sb157-05 0..8296

278

Har.; u. ďábel, Rk.; to víno jest u. ocet.
Šm. To je u-ná hospodyně, eine rechte
Hausfrau; Je tam z toho lijavce u-ná po-
topa, eine förmliche Uiberschwemmung; Ta
paní je u-ná dobrota, pure Güte; On jest
u-ným srdcem jejich naděje, ist ihrer Hoff-
nung Herz und Kern; Měl s tím u-né (živé)
peklo, er hatte damit leibhafte Hölle. Us.
Dch. On je u-ný mrzák. Us Ta holka je
u-ný tlouk (nemehlo, nešika) U Kunv. Msk.
Kázání od Krista u-né. BR. II. 3. — ke
komu. V tejto při podlé tohoto k nám
u-ného psaní toho základu jemu z práva
povinnovat nenie. NB. Tč. 91. Člověk k o-
brazu božiemu u-ný. Hus I. 74. — na koho.
(O jeho) otázce na Krista u-né, gestellt.
BR. II. 9. a. — proti čemu. Odpustiti móž
člověk vinu proti sobě u-nú, ale viny proti
Bohu u-né nemóž. Hus I. 375. — (na čem)
komu. K ouvodu do Jeruzalema šla, kdež
Josef to napomenutí sobě u-né měl; Maje
sobě křivdu nějakou u-nou; Milosť sobě
u-nou vyznala. BR. II. 10. b., 24. b., 232.
(Šd. ). — kde. Obdarování od Boha člověku
učiněné na duši i na těle. Aqu. Půhon
při právu učiněný. Aqu. — čím. Okusi
vladař vody vínem u-né. Hus II. 33. Rána
hadem učiněná. Sych — Učiněnu býti při-
bírá přísudek jmenný, vz Podmět, Spona.

Učini, zastr. = učinil; učinichat = učinili.
Kat.

Učinitel, e, m. = původce, der Thäter,
Urheber, Kom, stvořitel, der Schöpfer. BR.
II. 872. b. U. nebe i země. Hus I. 46. Řeklo
dielo u-li svému. BO. U. kvasu, Jel., časův.
Ros.

Učinitelnosť, i. f., die Thunlichkeit. Ros.

Učinitelný = co se učiniti může, thunlich.
Ros.

Učiniti, il, ěn, ění. Vz Činiti. — U. =
udělati, thun, machen; způsobiti, spraviti,
hervorbringen, zu Wege bringen, machen,
thun, bewerkstelligen, wirken, verrichten,
anrichten; s něčím počíti, anfangen, thun;
obnášeti, betragen, machen; účinek míti,
wirksam sein, wirken; stavěti se, sich stellen,
thun, als ob; se = býti, státi se, sein, werden;
stavěti se, sich stellen. Jg. — abs. Učiním,
jak chtí. Bern. Co musím, rád učiním. Prov.
Učiň tak, jdi a piš. Činí (staví se), jakoby
nic nevěděl. Us. Bern. Pravil a učinil, ge-
sagt gethan; Zkoumej, než učiníš, ať sebe
neviníš, vorgethan und nachbedacht, hat
schon Vielen Leid gebracht. Dch. Učinil,
čeho třeba. Us. — co: roztržitosť, konec,
pohřeb, kratochvíl, pohoršení, mír, pomstu,
vpád, útok, rozsudek, řeč, rozkaz, přímluvu,
smlouvu, pomoc, rozdíl, dobrodiní, vděčnou
službu, libosť, věc neslušnou, křivdu, bez-
práví, V., tvrz, Kom., zázrak, Us., zmínku
o něčem, D., křik, Pulk., porovnání, Sych.,
poctivosť. Vrat. To učiní 100 tolarů (obnáší).
Br. U. přísahu k úřadu, die Amtspflichten
eidlich angeloben. Václ. XXVII. U. poselství
k někomu o něco. U. rozsudek, svou po-
vinnosť. Vl. zř. 24., 412. Ktož jest to věno
učinil. Ib. 512. U. nález. Zř. F. I. A. XIII.
Kdež pak král Jiří jest, smlouvu učinil
o některé zámky a města s knížetem Otou.
Ib. B. XVI. Závady na statku učiniti. Ib.

