sb157-05 0..8296

285

Učvochati, ganz nass machen. — co:
šaty. Na Ostrav. Tč. Máš sukně dole celé
učvochané. Ib. Tč. — co, se kde: ve vodě.
Na Ostrav. Tč.

Úd, u, údek, dku, údeček, čku, m. =
částka těla, das Glied. Údové zevnitřní,
äussere Gliedmassen: hlava, ruce, nohy atd.:
vnitřní, innere Theile: srdce, plíce atd.
Prustvorec otvírá zacpání vnitřních údův.
Byl. Dna mu stočila všecky údy. D. Pora-
žení údův = mrtvice. Jazyk úd nejlepší a
nejhorší. V. Ú. rodicí, plodní, stydký, V.,
přirozený, D., Reš., mužský, ženský. V. Ú.
stydký mužský: prut, frňous, pyj, čurák, křák,
ocas, žíla, rodník (Hus), tovaryš, camprlík
atd.; ženský: chcanda, puška, kep, kapsa, chu-
melka, na Sloven. puca, škvirda (morav. ),
chcapka, kunda atd. Vz Pyj, Rodník, Ro-
didlo. Úd plodicí hřebce: tučec. Cf. Posek.
Jako v jednom tele mnohé údy máme, ale
nemají všichni údové jednostejného díla.
K Řím. 12. 4. Byl čas, když bouřily vše
těla údy se proti břichu. Shakes. Koriol.
1. 1. Své údy nasaditi. Dch. Jaké a koliko
ran žalobníkovi učiněny jsú a jestli která
chromota a na kterých údech; Chromoty
na údech žádné nenie, než ty rány prostě
a oko vybité. NB. Tč. 99. A od těch třid-
ceti šlo mně k štyrydceti, už mně počínaly
mé údy klesati; Frajer můj, frajer můj, keď
ťa enom čuju, všecky moje údy všecky po-
skakujú. Sš. P. 59., 784. Úd údu tak blizek,
tak úzce a těsně s ním spojen, sjednán a
sjednocen jest, že...; Úd upřímě druhému
údu činí službu; Jsme docelní údové těla
Kristova; A od těla jejího (církve) takové
zamčelé či nakažené údy odřezati. Sš. II.
122., 135.; Sk. 56. (Hý). Kněze jazyk
má býti úd hlasu božieho — k slovu bo-
žiemu k zvěstování; Dáni jsú údové k do-
brořečení; Protož jsme-li údové našeho vy-
kupitele, doufejme takéž na sobě, co sě stalo
naší hlavě; Neb sú dřeli údy rózno na kříži,
nohy i ruce zvrtali, proklali bok; Hlava
tělesná dává správu údóm těla. Hus I. 232.,
249., II. 134,, 180., III. 256. Údové vaši jsú
chrám ducha sv. ZN. Učinili sobě z šeřad-
ného úda kozky (praeputia). BO. Třásti se
na všech údech. Us. Údy sprostné, nicht
zerstörte Organe. Sal. 76. 31. Bloudí-li hlava,
bloudí i údy. Ddk. V. 159. — Ú. = částka,
díl, das Glied, der Theil. Manželku jakožto
úd těla mého. Úd nějakého spolku (člen).
Úd cechu, D., společenstva (k hlasování
způsobný), Šp., církve. Br. Údové sněmu
volí se na šest let. ŘZ. 1850. 1. 16. Údy,
členy spolku sháněti. Us. Dch. Potom před
apoštoly a jich náměstky všechny údy jejie
mukami umořili sú. Hus III. 6. Úd rostliny
oblý, vlasovitý atd. Úd rostlinný: kořen,
kmen, listy, květ atd. Vz Kk. 3.

Uda, y, f. = udice. Rk.

Uda sě = událo se. Kat.

Udabiti, il, en, ení, treffen. Na Slov. Bern.

Udací, Denunzirungs-. Šm.

Udactví, vz Udatství. BO.

Udactvo, a, n. = udatnosť. U. ztratiti.
Dal. 27.

