Předchozí (286)  Strana:287  Další (288) |
|
|||
287
|
|||
|
|||
kde: na vojně. Ler. — čím. A k tomu ži-
votem u-ný hrdina bieše. Výb. II. 49. — U. k čemu = způsobný, obratný, geschickt, gewandt. Reš. Z udatného činu, obratně. Kat. 1557. — U., na Slov. = sličný, spa- nilý, pěkný, wohlgestaltet. U. člověk. Bern. — čím: strom u. jablky. L.
Udatosť, i, f., zastr., na Mor. = udatnosť.
Chmela. Udatství, udatstvo, a, udactví, n. =
udatnosť, die Tapferkeit. St. skl. II. 186., Tkad., Kat. 1640. V MV. nepravá glossa. Pa. Udatý = udatný. Rkk. — U. = událý,
na Slov. Udávač, e, m. = kdo udává, der Angeber,
Anzeiger. J. tr., Nej. Třetina pro u-če. Šp. Žádný u., slídič, sok nesmí nikoho soudně žalovati; Oznámil Rudolfovi u-če a věc do- nesenou. Ddk. IV. 225., VI. 169. Udávačka, y, f., die Angeberin. Jg.
Udávačství, n., die Angeberei, das De-
nuntiantenthum. Dch. Udávatel, e, m. = udávač, žalobník, der
Angeber, Anbringer, Rüger. Polovice se dostane u-li; polovici dostane u. D. — U. v mathem. = vykladatel (der Exponent); u. poměru, der Verhältnissexponent; mocnosti (stupně mocnosti) = mocnitel, der Exponent der Potenz; u. kořene = dobyvatel, d. Ex- ponent der Wurzel, der Radikalexponent; u. třídy (třídný), Klassenexponent, m. Vz Mocnosť, Rovnice. Nz. Udávatelka, y, f. = udávačka.
Udávatelství, n., das Denuntiations-
wesen, die Angeberei. Šm. Udavek, vku, m. = udání. To v odporu
jest s jinými u-ky nepochybnými. Pal. Dj. III. 2. 362. (II. 2. 199., II. 1. 168. ). Udávení, n., die Erwürgung, Erdrosselung.
— U., die Besudelung durchs Erbrechen. —
Cf. Podávení. Udávenina, y, f., das Erdrosselte. Poží-
vání u-ny se varovati. Zdržovati se u-nin. Sš. I. 4., Sk. 183. (Hý. ). Udávený; -en, a, o, erdrosselt. U. ho-
vádko. BR. II. 438. —- Cf. Podávení. Udavitel, e, m., der Erwürger. Jg.
Udavitelka, y, f., die Erwürgerin. Jg.
Udáviti, udav, il, en, ení = zardousiti,
udusiti, uškrtiti, erdrücken, ersticken, er- würgen, erdrosseln. — koho. Vlk udávil ovci. Ros. Poslal mezi ně lvy, jižto je uda- vovali. Bj. Skoroji ťa smrť udáví? Neudáví, nemá moci. Čes. -mor. pís. 131. Lev udávil dítě. Dač. I. 62. Smrť ho udáví. Us. Šd. Toho přijda črt udávieše. (Tob. 3. 8. ). BO. Měl hezké jmění, ale brzo je udávil (pro- mrhal). Us. Kšť. — koho jak: do smrti. Dal. 87. — koho čím. Udávila ho břeme- nem. Jel. U. se kostí. Us. Mnohé (lidi) jsou koni svým tělem u-li. Jel. Udávka, y, f. = udání, die Angabe, De-
nuntiation. U-ky neshodné mezi sebou. Pal. Dj. V. 1. 296. Udbati si čeho. Všeho si udbá (dočeká
se). Hlk. I. 350. Údeček, čku, m. = malý úd, das Glied-
chen. Us. |
Údech, u, m. Do ú-chu chvátati. Kom.
Moravan 1878. 108. Uději, vz Udíti se.