D. XIX. A když by statek toho, kdo moc
učinil, dobyt byl, má na KJM. připadnouti.
Zř. P. I. T. XV. U. pomoc, odpor. Skl. I.
284., 287. U. 5 mil, lépe: ujeti, ujíti 5 mil.
Vz Ht. Brs. 288. Učinil chybu, příslušné
opatření. Dch U., namítnouti otázku, po-
čátek něčeho. Nz. Kdo cítí, co učiniti měl,
nikdy se netáže, co učiniti mohl. Kmp. Dy
jsi ty pomyslila, jakobys to učinila; Dy
ujely drahy malo, s oblaků na ňu volalo:
Cos Marjanko učinila, žes s umrlým poje-
chala? Sš. P. 44., 791. (Tc. ). Co jsou uči-
nili, chtějí taky i zastati. Žer. 316. Nocleh
někde u. Žer. 317. Havéři rozbroj učinili;
Povodeň škodu učinila Dač I. 145., 194,
Učině jedno z toho dvojieho prázden bude
žalobníka; I kúpili u mne devět víder vína
po 20 gr., to učiní tří kopy. NB. Tč 84,
285. Což ona dva učinita, na tom mají dosti
míti. Půh. I. 309. Učiňme člověka k sobě
podobného; Učiníš-li zlé, boj se, nebť ne-
darmo meče nese; Daleko učiň cestu svú
od ženy a nepřibližuj se koncóm domu
jejie; Učiň ten konec, zbav nás zlého; Vy
přátele moji jste, když ty věci učiníte, které
přikazuji vám; Což ráčí Kristus, to móž
učiniti; A když vzroste zelina a užitek
učiní, tehdy ukáže se i kúkol; Laik ač učiní
veliký hřiech, malý jest; mrva jest proti
hřiechu, kterýž hřiech kněz učiní; Učinil
Petr vóli Kristovu a mnoho ulovil; A tak
dobrú otázku učinil jest řka; Zrodili-li sú
květové ovoce = již-li květové ovoce uči-
nili; Dokavadž se hněváš, nesluší nic ani
zlého ani dobrého u., neb v tu dobu rozum
člověčí jest oslepený, že neví, co činí; Opilý
netoliko učiní hřiech.. Hus 1. 61., 176,.
277., 355., 473., II. 43, 54., 277., 280., 331.,
III. 90., 182., 186. (Tč. ). U. proroctví. Us.
Dobrý prospěch v něčem u. V. Učiniti půjčku
šp. prý; ale cf.: u. poplach, různici, pří-
sahu, list, pomoc, odpor, otázku, rozbroj,
užitek, ovoce atd. (v předcházejícím a násl. ).
— čeho: velikých pokroku šp. m.: veliké
pokroky; On toho kroku u. musil šp. m.:
ten krok; Učinil z nich otroků šp. m.:
otroky atd. Brt. Ovšem dobře: Ten toho
učinil (neurčitou měrou; ale jinak vždy
akkus. ). — S dvěma akkusativy (vz Akku-
sativ): u. někoho smělého, srdnatého, blaho-
slavena; něco světlé a srozumitelné, se ne-
věda, V., někoho něčeho účastna u. Sych.
Učiňte mne jemu poručena. Dch. Ke všem
dobrotiva někoho učiniti. Sš. Nemožeš jed-
noho vlasa běla nebo črna u. ZN. Luk
i lesóv učiniv mě mocna. Půh. I. 351. Tak
z angela světlého sám se pýchú učinil ďábla
temného. Hus I. 184. Že jest ona jeho moc-
ného poručníka učinila. NB. Tč. 200. Učinil
ho účastného hraběcí služby. Na Mor. Tč.
Hojna tě učiní všech dobrých věcí. Hus I.
55. — co proč: pro dítky, pro manželku.
Flav. To neučiním pro celý svět. Us. Ná-
hradu pro hanbu u., J. tr., rozsudek pro
neplacení. Pr. Ale na poručení Saře po
vůli učinil. Sš. II. 53. To učinil pro peníze,
pro odplatu boží. Dač. II. 4., I. 118. U. něco
pro něčí prosbu. Výb. II. 51. Což možného
mně jest, pro vás učiním. Arch. II. 147. U.
co pro zisk. Chč 374 Písmo pro Boha uči-