sb157-05 0..8296

287

kde: na vojně. Ler. — čím. A k tomu ži-
votem u-ný hrdina bieše. Výb. II. 49. —
U. k čemu = způsobný, obratný, geschickt,
gewandt. Reš. Z udatného činu, obratně.
Kat. 1557. — U., na Slov. = sličný, spa-
nilý, pěkný, wohlgestaltet. U. člověk. Bern.

— čím: strom u. jablky. L.

Udatosť, i, f., zastr., na Mor. = udatnosť.
Chmela.

Udatství, udatstvo, a, udactví, n. =
udatnosť, die Tapferkeit. St. skl. II. 186.,
Tkad., Kat. 1640. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Udatý = udatný. Rkk. — U. = událý,
na Slov.

Udávač, e, m. = kdo udává, der Angeber,
Anzeiger. J. tr., Nej. Třetina pro u-če. Šp.
Žádný u., slídič, sok nesmí nikoho soudně
žalovati; Oznámil Rudolfovi u-če a věc do-
nesenou. Ddk. IV. 225., VI. 169.

Udávačka, y, f., die Angeberin. Jg.

Udávačství, n., die Angeberei, das De-
nuntiantenthum. Dch.

Udávatel, e, m. = udávač, žalobník, der
Angeber, Anbringer, Rüger. Polovice se
dostane u-li; polovici dostane u. D. — U.
v mathem. = vykladatel (der Exponent); u.
poměru, der Verhältnissexponent; mocnosti
(stupně mocnosti) = mocnitel, der Exponent
der Potenz; u. kořene = dobyvatel, d. Ex-
ponent der Wurzel, der Radikalexponent;
u. třídy (třídný), Klassenexponent, m. Vz
Mocnosť, Rovnice. Nz.

Udávatelka, y, f. = udávačka.

Udávatelství, n., das Denuntiations-
wesen, die Angeberei. Šm.

Udavek, vku, m. = udání. To v odporu
jest s jinými u-ky nepochybnými. Pal. Dj.
III. 2. 362. (II. 2. 199., II. 1. 168. ).

Udávení, n., die Erwürgung, Erdrosselung.

— U., die Besudelung durchs Erbrechen. —
Cf. Podávení.

Udávenina, y, f., das Erdrosselte. Poží-
vání u-ny se varovati. Zdržovati se u-nin.
Sš. I. 4., Sk. 183. (Hý. ).

Udávený; -en, a, o, erdrosselt. U. ho-
vádko. BR. II. 438. —- Cf. Podávení.

Udavitel, e, m., der Erwürger. Jg.

Udavitelka, y, f., die Erwürgerin. Jg.

Udáviti, udav, il, en, ení = zardousiti,
udusiti, uškrtiti, erdrücken, ersticken, er-
würgen, erdrosseln. — koho. Vlk udávil
ovci. Ros. Poslal mezi ně lvy, jižto je uda-
vovali. Bj. Skoroji ťa smrť udáví? Neudáví,
nemá moci. Čes. -mor. pís. 131. Lev udávil
dítě. Dač. I. 62. Smrť ho udáví. Us. Šd.
Toho přijda črt udávieše. (Tob. 3. 8. ). BO.
Měl hezké jmění, ale brzo je udávil (pro-
mrhal). Us. Kšť. — koho jak: do smrti.
Dal. 87. — koho čím. Udávila ho břeme-
nem. Jel. U. se kostí. Us. Mnohé (lidi) jsou
koni svým tělem u-li. Jel.

Udávka, y, f. = udání, die Angabe, De-
nuntiation. U-ky neshodné mezi sebou. Pal.
Dj. V. 1. 296.

Udbati si čeho. Všeho si udbá (dočeká
se). Hlk. I. 350.

Údeček, čku, m. = malý úd, das Glied-
chen. Us.

Údech, u, m. Do ú-chu chvátati. Kom.
Moravan 1878. 108.

Uději, vz Udíti se.