Udačka, y, f., pták, das Rothkröpfchen.
Us.

Udačkati = umáchati, erdrücken. Zlob.

Udaj, e, m., nov. = udání, zpráva, die

Angabe. Šp., Šd. Soudím jen tak podlé

udaje, laut Angabe. Us. Šd. Starší tradice

nepotvrzuje těchto novějších udajů. Sš. L.

30. (Hý. ). Ondřej dle udajů od krále byl

jmenován... Ddk. V. 68. — U. = událosť,

die Begebenheit, Dějinný u. Dch. Pozorovati

zvláštní udaje velepamátné. Sborn. velehr.

I. 122.

Udájeti, vz Udojiti. Vsk.

Udalice, o. f. = událosť, die Begeben-
heit. Krok. 1. d. 130.

Událiti, il, en, ení, udalovati = vzdáliti,
entfernen. — co. Č.

Událosť, i, f., lépe než: událosť. Brs. U. =
co se událo, příběh, das Geschchniss, Ereig-
niss, Vorkommniss, Ergebniss, die Begeben-
heit, Thatsache, der Vorgang. U-sti života
jeho jsou paměti hodné. Sych U. rozvlá-
četi; hotová u., vollendete Thatsache; u-sti
sa již blíže posunuly, postoupily; některé
u-sti se dotknouti; u. nepopíraná, unange-
fochtenes E. Us. Dch. Obor u-stí se k čemu
sbíhá; Podestřev tu u. za podlohu; Úspěch
a posloupnosť událostí; Od surových vojí-
nův obrací se k události něžné a vznešené
spolu a tudy velmi dojímavé. SŠ. I. 12., II.
51., J. 73., 289. (Hý. ). U. vyšetřiti, proskou-
mati, erheben. Čsk. Vůbec zdá se, že tu
zmatek jest s u-stmi od Kosmy k r. 1070.
vypravovanými; Jsouť to vedlejší události;
Usnesení tohoto sněmu nejsou zaznamenána,
avšak podlé u-sti v nejbližších letech zá-
ležely asi v následujících věcech. Ddk. III.
27., 49.. IV. 72. (Tč. ).

Událý = který se udál, stalý, geschehen,
zugetragen: událý lépe než udalý, neb není
odvozeno od udati, udal, udalý, nýbrž od
díti, dálo se. Mk. Vz Udíti.

Udánek, nka, m., Undanks, mě. u Olom.

Udání, n., die Ertheilung, die Angabe,
Rüge, Rügung, die Anbringung, die An-
sagung, die Einbringung, Massgabe. Jg. Dle
u.; nepravé udání. J. tr., Šm. U. dle čísel,
ziffermässige Angabe. Dch. U. zločinu. Šp.
Určitějších u. o původech této trudné války
není před rukama. Ddk. II. 325. U. úroků.
Šp. Určiti lhůtu s udáním dne, lépe: vymě-
řiti lhůtu pojmenujíc den. Šb. Úpis na dluh
má v sobě obsahovati: udání jistiny atd.,
lépe: má v sobě obsahovati, kolik činí ka-
pital, jaké úroky se mají platiti a kdy atd.

Udaný; -án, a, o, ertheilt, angesagt, an-
gegeben, gerügt, eingebracht. — komu:
soudu, anhängig. D.

Údar, u, m., Schlag, m. Šm.

Udaremniti, il, ěn, ění, unnütz machen.
— co. Koli.

Udařiti, il, en, ení; udarovati = dary
porušiti, mit Geschenken bestechen, gewin-
nen. — co. Jiní žádali, aby židé vypově-
díni byli, ale židé to vždyckny udarovali.
Dač. I. I. 204. — koho čím: stráže dary.
Plk. Chciť vy zbožím, hrady, městy u. tak
bohatě. Kat. 1518. — U. se = podařiti se,
gerathen. Len, ovoce, obilí se udařilo. Sá.,
Msk., Rgl., Sš. P. 745.

Udašín, a, m., Aldaschin, samota u Čern.
Kostelce. Arch. III. 487.