Předchozí (284)  Strana:285  Další (286) |
|
|||
285
|
|||
|
|||
Učvochati, ganz nass machen. — co:
šaty. Na Ostrav. Tč. Máš sukně dole celé učvochané. Ib. Tč. — co, se kde: ve vodě. Na Ostrav. Tč. Úd, u, údek, dku, údeček, čku, m. =
částka těla, das Glied. Údové zevnitřní, äussere Gliedmassen: hlava, ruce, nohy atd.: vnitřní, innere Theile: srdce, plíce atd. Prustvorec otvírá zacpání vnitřních údův. Byl. Dna mu stočila všecky údy. D. Pora- žení údův = mrtvice. Jazyk úd nejlepší a nejhorší. V. Ú. rodicí, plodní, stydký, V., přirozený, D., Reš., mužský, ženský. V. Ú. stydký mužský: prut, frňous, pyj, čurák, křák, ocas, žíla, rodník (Hus), tovaryš, camprlík atd.; ženský: chcanda, puška, kep, kapsa, chu- melka, na Sloven. puca, škvirda (morav. ), chcapka, kunda atd. Vz Pyj, Rodník, Ro- didlo. Úd plodicí hřebce: tučec. Cf. Posek. Jako v jednom tele mnohé údy máme, ale nemají všichni údové jednostejného díla. K Řím. 12. 4. Byl čas, když bouřily vše těla údy se proti břichu. Shakes. Koriol. 1. 1. Své údy nasaditi. Dch. Jaké a koliko ran žalobníkovi učiněny jsú a jestli která chromota a na kterých údech; Chromoty na údech žádné nenie, než ty rány prostě a oko vybité. NB. Tč. 99. A od těch třid- ceti šlo mně k štyrydceti, už mně počínaly mé údy klesati; Frajer můj, frajer můj, keď ťa enom čuju, všecky moje údy všecky po- skakujú. Sš. P. 59., 784. Úd údu tak blizek, tak úzce a těsně s ním spojen, sjednán a sjednocen jest, že...; Úd upřímě druhému údu činí službu; Jsme docelní údové těla Kristova; A od těla jejího (církve) takové zamčelé či nakažené údy odřezati. Sš. II. 122., 135.; Sk. 56. (Hý). Kněze jazyk má býti úd hlasu božieho — k slovu bo- žiemu k zvěstování; Dáni jsú údové k do- brořečení; Protož jsme-li údové našeho vy- kupitele, doufejme takéž na sobě, co sě stalo naší hlavě; Neb sú dřeli údy rózno na kříži, nohy i ruce zvrtali, proklali bok; Hlava tělesná dává správu údóm těla. Hus I. 232., 249., II. 134,, 180., III. 256. Údové vaši jsú chrám ducha sv. ZN. Učinili sobě z šeřad- ného úda kozky (praeputia). BO. Třásti se na všech údech. Us. Údy sprostné, nicht zerstörte Organe. Sal. 76. 31. Bloudí-li hlava, bloudí i údy. Ddk. V. 159. — Ú. = částka, díl, das Glied, der Theil. Manželku jakožto úd těla mého. Úd nějakého spolku (člen). Úd cechu, D., společenstva (k hlasování způsobný), Šp., církve. Br. Údové sněmu volí se na šest let. ŘZ. 1850. 1. 16. Údy, členy spolku sháněti. Us. Dch. Potom před apoštoly a jich náměstky všechny údy jejie mukami umořili sú. Hus III. 6. Úd rostliny oblý, vlasovitý atd. Úd rostlinný: kořen, kmen, listy, květ atd. Vz Kk. 3. Uda, y, f. = udice. Rk.
Uda sě = událo se. Kat.
Udabiti, il, en, ení, treffen. Na Slov. Bern.
Udací, Denunzirungs-. Šm.
Udactví, vz Udatství. BO.
Udactvo, a, n. = udatnosť. U. ztratiti.
Dal. 27. Udačka, y, f., pták, das Rothkröpfchen.
