sb157-05 0..8296

294

silou u. Viperta. Ddk. II. 287. — U. =
ukonejšiti, uchlácholiti, beruhigen, stillen. —
koho: dítě. Us.

Údolí, vz Údol.

Údolina, údolinka, y, f. = údolí, do-
lina. Tamo Váha údolina, tamo horka, tamo
sad. Hdk. C. 72. Kotlinatá prohlubina táhne
se třemi širokými ú-nami. Ddk. IV. 127.

Údolní, Thal-, Ú. holubice, vz Údolový,
Ben. V., proud, Háj., květina, stín. cestička,
Ú. sluje, Hdk. Lum. V. 242., kotlina. Dch.
Já květ polský a lilium ú. Pís. Šalom. II.
1., Hus III. 24. Protož jsem sstúpil do za-
hrady, osobu služebničí na sě přijav a přisel
sem na svět, abych viděl jablka údolnie.
Hus. III. 78. Jablka ú. jsú svatí, vysocí
v ctnostech, ale ponížení v pokoře. Hus III.
78. (Tč. ). Koupil drtin s zahradou na u. ulici
v Brně. Bdl. Ú. obočí, dno, písek. Zpr. arch.
XII. 1., 3.

Údolový, Thal-, Ú. holub. Vz Údolní. BO.

Udomáčiti, či, ění; heimisch werden.
Dch. — kde. Neudomácnějí-li v domě božím
onom; Josef nebyl tak do všechněch tajem-
ství božích uveden a v nich tak, smíme-li
říci, udomácněn jako Maria. Sš J. 148.; L.
40. (Hý. ).

Udomácniti, il, ěn, ění; udomácňovati,
heimisch machen, einbürgern; se, Heimisch
werden. — koho kde. Mus. 1841. 150.

Udmlouvati = slovy pokárati, zureden.

— koho. Kom. Prot. 279.

Údosloví, n., organologia, jest náuka
přírodopisná, která pojednává všeobecně
o ústrojích složených čili o údech rostlin
a živočichů, přihlížejíc jediné k zevnějším
podobám n. tvarům jejich a nikoli k úko-
nům. S. N. Vz tam více a Tvarosloví. Kk. 1.

Údospoj, e, m. = kostra. Berg.

Udostojiti, il, en, ení (pol, rus. ) = za
hodna uznati, würdigen. — (komu) čeho.
L. Kdo hlasu blaženého a božského byl
udostojen. Sš. II. 14. (Hý. ). — koho čím.
Hanka. Vz Udůstojiti.

Udouti, uduji, ul, ut, utí, udouvati = sha-
siti, sfouknouti, auslöschen, ausblasen. —
co: svieci. Št.

Udoutnati = zetlíti, verglimmen. D.

Údovatosť, údoviťosť, i. f. = mocné údy,
die Gliedigkeit, starke Glieder. Ros.

Údovatý = údy mající, gliedig, geglie-
dert, gliederartig; mocné údy mtající, stark-
gliedig. Ros.

Udověřiti, il, en. ení, akkreditiren, be-
glaubigen. Tpl.

Udoviti se = udáviti se. Ve Slez. Tč.

Údovitý, gliederartig. Šm.

Údový, Glied-, Glieder-.

Udrápati, -drápám, drápu; udrápnouti,
pnul a pl, ut, utí; udrapovati, ab-, weg-
kratzen, zu Tode kratzen; udrápnouti, ein
wenig o. einmal kratzen. Jg. — sobě co:
nehty. Hlas. — koho čím. Ros. — Jg.

Udrásati; udrásnouti, snul a sl, ut, utí =
uškrabnouti, uškrábati, kratzen. — koho.
Jg. — čím: pazourkem. — U. = uchvátiti.

— koho zač. Pes ho udrásl za řiť. Šd.
Údraž, e, m., ves v Písecku. Vz S. N.
Údražský z Kestřan, strčes. rodina vlá-

dycká. Vz S. N.

