sb157-05 0..8296

284

učula, hned k mamičce běžela. Mor. Tč.
Když drak vůni (rysovu) učije, zlostí zdechne.
Rad. zv. — co kde: zimnici na svém těle.

Háj. Vření v sobě u. Jád. — co nad čím.

Nad tím zármutek učil. Biancof. — čeho.
I svých znojů učijete. Koll. — čeho čím.
Ten je toho tak tiem učil, ež ho každý
řečí schlustil. Kat. 2163. — co o kom.
Učul jsem pěknou novinu o tobě (= usly-
šel. Na Slov. ). Bern. — s inft. Jak učuješ
(uslyšíš) zabubnovać, musiš maširovać. Sš.
P. 594.

Učivo, a, n., der Lehrstoff. Bž. 232.

Účka, y, f. = loučka, eine kleine Wiese.
Na tej dolině ú. zelená. Sš. P. 262.

Učkati, vz Učekati.

Učknouti, ul, ut, utí, učikati = utrh-
nouti, pflücken. — co. Učikávaje okolo
lístky pozor dej, abys srdečko neučknul.
Učknutá fialka. Us.

-účký, příp. jm. přídav.: slabúčký —sla-
boučký. D.

Učláněnosť, i, f., die Gliederung. Čeho
od básně se dožadují: u-sti. Kos. Ol. I. 271.

Učlánkování, n. = dokonalé spojení, die
Gliederung, Verkettung. V z Článkovati. Pal.
Dj. IV. 2. 266.

Učlánkovaný; -án, a, o, gegliedert.

Učlánkovati, gliedern. Učení nové se
ustálilo a učlánkovalo. Pal. Dj. III. 1. 321.

Učlověčiti = vzdělati, bilden, kultiviren.
Na Slov. Plk., Němc. Vz Šarvanec. — U.
se = zdvořilým se učiniti, höflich sein. Na
Slov. Koll.

Učmoud, u, m. = čmoud, der Rauch.
Us.

Učmouditi, il, děn, dění, zen, zení =
učaditi, učerniti, mit Rauch schwärzen, be-
räuchern. — se při čem: při ohni. Jg. —
se, russig werden. Jg.

Učmoudlý, učmudlý, nach Brand rie-
chend. Boží dárek je u. Us.

Učmoudnouti, dl, utí = čmoudem na-
táhnouti, vom Brand anziehen. — kde. Jídlo
při ohni učmoudlo. Jg.

Učmýrati = učmárati, krickseln. To není
psáno, to je učmýráno. Na Mor. Tč.

Učňan, a, m., magus, zastr. Rozk.

Učně, ěte, n., ein kleiner Lehrling. Us.
Dch.

Učnice, e, f. = učedlnice, die Anfängerin.

Učnosť, i, f., die Gelehrigkeit. Šm.

Učný, gelehrig. Šm.

Učouditi, učuditi, il, zen, ení = učaditi,
berauchen. — co. Sych.

Učpuliti, il, en, ení, den Mund verzie-
hen. — co na koho: hubu, hubičku. Us.
U. ústa. Salk. káz. 40. — se na koho. Us.

Učřeti, el, en, ení = učerpati, abschöp-
fen. Na Slov.

Učščenie, n., reverentia. Ž. wit. 68. 20.

Účtář, e, m. = účetník. Mor. Šd.

Účtárna, y, f. = účtovna, die Buchhal-
terei, das Komptoir. J. tr. Úředník ú-ny n.
při ú-ně n účtární; vyřízení ú-ny. J. tr. U.
zemská, městská, říšská, hospodářská; po-
dací číslo účtárny, přehlídka, účtárny. Us.
Dvorní ú. státních statků. Domänenhofbuch-
haltung. J. tr.

Účtární, Buchhaltungs-, Komptoir-. Ú.
úředník, J. tr., vyřízení, vysvědčení, likvi-
datura, praktikant, protokolista, rada, od-
dělení revidující, odbor atd.

Účtárník, a, m.. der Buchhaltereivor-
steher. Šm.

Účtářství, n., die Buchhaltungswissen-
sebaft, Komptabilität. Šm.

Učtění, n., die Rechnung, Abrechnung.
Klat. 53.

Učtený; -en, a, o. BO. Učtené dluhy. Vz
Učísti. Pal. V. 2. 340. Za učtené služby a
škody, eingerechnet, verrechnet. Arch. I.
519., 518. U. list. Arch. II. 455. — v co.
Dluhů, které v tato nová registra učteny a
sepsány nejsou. Ib.

Účtování, n., die Verrechnung. Us. Ú. pří-
rodin a hmot, die Naturalien- und Materi-
alienrechnung. Nz. — Ddk. IV. 148.

Účtovatel, e, m., der Rechnungsleger.
Rk.

Účtovati, rechnen, verrechnen, berechnen,
buchen (zu Buche bringen). — co. Zvláště
nízké ceny ú., Vorzugspreise stellen. Us.
Dch. — co komu: zaslané zboží. Us. —
s kým: s kupcem. Us. Ú. s Pánem (zemříti).
U Jižné. Vrů. — se. Přátelské služby se
neúčtují. Č. M. 232.

Účtověda, y, f., die Rechnungswissen-
schaft., Verrechnungskunde, Komptabilität.
Nz.

Účtovna, y, f. = účtárna. J. tr.

Účtovnictví, n. = účetnictví.

Účtovník, a, m. = účetník.

1. Účtovný, ého, m., der Komptoirist.
Nz.

2. Účtovný, -ní, Rechnungs-. Vz Účetní,
Účtový.

Účtový, Rechnungs-. U. náhrada (náhrada
z účtu, -ersatz, věc n. předmět, -gegenstand,
Nz., dluh (na účet), die Buchschuld. Knihy
ú. či účetní. Sš. 11. 186.

Učtu, vz Učísti.

Účty, vz Účet.

Učubrati, ušubrati = ušpiniti, besudeln.
Bern.

Učuditi = učaditi. Us.

Učúhati = učíhati, auflauern. — koho
kde. Na Ostrav. Tč.

Učuchati něco, herausschnüffeln. Us. Tč.

Učujný = kdo všecko učuje, kde se co
hne. U. člověk, pes. Na Ostrav. Tč.

Učundrati = klouzáním led uhladiti. —
se kde: ve vodě, nass werden. Na Ostrav.
Tč.

Učupiti se, il, ení = utuliti se, sich ber-
gen, ducken. — se kam. Zajíc se do brázdy
u-pil. Koll.

Učurati se = uscati se, poscati se (v dět-
ské řeči), sich bepissen. Zlob.

Učúti = učíti, uslyšeti. Na Mor., Slov.
a ve Slez. Tč.

Učváchaný = umáchaný, besudelt, be
schmutzt. Přišel z lesa celý u. Us. Šd.

Učvandati = ucandati. Mor. Tč.

Učvandrati = umočiti, nass machen. .....

se kdy. Děvečka-li se při mytí nebo při
prádle učvandře, dostane ožralce za muže.
Us.