Us. |
Udačkati = umáchati, erdrücken. Zlob.
Udaj, e, m., nov. = udání, zpráva, die
Angabe. Šp., Šd. Soudím jen tak podlé
udaje, laut Angabe. Us. Šd. Starší tradice
nepotvrzuje těchto novějších udajů. Sš. L.
30. (Hý. ). Ondřej dle udajů od krále byl
jmenován... Ddk. V. 68. — U. = událosť,
die Begebenheit, Dějinný u. Dch. Pozorovati
zvláštní udaje velepamátné. Sborn. velehr.
I. 122.
Udájeti, vz Udojiti. Vsk.
Udalice, o. f. = událosť, die Begeben-
heit. Krok. 1. d. 130. Událiti, il, en, ení, udalovati = vzdáliti,
entfernen. — co. Č. Událosť, i, f., lépe než: událosť. Brs. U. =
co se událo, příběh, das Geschchniss, Ereig- niss, Vorkommniss, Ergebniss, die Begeben- heit, Thatsache, der Vorgang. U-sti života jeho jsou paměti hodné. Sych U. rozvlá- četi; hotová u., vollendete Thatsache; u-sti sa již blíže posunuly, postoupily; některé u-sti se dotknouti; u. nepopíraná, unange- fochtenes E. Us. Dch. Obor u-stí se k čemu sbíhá; Podestřev tu u. za podlohu; Úspěch a posloupnosť událostí; Od surových vojí- nův obrací se k události něžné a vznešené spolu a tudy velmi dojímavé. SŠ. I. 12., II. 51., J. 73., 289. (Hý. ). U. vyšetřiti, proskou- mati, erheben. Čsk. Vůbec zdá se, že tu zmatek jest s u-stmi od Kosmy k r. 1070. vypravovanými; Jsouť to vedlejší události; Usnesení tohoto sněmu nejsou zaznamenána, avšak podlé u-sti v nejbližších letech zá- ležely asi v následujících věcech. Ddk. III. 27., 49.. IV. 72. (Tč. ). Událý = který se udál, stalý, geschehen,
zugetragen: událý lépe než udalý, neb není odvozeno od udati, udal, udalý, nýbrž od díti, dálo se. Mk. Vz Udíti. Udánek, nka, m., Undanks, mě. u Olom.
Udání, n., die Ertheilung, die Angabe,
Rüge, Rügung, die Anbringung, die An- sagung, die Einbringung, Massgabe. Jg. Dle u.; nepravé udání. J. tr., Šm. U. dle čísel, ziffermässige Angabe. Dch. U. zločinu. Šp. Určitějších u. o původech této trudné války není před rukama. Ddk. II. 325. U. úroků. Šp. Určiti lhůtu s udáním dne, lépe: vymě- řiti lhůtu pojmenujíc den. Šb. Úpis na dluh má v sobě obsahovati: udání jistiny atd., lépe: má v sobě obsahovati, kolik činí ka- pital, jaké úroky se mají platiti a kdy atd. Udaný; -án, a, o, ertheilt, angesagt, an-
gegeben, gerügt, eingebracht. — komu: soudu, anhängig. D. Údar, u, m., Schlag, m. Šm.
Udaremniti, il, ěn, ění, unnütz machen.
— co. Koli. Udařiti, il, en, ení; udarovati = dary
porušiti, mit Geschenken bestechen, gewin- nen. — co. Jiní žádali, aby židé vypově- díni byli, ale židé to vždyckny udarovali. Dač. I. I. 204. — koho čím: stráže dary. Plk. Chciť vy zbožím, hrady, městy u. tak bohatě. Kat. 1518. — U. se = podařiti se, gerathen. Len, ovoce, obilí se udařilo. Sá., Msk., Rgl., Sš. P. 745. Udašín, a, m., Aldaschin, samota u Čern.
Kostelce. Arch. III. 487. |
||
|
|||
Předchozí (284)  Strana:285  Další (286) |