Udrbati, udrbnouti, bnul a bl, ut, utí,
abkratzen. — co čím odkud: strupy prstem
z kůže pupence z vrbového proutí. Us. Tč.

Údrbek, bku, m. = co jest udrbnuto,
uštípnuto. U Dobrušky. Vk.

Udrbnouti, bnul a bl, ut, utí, ein wenig
stossen. — koho čím. Ros.

Udrcký z Udrče, jm. staré rodiny šlech-
tické. Vz S. N.

Údrč, e, m., něm. Udritsch, ves v Žlu-
ticku. Vz S. N., Arch. V. 274

Udrdlanec, nce, m., der Brummer, Brumm-
bär. Už mi jdi, ty u-če udrdlaný. V již. Mor.
Šd.

Udrdlaný; -án, a, o = bručivý, mürrisch,
morosus. Je dnes jakýsi celý u-ný. V jižní
Mor. Šd.

Udřený těžkou prací, abgerackert.

Udřeti, el. en, ení, udívati = udeřiti,
schlagen. Na Slov.

Udrhnouti, hnul a hl, ut, utí = udrho-
vati, abreiben. — co čím: stůl, zem věch-
tem (odrhnouti). — jak. Paní by dům
udrhla od korouhvičky až dolů. Němc. —
se = zalknouti se. Kašle, až sa udrhuje. Na
Zlínsku. Brt. — se čím. Kráva se udrhla
jabkem (udávila se). Ib. — U., abstreifen. —
co. Udrhuje klásky (jeden po druhém drhá).
Us. Šd.

Udrhnutý; -ut, a, o, gerieben, gescheuert.
U. podlaha, stůl. Us. Šd. — U., abgestreift.
U. klas. Us.

Udri, udri, udri, udri křičí rozlobeně
krocan vida někoho cizího. Us. Šd.

Udřímaný; -án, a, o, schläfrig. Seděla
u-ná. Mor. V kostele bylo horko, při ká-
zání byli všeci lidé u-ní. Mor. Šd.

Udřímnouti, mnul a ml, utí: udřimovati,
udřímati, udřímávati = usnouti, einschlum-
mern. — kde: nad prací, Jg., na podušce.
— si kdy. Po obědě si drobet udříml. Us.
Šd. — U. = zameškati, versäumen, vernach-
lässigen, lau betreiben. — co. Us. Dch.

Udříti, udru, udřeš atd., udřel, en, ení;
udívati, abziehen, abreissen. — čeho: ko-
šilky něčí u. (kus). St. skl. IV. 257. — koho.
Ten by ho udřel. — koho čím: těžkou
prací, Dch.. nehty. Hus I. 84. — se. Co
teď z toho mám, že jsem se tak udřel ?
Dch. — si co na čem =vyzískati, gewin-
nen, ersparen. Us. Šd. — se kam. Tri sto
tisíc hrmených by sa udrelo v tvú duši. Na
Slov. Dbš. 45. Vz Udřeti.

Údrobeček, čku, m. = oddrobinka. Ude-
řiti v sivou hlávku ú-čkem chleba. Hdk.
C. 78.

Udrobiti, il, en, ení; udrobovati, ab-
bröckeln, abbröseln. — co: kus krajíce u.
Jg. — čeho komu: slepicím chleba. —
kam. Já jsem do toho statku mnoho set
udrobil (vstrčil). Ros. Drobinky, co si na
zem u-bil, seber a dej kurám. Na Ostrav.
Tč. — se čeho. Udrobilo se té skály za
několik let znamenitě. Us.

Udrmandice = hudmanice.

Údrt, n, m. = něco udrtěného. Us. Šd.

Udrtky, pl, f. = drobné třešně rudou
spálené. U Žamb. Dbv.

Udrviti, vz Drviti.

Udrž, e, f., v lodn., der Pfahlstich. Šm.