Úděl, u, m. = podíl. Ú. = země n. kra-
jina, již panovník někomu v drženi uděluje.
Vz více v S. N. Der Antheil, das Theil-
gebiet, das Lehen. Štěstí v ú. nám se ne-
dostalo. Jg. On to má za svůj úděl. Dch.
Sahají již na sám kořen stromu, bratrům
našim v jejich údělu. Sš. Snt. 92. Dáti úděl,
apanagiren. J. tr., Krok. Hlavitý účel toho
mimořádného údělu byl, aby... Sš. Sk. 131.
Dosavadní způsob ú-lů byl asi se škodou
moci veškerého státu; V držení tohoto ú-lu
svého, t. j. kraje olomúckého, zůstal Vra-
tislav bez příkoří až do dosednutí svého
na trůn český; Kunrat a Ota rádi spokojili
se s úděly sobě vykázanými; Dán jemu ú.,
který stačil ke knížecí výživě. Ddk. II. 176.,
197., 205., 206. (198., 343. — Tč. ).

Udělač, e, m., structor, opifex. BO.

Udělání, n., das Thun, Machen, die Ver-
richtung. U. na čisto, die Reinherstellung.
Šp. — U., das Anthun, die Hexerei. To
přichází z u. (z učarování). Zlob. To je
dnes zrovna s u-ním. Us. Vk., Ntk., Sá. Drží
se jí jako z u. Ehr.

Udělaný; udělán, a, o, gemacht, gethan,
verrichtet, verfertigt. — kde. Jakož úmluva
v Hradci u-ná ukazuje. Arch. II. 36., 273.
(Šd. ). — čím. Stánek rukou u-ný. BR. II.
760. Každý obraz rukú od člověka u-ný
jest nebóh. Hus I. 69. — jak. Dílo s pil-
ností u. V. U. bedlivě, pilně, Us., mistrov-
sky. V. Lék ve způsob syrečkův udělaný.
Byl. — z čeho. Trůn ze slonové kosti udě-
laný. Kom. J. 675. — U. = umdlený, müde,
abgemattet. U Olom. Sd.

Udělati = zhotoviti, fertig machen, thun,
machen; vystavěti, aufbauen; učarovati, an-
thun, behexen; ublížiti, uškoditi, schaden,
beleidigen; vynášeti, betragen, machen; se
= státi se, býti, počíti, sich machen, wer-
den; stavěti se, sich stellen, sich machen.
Jg. — abs. Poruč a udělej sám. Us. Dch.
Měli by se dobře, kdyby neměli uděláno
(kdyby neměli své mrzutosti). Dvrs. Má-li
děvče uděláno, vyjde z rána pod višni, za-
třese jí, aby rosa na ni padala a kouzlo
mine. Mus. 1853. 474. — co: dílo, překážku,
křivdu, cestu, ránu, lov, shon, vpád, útok,
bitvu, prodaj, dobrou vůli, mír, pokoj, svor-
nosť, jednotu, konec, pohodli, poctivosť
(ctíti), V., svou věc, kabát, střevíce, uzel,
D., práci, snídaní, oběd, Us., nález, Zříz.
Ferd., kolo, hráz, Vys., město n. hrad (vy-
stavěti), Kom., Pulk., otázku (vydati), řád
(ustanoviti). V. U. kříž, mrzutosť; Zdržuji
vás od práce? Odp.: Však ji ještě udělám.
Us. Dch. Udělal dva kroky a padl. Us. Udě-
láš někde štěstí. Us. Vk. Půl roku neudělal
k nám kroku. Čes. mor. pís. 130. Co jste
udělali, že jste mému milému hlavěnku uťali;
Co sem udělala, že sem pro jednoho všecky
zanechala? Sš. P. 128., 466. (Tč. ). Co ten
udělá, jako bych já udělal. Arch. II. 156.
Ruka neudělá kluka. Hubička neudělá Ku-
bíčka. Us. Udělal naň žalobu. NB. Tč. 125.
U. dom. Hus I. 56. Co musí, to rád udělá.
Prov. Něco teplé, čisté, celistvé, jasné, světlé,