti. Ib. |
D. XIX. A když by statek toho, kdo moc
učinil, dobyt byl, má na KJM. připadnouti. Zř. P. I. T. XV. U. pomoc, odpor. Skl. I. 284., 287. U. 5 mil, lépe: ujeti, ujíti 5 mil. Vz Ht. Brs. 288. Učinil chybu, příslušné opatření. Dch U., namítnouti otázku, po- čátek něčeho. Nz. Kdo cítí, co učiniti měl, nikdy se netáže, co učiniti mohl. Kmp. Dy jsi ty pomyslila, jakobys to učinila; Dy ujely drahy malo, s oblaků na ňu volalo: Cos Marjanko učinila, žes s umrlým poje- chala? Sš. P. 44., 791. (Tc. ). Co jsou uči- nili, chtějí taky i zastati. Žer. 316. Nocleh někde u. Žer. 317. Havéři rozbroj učinili; Povodeň škodu učinila Dač I. 145., 194, Učině jedno z toho dvojieho prázden bude žalobníka; I kúpili u mne devět víder vína po 20 gr., to učiní tří kopy. NB. Tč 84, 285. Což ona dva učinita, na tom mají dosti míti. Půh. I. 309. Učiňme člověka k sobě podobného; Učiníš-li zlé, boj se, nebť ne- darmo meče nese; Daleko učiň cestu svú od ženy a nepřibližuj se koncóm domu jejie; Učiň ten konec, zbav nás zlého; Vy přátele moji jste, když ty věci učiníte, které přikazuji vám; Což ráčí Kristus, to móž učiniti; A když vzroste zelina a užitek učiní, tehdy ukáže se i kúkol; Laik ač učiní veliký hřiech, malý jest; mrva jest proti hřiechu, kterýž hřiech kněz učiní; Učinil Petr vóli Kristovu a mnoho ulovil; A tak dobrú otázku učinil jest řka; Zrodili-li sú květové ovoce = již-li květové ovoce uči- nili; Dokavadž se hněváš, nesluší nic ani zlého ani dobrého u., neb v tu dobu rozum člověčí jest oslepený, že neví, co činí; Opilý netoliko učiní hřiech.. Hus 1. 61., 176,. 277., 355., 473., II. 43, 54., 277., 280., 331., III. 90., 182., 186. (Tč. ). U. proroctví. Us. Dobrý prospěch v něčem u. V. Učiniti půjčku šp. prý; ale cf.: u. poplach, různici, pří- sahu, list, pomoc, odpor, otázku, rozbroj, užitek, ovoce atd. (v předcházejícím a násl. ). — čeho: velikých pokroku šp. m.: veliké pokroky; On toho kroku u. musil šp. m.: ten krok; Učinil z nich otroků šp. m.: otroky atd. Brt. Ovšem dobře: Ten toho učinil (neurčitou měrou; ale jinak vždy akkus. ). — S dvěma akkusativy (vz Akku- sativ): u. někoho smělého, srdnatého, blaho- slavena; něco světlé a srozumitelné, se ne- věda, V., někoho něčeho účastna u. Sych. Učiňte mne jemu poručena. Dch. Ke všem dobrotiva někoho učiniti. Sš. Nemožeš jed- noho vlasa běla nebo črna u. ZN. Luk i lesóv učiniv mě mocna. Půh. I. 351. Tak z angela světlého sám se pýchú učinil ďábla temného. Hus I. 184. Že jest ona jeho moc- ného poručníka učinila. NB. Tč. 200. Učinil ho účastného hraběcí služby. Na Mor. Tč. Hojna tě učiní všech dobrých věcí. Hus I. 55. — co proč: pro dítky, pro manželku. Flav. To neučiním pro celý svět. Us. Ná- hradu pro hanbu u., J. tr., rozsudek pro neplacení. Pr. Ale na poručení Saře po vůli učinil. Sš. II. 53. To učinil pro peníze, pro odplatu boží. Dač. II. 4., I. 118. U. něco pro něčí prosbu. Výb. II. 51. Což možného mně jest, pro vás učiním. Arch. II. 147. U. co pro zisk. Chč 374 Písmo pro Boha uči- |
||
|
|||
Předchozí (277)  Strana:278  Další (279) |