Úděl, u, m. = podíl. Ú. = země n. kra-
jina, již panovník někomu v drženi uděluje. Vz více v S. N. Der Antheil, das Theil- gebiet, das Lehen. Štěstí v ú. nám se ne- dostalo. Jg. On to má za svůj úděl. Dch. Sahají již na sám kořen stromu, bratrům našim v jejich údělu. Sš. Snt. 92. Dáti úděl, apanagiren. J. tr., Krok. Hlavitý účel toho mimořádného údělu byl, aby... Sš. Sk. 131. Dosavadní způsob ú-lů byl asi se škodou moci veškerého státu; V držení tohoto ú-lu svého, t. j. kraje olomúckého, zůstal Vra- tislav bez příkoří až do dosednutí svého na trůn český; Kunrat a Ota rádi spokojili se s úděly sobě vykázanými; Dán jemu ú., který stačil ke knížecí výživě. Ddk. II. 176., 197., 205., 206. (198., 343. — Tč. ). Udělač, e, m., structor, opifex. BO.
Udělání, n., das Thun, Machen, die Ver-
richtung. U. na čisto, die Reinherstellung. Šp. — U., das Anthun, die Hexerei. To přichází z u. (z učarování). Zlob. To je dnes zrovna s u-ním. Us. Vk., Ntk., Sá. Drží se jí jako z u. Ehr. Udělaný; udělán, a, o, gemacht, gethan,
verrichtet, verfertigt. — kde. Jakož úmluva v Hradci u-ná ukazuje. Arch. II. 36., 273. (Šd. ). — čím. Stánek rukou u-ný. BR. II. 760. Každý obraz rukú od člověka u-ný jest nebóh. Hus I. 69. — jak. Dílo s pil- ností u. V. U. bedlivě, pilně, Us., mistrov- sky. V. Lék ve způsob syrečkův udělaný. Byl. — z čeho. Trůn ze slonové kosti udě- laný. Kom. J. 675. — U. = umdlený, müde, abgemattet. U Olom. Sd. Udělati = zhotoviti, fertig machen, thun,
machen; vystavěti, aufbauen; učarovati, an- thun, behexen; ublížiti, uškoditi, schaden, beleidigen; vynášeti, betragen, machen; se = státi se, býti, počíti, sich machen, wer- den; stavěti se, sich stellen, sich machen. Jg. — abs. Poruč a udělej sám. Us. Dch. Měli by se dobře, kdyby neměli uděláno (kdyby neměli své mrzutosti). Dvrs. Má-li děvče uděláno, vyjde z rána pod višni, za- třese jí, aby rosa na ni padala a kouzlo mine. Mus. 1853. 474. — co: dílo, překážku, křivdu, cestu, ránu, lov, shon, vpád, útok, bitvu, prodaj, dobrou vůli, mír, pokoj, svor- nosť, jednotu, konec, pohodli, poctivosť (ctíti), V., svou věc, kabát, střevíce, uzel, D., práci, snídaní, oběd, Us., nález, Zříz. Ferd., kolo, hráz, Vys., město n. hrad (vy- stavěti), Kom., Pulk., otázku (vydati), řád (ustanoviti). V. U. kříž, mrzutosť; Zdržuji vás od práce? Odp.: Však ji ještě udělám. Us. Dch. Udělal dva kroky a padl. Us. Udě- láš někde štěstí. Us. Vk. Půl roku neudělal k nám kroku. Čes. mor. pís. 130. Co jste udělali, že jste mému milému hlavěnku uťali; Co sem udělala, že sem pro jednoho všecky zanechala? Sš. P. 128., 466. (Tč. ). Co ten udělá, jako bych já udělal. Arch. II. 156. Ruka neudělá kluka. Hubička neudělá Ku- bíčka. Us. Udělal naň žalobu. NB. Tč. 125. U. dom. Hus I. 56. Co musí, to rád udělá. Prov. Něco teplé, čisté, celistvé, jasné, světlé, |
||
|
|||
Předchozí (286)  Strana:287  Další (288) |